REPORTÁŽ "Nyní stojíme na křižovatce, kdy se rozhodujeme o tom, jestli tady zůstane plnohodnotná liberální demokracie, nebo začneme měnit systém k mnohem větší autokratičnosti. K té vrchnosti, která všem vládne," uvedl předseda TOP 09 Miroslav Kalousek při debatě v Turnově. O EET prohlásil: "Je to mimořádně nebezpečný experiment, který dělá z podnikatelů pokusné králíky," sdělil. Mluvil i o hysterickém ryku populistů, kterých máme přehršel, či o sněmovně, která není výkvětem národa.
Turnovské kino Sféra v pátek zcela zaplnili převážně studenti dvou místních středních škol - gymnázia a zdravotnické školy. Nedávali tu však žádný film. Představili se jim politici, a to konkrétně z TOP 09. V hlavní roli s předsedou Miroslavem Kalouskem. Ten na úvod, aby prolomil ledy a studenti se osmělili k dotazům, pronesl košilatý vtip. "Přišli jste si povídat s politiky, což nejsou u veřejnosti příliš oblíbená stvoření. O čemž svědčí vtip s Pepíčkem. Paní učitelka se ptá dětí, co dělá tatínek. Karlíček říká, že tatínek je strojvůdce. No, to je hezký, vozí děti do práce, děti do školy, pochválila ho. Hanička sděluje, že její tatínek je pediatr. To je pěkné, léčí lidi, raduje se učitelka a ptá se Pepíčka, co dělá jeho tatínek. Pepíček šokuje: Tancuje u tyče v gay klubu. Učitelka se zhrozí a rychle to zamluví. O přestávce za ním učitelka přijde a říká mu: Co si to říkal? Vždyť já vím, že tatínek netancuje u tyče v gay klubu. Pepíček odpoví: Nemohl jsem přece před celou třídou přiznat, že je to poslanec."
Když si to lidé nechají líbit, můžou přijít o svobodu
Politika však podle Kalouska přesto ovlivňuje život každého z nás. "První věcí je, že politici stanovují pravidla. Schvalují je takoví politici, jaké tam pošlete," konstatoval. Druhou oblastí je, že zákony někomu svěřují pravomoc o nich rozhodovat. "A to jsou také často politici. Smějí rozhodnout jenom to, k čemu jsou výslovně v tom zákoně zmocněni, v čem je jejich pravomoc. V ničem jiném rozhodovat nesmí. To je rozdíl mezi veřejnou osobou a svobodným člověk, který může udělat cokoliv, co není zákonem zakázáno. Veřejná osoba smí udělat jenom to, co má zákonem vysloveně nařízeno," vysvětlil. Přesto to podle něj znamená velkou moc. Má ji ministr financí, ale z hlediska stavebníků i šéf stavebního úřadu. "Moc strašně svádí k tomu si ji trošku posunout a přivlastnit si jí víc, než mě ze zákona patří. Za předpokladu, že si to lidi nechají líbit," uvedl. Stát je servis pro svobodné lidi. "Není to vrchnost. A ten servis vybavený pravomocemi má často sklon k tomu stát se vrchností. Přestat sloužit. Začít nařizovat. Je velmi důležité, aby si to lidé líbit nenechali. Protože jinak můžou o tu svobodu přijít a už bude pozdě," apeloval na přítomné. Třetí oblastí, do níž politici výrazně zasahují, jsou podle Kalouska peníze. "Stát, kraje, obce jsme si zřídili zejména proto, aby pro nás dělaly nějaké veřejné služby, které si neumíme zajistit sami. Česká republika, my jako 10 milionů lidí, dokážeme vyprodukovat hodnoty za něco málo přes čtyři biliony korun. Třicet pět procent z této částky občan odevzdává na veřejné služby. To jsou velké peníze. A jsou to vaše peníze. Stát nemá jiné peníze než svých občanů, které získává daňovou legislativou," vysvětloval mladým lidem. Je proto podle něj třeba sledovat, jak politici tyto peníze spravují a jak s nimi hospodaří do budoucna.
Nebezpečný experiment dělající z podnikatelů pokusné králíky
Pak už začaly padat dotazy od studentů. Jeden z prvních byl o elektronické evidenci tržeb. "I kdybych si myslel, že je k něčemu dobrá, tak se bavíme o pěti procentech daňových úniků," upozornil. Kalousek si však myslí, že EET k ničemu dobrá nebude. "Je pravda, že polovina zemí EU nějakou evidenci tržeb má. Ale co tady zavádíme mají opravdu jenom v Chorvatsku, kde neklesla úroveň šedé ekonomiky ani procento, nevybrali ani korunu navíc a zkrachovalo asi pětatřicet tisíc živnostníků," vypozoroval. "Jediný argument, který stojí za zmínku, je, že jde o narovnání podnikatelského prostředí. I když příliš nákladné, drahé, šikanózní. Jenomže je tu neuvěřitelné množství výjimek, tím chaosem, kdy ministerstvo financí mění, pro koho to platí, a pro koho ne. Takže se z toho rovného podnikatelského prostředí stala karikatura," objasnil a nešetřil silnými slovy. "Je to mimořádně nebezpečný experiment, který dělá z podnikatelů pokusné králíky. Je ještě čas to alespoň když už ne zrušit - což bychom samozřejmě chtěli, ale nemáme na to sílu -, tak aspoň o dva roky odložit. Když za dva roky budou u moci ti, kteří tomu věří, tak se to spustí, ale bude to platit pro všechny stejně. Nebo se podaří získat většinu nám, co si myslíme, že to k ničemu není a zrušíme to. Jestli se to spustí teď, jak je to nastaveno od 1. 12., bude to mnohem větší pokřivení podnikatelského prostředí, než je současný stav," domnívá se.
