Není pochyb o tom, že ovzduší v moravskoslezském krajije jedno z nejhorších v republice ne-li nejhorší v regionustřední Evropy vůbec.
Limitní hodnoty jsou mnohdy při inverzním rázu počasípřekročeny několikanásobně. Na vině jsou samozřejmě regionální společnostizaměřující se na průmysl těžební, hutní a energetický. Špičkou ledovce jebezesporu společnost Arcelor Mitall v Ostravě s jejich nedobrovolnými trpiteli zostravských obvodů Bártovice a Radvanice.
Kromě našich tuzemských znečišťovatelů se o „kvalitu"ovzduší přičiňují také kolegové na sever od nás - Katovické hutě. Tentozdroj popílků a prachu není možnépřehlédnout a je třeba silně poukazovat na tento jev a hlasitě volat o conejrychlejší vzájemnou diskuzi.
Přirozenou vlastností člověka je hledat příčinu problémů conejdále od vlastní osoby. Výše uvedené důvody znečištění jsouneodiskutovatelné, ale je třeba si uvědomit, že naše ovzduší, vzduch který dýcháme, vzduch který dýchají naše děti, ovlivňujemetaké my svou vlastní neohleduplností a sobeckostí. V období největšíhoznečištění, v období silné inverze nejsme sami schopni omezit vlastnípohodlí a vydáváme se na své každodenní projížďky autem a tím přidáváme dalšípolínko do už tak kritického stavu aniž bychom se zamysleli nad možnostívyužití hromadné dopravy popř. omezení dalšího nekonečného spalování pohonnýchlátek. Nemluvě o tom, že naše zdroje tepla v některých obydlích spalujisnad nespalitelné a kouř, který se line z komínů těchto obydlí, je těžcedýchatelný, bez možnosti bližší identifikace látek, které se v našem okolí rozšiřují.
Není sporu o tom, že průmysl je tím prvním a největšímfaktorem problémů s ovzduším, nicméně bychom si měli my všichni nejdřívezamést u svého prahu než začneme kritizovat ty ostatní. Za stav našeho ovzdušízodpovídáme my všichni.
Mgr. Ludvík Kraus
