Sociální demokracie předpokládá, že po volbách příští rok bude moci začít vládnout. Klade si však otázku „jak“. Do krajských koalic si vybrala za partnery komunisty a teď se diví, co že to jsou ti komunisté za lidi. Sociální demokracie s překvapením zjistila, že komunisté nemají stud si vybírat za své nynější vrcholné představitele bývalé estébáky, politruky a další exponenty husákovského předlistopadového režimu.
Aby sociální demokracie případně nemusela na vládní úrovni riskovat ostudu, že umožňuje exponentům z řad komunistů podíl na vládě země, plánuje je do vlády nepustit, ale pouze s nimi spolupracovat skrytě. Zdánlivě dobrá logická úvaha, ale nesmí se zapomínat na to, co si již sociální demokracie s nimi zažila. Právě komunisté jejich stranu po komunistickém puči v roce 1948 nekompromisně zlikvidovali. Dalším samozřejmým faktem je, že komunisté se neméně stejně jako všechny ostatní politické strany snaží získat co největší podíl na moci. Proč by tedy měli vůči sociální demokracii pociťovat nějaké ohledy a podporu za „nic“, jak mylně sociální demokracie předpokládá. Nastane-li situace, že se sociální demokracie ve svém vládnutí opře o tichou podporu komunistů, tak komunisté sice sociální demokracii dílčí podporu dají, ale zároveň budou minimálně uplatňovat své výhrady a budou je voličům presentovat jako jediné správné řešení. Výsledkem nebude tichá koalice, ale o to více poltický boj a tvrdá konkurence umocněná odstavením od podílu na oficiální moci.
Vypadá to, že sociální demokracie pochopila, že skládat vládu s komunisty je cestou do pekel. Ještě zbývá jeden krok, a to pochopit, že s komunisty nelze mít žádné společenství, ani skryté. Zřejmě jedno historické poučení nestačilo.
Jaroslav Moureček, TOP09 Ostrava-Jih