Jsme synové svého národa, sněmovna ani senát nejsou nějaký výkvět národa
Kolik berou poslanci? zazněl další z dotazů. I to Kalousek studentům prozradil. "U řadového poslance je to 70 tisíc hrubého plus náklady na cesty a bydlení. Plus jsou to příplatky, pokud máte ještě nějaké povinnosti navíc. Jsem místopředseda rozpočtového výboru, můj plat se násobí koeficientem 1,2," sdělil. "Obecně platí, že všichni poslanci mají stejný plat, což znamená, že jejich odměňování je velmi různé. Jsou tam lidi, kteří by si v privátu s tím co umí vydělali jistě několikanásobně víc. Pak jsou tam lidé, kteří jsou o milion měsíčně přepláceni. Protože těch 70 tisíc berou a za 930 tisíc škodí," uvedl s nadsázkou. "Složení poslanecké sněmovny je takové, jak rozhodl suverénní volič a jinak to ani nejde. Sněmovna ani senát nejsou nějaký výkvět národa. Je to standardní vzorek společnosti jako na každém jiném pracovišti. Je tam zhruba stejná koncentrace líných a pracovitých, hloupých a chytrých, charakterních a bezcharakterních jako někde jinde. Jsme synové svého národa, nemůžeme být jiní, než je společnost. Když tedy lidé na nás nadávají, často mají pravdu. Ale nadávají na sebe. Protože jsme stejní jako oni," vysvětlil.
Jsme na křižovatce
Podle Kalouska nyní stojíme na křižovatce. "Rozhodujeme se o tom, jestli tady zůstane plnohodnotná liberální demokracie, nebo začneme měnit systém k mnohem větší autokratičnosti. K té vrchnosti, která všem vládne," řekl. Demokracie je dle něj chybující. "Nemýlí se diktátor. Ten má vždycky pravdu. Lidi ale svobodní nejsou. O tom, jestli tady bude, či nebude plnohodnotná demokracie, o tom nerozhodne Sobotka, Babiš, Zeman, Kalousek. O tom rozhodnou ti lidé, kterým je to jedno. Pokud si někdy společnost nechala vzít svobodu, tak to bylo proto, že jim to bylo jedno," upozornil. "Kdyby se mě dnes někdo zeptal, co vidím jako největší společenský problém demokratické České republiky, tak bez váhání odpovím, že lhostejnost. Demokracie nemůže žít bez aktivního občana, kterému není jedno, co se děje a umí se ozvat. Jestliže tu budeme mít jen demokratické instituce, mechanismy a procesy, ale budeme mít málo demokratů, tak o demokracii přijdeme. To je osud, kterým prošla řada zemí, i nám se to stalo. Pokud budeme lhostejní, hrozí, že si historii zopakujeme," objasnil předseda TOP 09.
Čím méně Evropské unie, tím více Putina
Další dotaz se týkal eura. Kalousek by s jeho zavedením nepospíchal. Zdůraznil, že je to projekt politický, který funguje jako zesilovač. "V časech dobrých to skutečně těm zemím pomáhá, v časech zlých je tomu naopak," upozornil. Finanční krize dle něj odhalila systémové problémy, které v eurozóně jsou. "Chce-li eurozóna přežít, musí je odstranit. Mohl bych o nich přednášet dvě hodiny. Nebo musí být podstatně menší a musí v ní být země, které k sobě mají výrazně blíž svým hospodářským potenciálem a produktivitou, než jsou současné rozdíly v eurozóně," sdělil s tím, že neví, jak to dopadne. "Z tohohle důvodu - i když jsem zastáncem zavedení eura v České republice - si nemyslím, že je potřeba do eurozóny pospíchat," konstatoval. "Pokud to však dopadne tak, že se EU rozhodne, že bude jasně dvourychlostní Evropa - v první bude eurozóna a ostatní budou ponecháni svému osudu a pojedou v takzvaném pomalejším pruhu - a máme u nás strany, které říkají: chceme jet v tom vedlejším pruhu Evropské unie - tak tohle my opravdu nechceme," zdůraznil. "Nejsme ani Británie, ani Švýcarsko, ale Česká republika se všemi svými obchodními a geopolitickými problémy a politickými vazbami. Jsem hluboce přesvědčen o tom, že čím méně Evropské unie, tím více Putina. Nechci více Putina. Pokud by padlo takové politické rozhodnutí, budeme tlačit k našemu vstupu do eurozóny," vysvětlil.
