Poslanec parlamentu zvolený za Moravskoslezský kraj Pavol Lukša je přesvědčen, že příjmy z hazardu by měly obce směrovat hlavně do neziskového sektoru a na aktivity dětí. Uvedl tak v rozhovoru v Deníku dne 15.2.2013
BRETISLAV LAPISZ
Ostrava − „Stížnosti na to, že v České republice i v našem kraji bují hazard a nikdo s tím nic nedělá, slýchávám poměrně často. Zapomíná se však na to, že současná vláda už prosadila konkrétní kroky, které se projevily. A to už v minulém roce,“ říká v úvodu rozhovoru poslanec Pavol Lukša (TOP 09).
Zeptali jsme se jej, jak se v praxi projevila novela herního zákona, zrušení daňových výhod hazardu i na to, jestli zmíněná opatření přinesla více peněz obcím a městům. A to nejen v rámci celé České republiky, ale i našeho kraje.
V roce 2011 byla schválena novela herního zákona a také daňová reforma. Jak se projevila tato novela v praxi ?
Novela přinesla obcím po mnoha letech a neúspěšných pokusech možnost regulovat také videoloterijní terminály, které představují drtivou většinu „automatu“.
Týká se to nových povolení od 1. ledna 2012, zatímco u těch starých byla výrazně zkrácena doba povolení na tri roky. Připomeňme, že například v Rakousku toto přechodné období činí čtyři roky. Obce, kterým se nelíbí ani kratší tříleté období, se navíc mohou obrátit na soud se žádostí o zrušení povolení.
Dalším výrazným opatřením, které vstoupilo v účinnost od roku 2012, bylo zrušení daňových výhod hazardu. Jaké výsledky přineslo toto opatření?
V první řade se loterijním společnostem zrušilo osvobození od daně z příjmu. Za druhé se sjednotila a zvýšila se sazba odvodu z výtěžku loterií na dvacet procent, přičemž dříve platily ještě nižší sazby, a to od šesti procent. Loterijní společnosti už také díky zmíněnému opatření nemohou rozhodovat, komu dají část tohoto výtěžku. Nejen podle mého názoru se jednalo o nepochopitelnou výhodu loterijních společností. Dá se říci, že zůstaly jedinými subjekty, které mohly rozhodovat o tom, kdo dostane jejich „daně“. Takový systém vedl k určitému typu korupce, nedal se kontrolovat a docházelo také k podvodům. Jsem proto rád, že od roku 2012 dostávají většinu odvodu z loterií obce, menšinu pak stát. V demokratickém státe je přirozenější, že o veřejných odvodech rozhodují volení zástupci lidí, a nikoli šéfové hazardních firem.
Měla už zmíněná opatření vliv i na počty videoterminálu, nebo se zatím neprojevila?
Výsledky těchto razantních opatření na sebe nenechaly dlouho cekat. Za rok se podařilo snížit počet videoterminálu téměř o třetinu, zrušeno bylo asi dvacet tisíc povolení. Jen v Moravskoslezském kraji klesl počet videoterminálu z 10,2 tisíce na zhruba 7,8 tisíce. Obcím se pak zvýšily příjmy z hazardu více než dvojnásobně a to se ještě v jejich rozpočtech neprojevila daň z příjmu loterií a odvod z výtěžku za poslední čtvrtletí uplynulého roku. Po započtení těchto položek se příjmy obcí z hazardu zvýší trojnásobně asi na šest miliard korun. Ty mohou být investovány do rozvoje obcí, ale především by měly směrovat na volnočasové aktivity mládeže a podporu neziskového sektoru. Co považuji za podstatné, polepší si i ty obce, které hazard na svém území vůbec netolerují. Část odvodu z výtěžku loterií i celá daň z příjmu se totiž rozděluje podle rozpočtového určení daní, tedy podle poctu obyvatel a rozlohy katastru. To znamená, že z loterií dostane peníze i ta obec, na jejímž katastru se nenachází ani jeden „automat“.
