Velička: Zeman ani Babiš nás zdárně „březnem“ neprovedou

Je to 78 let, co skončila svou krátkou, dvacetiletou existenci Československá republika. Již na podzim 1938 se Československo muselo vzdát na základě dohody čtyř evropských mocností, tzv. Mnichovského diktátu svého historického území v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, které obývali převážně etničtí Němci na základě práva národa na sebeurčení. Ale také svého území na jižním Slovensku a na jihu Podkarpatské Ukrajiny, anektované Československem po 1. světové válce na Maďarsku.

Jak to tehdy bylo? V ranních hodinách 14. března 1939 zaútočily dva maďarské sbory na Podkarpatskou Rus. Zde se z rozkazu armádního generála Prchaly začala úspěšně bránit čs. 12. pěší divize, pod velením generála Svátka. Odhodlaná obrana trvala až do 17. března. V podvečer 14. března pak začaly jednotky německého wehrmachtu obsazovat Ostravu a Místek. Zde se, pod velením kpt. Pavlíka úspěšně bránili vojáci 8. pěšího pluku. A15. března pak Němci okupovali zbytek území dnešní České republiky.

V současné době, kdy na východě Evropy velmi obdobným způsobem militantní Rusko vede hybridní válku na Ukrajině. Kdy se nejrůznější nacionalisté a extremisté v západní Evropě, mnohdy financovaní Putinem, snaží rozvrátit Evropskou unii, byť často oprávněně kritizovanou za svou byrokracii a socialistické manýry. Právě dnes si toto výročí musíme připomínat. A nejenom připomínat. Musíme se z něj i poučit. Je třeba udržovat funkční obranný alianční systém, dávat na obranu potřebné finance, tedy ony 2 procenta výdajů, a především nepodléhat nepřátelské propagandě. Pokud ne, opět přijde nějaký pochmurný „březen 1939“.

A řekněme si upřímně. Ani Miloš Zeman, ani Andrej Babiš nejsou vůdci, kteří by nás tímto obdobím zdárně provedli.