V evropském rozpočtu nejsou peníze na řešení migrační krize
Nyní žijeme v Evropské unii v rozpočtovém období, neboli fiskální periodě 2014 - 2020. Když byla sestavovaná, nikdo netušil, že přijde migrační krize. "Evropští lídři sice mají plná ústa migrační krize - a jsme rádi, že se začíná realizovat to, na co už rok a půl upozorňujeme - že tu musí být společná pobřežní stráž, společná ochrana schengenských hranic, hotspoty, ale v evropském rozpočtu na to není, protože se uzavřel dřív, než ten problém nastal. A je to jako v rodině. Pokud mi vítr zničí střechu na baráku, nepojedu na dovolenou a nejdříve tu střechu opravím. Ale k tomu jsou evropští lídři velmi zdrženliví, a proto se ten rozpočet nemění. Říkají, že je prioritou migrační krize a bezpečnost občanů. Když si ale otevřete ten rozpočet, tak vidíte, že to není pravda. Tam jsou prioritou číslo jedna zemědělské dotace," upozornil. Česká vláda přitom letos dle něj ukázala, že umí intenzivní diplomatickou aktivitou dosáhnout změny v evropském rozpočtu. A to pro chovatele prasat, kteří začali mít letos problémy. "Byť tam peníze pro ně původně nebyly, teď jsou a chovatelé prasat dostanou dotace. Nemám nic proti chovatelům prasat, ale domnívám se, že migrační krize a bezpečnost občanů je přeci jen větší priorita. Pro českou vládu to jsou však chovatelé prasat. Pod čarou nechávám, kdo je u nás největším chovatelem prasat. Můžete hádat třikrát," konstatoval.
Hysterie vyprovokovaná rykem celé řady populistických politiků, kterých máme přehršel
Na migrační krizi byl i polední dotaz. "V evropském prostoru je asi jeden a půl milionu uprchlíků. Někteří se skutečně bez naší pomoci neobejdou. Když jde někomu o kejhák, tomu musíme pomoci. Ale dobře víme, že více než polovina z nich není tento typ. Jsou to ekonomičtí migranti, kteří sem přišli za lepším životem. Často i za sociálními dávkami. Nemyslím do České republiky, ale hlavně do Německa. A tam nemáme žádnou morální povinnost se o ně starat," uvedl. Evropa kromě jiných opatření musí mít podle Kalouska i důslednou návratovou politiku. "Přišel si proto, aby si využíval evropského sociálního systému? Je nám líto. Nashledanou. Návratová politika musí být jasná, jednoduchá. Mrzí mě, že Evropa se ještě nebyla schopna dohodnout, které země jsou takzvaně bezpečné. Protože lidi můžete poslat zpátky do bezpečné země. Nemůžete je poslat do Aleppa," objasnil. "Pojďme tento problém řešit prakticky. Sebevědomě a bez hysterie. Vždyť nejméně uprchlíků z celé Evropské unie má Česká republika. A největší hysterie je právě v České republice. Odpovědnost je jasná. Je to vyprovokované hysterickým rykem celé řady populistických politiků, kterých máme přehršel. Jednoho dokonce na Hradě. Používá nejstarší politický trik všech populistů, který existuje. Nejdříve vás k smrti vyděsím z neznáma. A pak vás ujistím, že mám jednoduché řešení na to, abych vás ochránil. Jednoduchá řešení na to sice nejsou, ale vy mi to uvěříte a mám vás," ozřejmil Kalousek.
Vraťte vodu do českých rukou
Ještě před touto besedou stihl Kalousek navštívit novou provozovnu topkařského turnovského zastupitele, který kandiduje i do krajských voleb, pekaře Jiřího Mikuly. Jeho koláčky pak rozdávali odpoledne po Liberci i v tramvaji pendlující mezi Jizerskými horami a Ještědem. Jeho hlavní téma hlásá na svých billboardech: Vraťte vodu do českých rukou. ParlamentníListy.cz se Mikuly zeptaly, proč se vodě věnuje. "Chceme, aby provozovatel, který od lidí či firem vybere peníze za vodu, je vrátil do infrastruktury, nebo je spotřeboval částečně na provoz, abychom měli vodu nezávadnou. Nechceme, aby odcházely dividendy mateřské firmě do Francie," vysvětlil. "V tuhle chvíli jsme schopni si to zajistit sami ve stejné kvalitě s tím, že všechny peníze zůstanou u nás," objasnil. Elektronická evidence tržeb se podle něj týká hlavně drobných živnostníků. "Když jste jako podnikatel, tak musíte mít kontrolní mechanismy minimálně pro sebe. Registrační kasy, abychom věděli jaké máme tržby. Z mého pohledu to ohrozí úplně drobné živnostníky, u kterých bychom měli být rádi, že se starají sami o sebe, a ne je buzerovat. Už se těším na to, až budete mít doma zedníka, zadělá vám něco na okně, a pak to bude zadávat někam do kasičky. To chci vidět. Ale hlavně i myslím, že je to zbytečné a státu to nepomůže," uzavřel Mikula.
