Pavera: Bez řepky se obejdeme, nový zákon nahrává Agrofertu

Pěstování řepky na výrobu biopaliv je neskutečný byznys nejen pro výrobce paliv a zemědělce. Přitom Evropa již dávno hledá jiné cesty jak emise snížit a většina obyvatel obcí a měst nechce obří typicky žlutá řepková pole ve svém okolí.

Obrovským byznysem jak pro zemědělce, tak i především pro výrobce paliv, je pěstování řepky na výrobu biopaliv, jejichž podporu vláda schválila na dalších pět let. Výhody při získávání části spotřební daně z těchto paliv a tedy bezproblémový přísun financí za 5 miliard korun bude mít především společnost Agrofert ministra financí Babiše. Obce a města ale řepková pole nepotřebují a odmítají je. „Pokud bychom se zeptali obyvatel obcí a měst, zda chtějí v okolí svých obcí na polích řepku, drtivá většina vám odpoví, že ne. Důvodem je hlavně velký nárůst alergických reakci, “ říká poslanec Pavera. „Zároveň málokdo ví, že za lány řepky každý z nás zaplatí ze své kapsy pětistovku, aby podpořil Babišovo podnikání,“ zdůraznil poslanec Herbert Pavera.

Řepka je náročná plodina, která má podle expertů zároveň i neblahé účinky na samotnou půdu. „Bez velkých ploch řepky se obejdeme, ale bez velkých ploch obilí nikoliv,“ míní poslanec Herbert Pavera.

Evropská unie již dávno přehodnotila rozhodnutí z období „Zelené revoluce“. Zjistila, že původně možná dobře míněný záměr se ve skutečnosti stal výnosným byznysem a zdaleka nepřinesl kýžený výsledek. Nové studie ukazuji, že kdyby se pole s řepkou zalesnila a zatravnila, mělo by to například mnohem větší efekt na snížení skleníkových plynů.