Po přijetí novely zákona o zaměstnanosti bude moci úřad práce nezaměstnaného vyzvat, aby se účastnil veřejně prospěšných prací nebo veřejné služby v rozsahu až 20 hodin týdně. Pokud nezaměstnaný nabídku bezdůvodně odmítne, riskuje ztrátu podpory v nezaměstnanosti. Být nezaměstnaný je vážná věc, která vyžaduje nezaměstnanému pomoci, právě proto, že né vždy má nezaměstnaný štěstí práci najít. To však neznamená, že kolem něj bude úřad práce chodit po špičkách.
To se nelíbí sociálním demokratům, kteří, jak tvrdí, pracují na ústavní stížnosti, protože nesouhlasí s tím, že nezaměstnaní již nebudou dostávat peníze jen tak. Podle nich vláda omezuje práva občanů tím, že bude nutit nezaměstnané zametat ulice.
Vždycky jsem si myslel, že sociální demokracie, jejímiž členy jsou i mnozí dřívější komunisté, ctí práci a pro lidi práci žádá. Najednou je podle nich zametání ulic na závadu. Ono to spíše vypadá, že chtějí být v opozici opravdu za každou cenu.
Na závadu naopak jistě je, když se např. mladý nezaměstnaný muž na dávkách potlouká z nudy po hernách a hospodách. Není dnes takových příkladů málo a vede to jednoznačně k růstu kriminality. Čerstvé příklady, třeba ze severu Čech, jsou známy. Konečně až ministr práce a sociálních věcí (za TOP09) ukázal, že společnost si musí u lidí na dávkách vybrat ze dvou variant, tj. nechat je nic nedělat nebo alespoň 20 hodin týdně po nich práci chtít. Není to trest, zametání ulice nikoho nezabilo a nesnížilo jeho důstojnost. Kromě morálního aspektu to pomůže nezaměstnaným nezapomenout na pracovní návyky, popř. u části obyvatel je i takto vůbec zkusit poprvé získat.
Rozumný člověk ví, že dávat druhému peníze za nic a říkat mu, že je to tak správné, je cestou do pekel, navíc hezky dlážděnou.
15. září 2011, Jaroslav Moureček TOP09 Ostrava-Jih
