Doby, kdy učitel, lékař a farář představovali místní autoritu a honoraci, jsou již dávno pryč. Prestiž těchto povolání, nebo spíše poslání, vzala již také za své. A navíc, povolání učitele nebylo nikdy zárukou velkého platu, a to zůstalo bohužel do dnešních dnů.
Do roku 1989, kdy bylo ohodnocení práce rovnostářské, začaly platy jednotlivých profesí ve státní nebo polostátní sféře stoupat. Ponechám stranou platy soudců a státních zástupců, které byly výrazně zvýšeny jako první z důvodu prestiže profese, omezení korupčního ovlivnění a dále jsou navyšovány v závislosti na růstu průměrné mzdy. Lékaři po náročném studiu sice začínají na žalostně nízké částce, ale jejich příjem po získání kvalifikace (po atestaci v daném oboru) je proti učitelům několikanásobný. Je to jistě dáno náročností práce a také podstatnou složkou mzdy za pohotovostní služby. Příjem kvalifikovaného lékaře odpovídá jeho středostavovskému postavení.
Po učiteli se samozřejmě vyžaduje vysokoškolské vzdělání, ovšem za jeho práci se mu nabízí odměna ve výši, jakou často pobírají pomocné profese ve velkých firmách. To je jeden z důvodů, proč velký počet kvalitních učitelů ze školství odchází. Všichni chceme pro svoje děti ty nejlepší učitele. A kvalitní učitel musí být spokojný, nestačí jenom jeho nadšení, nebo předsevzetí učit, musí být také adekvátně ohodnocen. Přidání v průměru 1500,- Kč k základnímu platu je nedostatečné. Mnozí budou poukazovat na to, že učitel denně učí pouze 5 až 6 vyučovacích hodin, to ale neodpovídá jeho pracovní době. Nutno započíst přípravu na každou hodinu, nebo čas na vyhodnocení písemných prací žáků. Pak zjistíme, že ani 8 hodin nestačí… Ředitelé škol by měli mít možnost v nadtarifní složce výrazně diferencovat mezi učiteli, kteří nutí dítě pouze látku memorovat, od učitelů, kteří vtáhnou žáky do podstaty svého předmětu a rozvíjí kreativitu dítěte. Povolání učitele je psychicky náročné, zejména pokud se setkáte s dětmi, které ignorují jakoukoliv snahu o jejich vzdělávání. Mám vlastní zkušenosti jako externí učitel na střední škole a v žádném případě bych s učiteli neměnil.
Inkluze je podle mě nedomyšlená, nemocná myšlenka, prosazována současnou ministryní školství. Prostředí vzdělávání není na inkluzi připraveno, poškodí všechny zúčastněné strany. Nadané děti budou omezeny, děti se sníženým intelektem nebo se zvláštními potřebami nebudou tempo zvládat. Nejedná se o žádnou diskriminaci. Praktické školy s maximálně 12 žáky ve třídě, ve kterých učili speciálně vyškolení pedagogové, eventuálně s asistenty navíc, poskytovaly více prostoru pro pochopení učiva. To ve třídě s 25 a více žáky nelze garantovat. Dále si musíme uvědomit, že dětský svět dokáže být často krutější, než svět dospělých. Každý, kdo se v dětském kolektivu vymyká průměru, se může stát terčem šikany nebo být většinou ve třídě odstrkován. Násilné slučování pomocí ministerského nařízení rozhodně není ta správná cesta. To, jakou školu dítě bude navštěvovat, by mělo být na vzájemné dohodě rodičů a dětského psychologa, s možností přestupu mezi jednotlivými typy škol, dle aktuálního stavu dítěte.
Rajonizace škol, liberecká specialita. V Liberci se historicky jednotlivé školy specializovaly. Jedna je pověstná jako jazyková, jiná se prezentuje jako hudební, matematická, sportovní a podobně. Po zavedení rajonizace – projekt radního Langra – se dostáváme do situace, kdy Vy i Vaše dítě nemáte možnost výběru. Obcházení nařízení cestou přehlašování trvalého pobytu dítěte k rodině či známým, bydlícím v místě dané školy je jedinou, ovšem ne zcela rozumnou cestou, jak tento problém obejít. Přitom řešení by bylo jednoduché. Stačilo by v každé škole zřídit alespoň jednu specializovanou třídu v ročníku. Pro nástup do této třídy by děti skládaly vědomostní nebo talentovou zkoušku. Sice by nebyli přijati všichni zájemci, ale všichni by dostali šanci a nakonec by zde studovali ti s nejlepšími předpoklady pro daný obor a ostatní třídy by mohly sloužit jako rajónní.
Konec sladkostí ve škole. Možná pro děti neradostná zpráva, ale je to cesta správným směrem. V brzké době skončí ve školách automaty nabízející přeslazené nápoje a sladkosti. Měly by je nahradit zdravé potraviny. Věřím, že bude následovat i zdravé školství se vším všudy.
Peter Hromádka
Zdroj: www.tydenvlk.cz, 9. 9. 2016
