Adaptace na změnu klimatu je jednou z největších výzev současnosti - musíme se připravit na zvládání stále častějších extrémů, jako jsou sucha, vlny veder a bleskové povodně. V této věci již bylo napsáno mnoho článků, vyřčeno mnoho výzev, ale co můžeme dělat konkrétně, hned teď, bez zbytečného patosu a prázdných slibů?
Dovolím si úvahu z pozice předsedy Komise Rady Libereckého kraje pro adaptaci na změnu klimatu, vedoucího Správy CHKO Český ráj a člověka odpovědného za zpracování a schválení „Adaptační strategie na změnu klimatu České republiky“ (jako ředitel odboru obecné ochrany přírody a krajiny na Ministerstvu životního prostředí v letech 2012-2018), prakticky řešícího dennodenní otázky ochrany naší nejstarší chráněné krajinné oblasti a nepochybně jednoho z nejkrásnějších a nejcennějších území v ČR.
O suchu jsme v minulých letech slyšeli ze všech stran - od roku 2015 čelíme jednomu z největších suchých období od počátku jeho sledování, a přitom v červnu letošního roku napršelo až 200 litrů vody na 1 metr čtvereční, půdní sucho vymizelo, studny se pomalu začínají plnit vodou...
Zaznívají názory, že strašení suchem je pouhá proklamace a politické téma sloužící ke zviditelnění různých „odborníků“, zároveň se zdá, že se problém týká jen zemědělců a „venkovanů“ žijících mimo dosah nevysychajících obecních vodovodů.
Nepleťme se - všechny uvedené situace jsou nezpochybnitelným projevem změny klimatu, která je umocňována činností člověka. Je vysoce pravděpodobné, že extrémy budou v průběhu příštích let a desetiletí čím dál častější a ničivější - sucho, vedra, bleskové povodně, požáry. Jejich dopady pocítí všichni lidé - od problémů se zásobováním vodou, přes nezbytnou změnu struktury zemědělství až po vzrůstající škody na zdraví a majetku.
Ačkoliv je změna klimatu celosvětový problém, více než kde jinde zde platí motto „mysli globálně - jednej lokálně“. V zajištění dostatku vody a v péči o zdravou krajinu nám nepomohou ani projekty OSN pro Afriku nebo zastavení kácení deštných pralesů. Krajině České republiky nepomohou ani plány současné vlády na výstavbu přehrad. Nepotřebujeme shromažďovat vodu desítky či stovky kilometrů daleko od míst, kde ji skutečně potřebujeme.
Skutečná řešení máme pochopitelně na dosah, řadu z nich můžeme aplikovat ihned. Známe historickou krajinnou „stopu“, víme, kde byly v minulosti polní cesty, meze, remízy, mokřady. Celá staletí nechávali naši předci krajinné prvky tam, kde byly zapotřebí, aby zadržovaly vodu, bránily půdní erozi a zajišťovaly biodiverzitu (i když tomu tak sedláci jistě neříkali).
Dnešní výzkumy a vědecké poznatky potvrzují zkušenosti minulých staletí a zdravý selský rozum našich předků - je nutné napravit změny nakládání s půdou, ke kterým došlo hlavně od 60.-70.let 20.století, naší výhodou je, že známe způsob, jak vrátit naší krajině stabilitu a nám tak důstojné místo k životu.
Zásadním klíčem pro kvalitní život v České republice je zdravá krajina.
A jak toho dosáhnout?
Velkou část území Libereckého kraje tvoří pohoří a pahorkatiny a proto bychom mohli mít dojem, že vody a srážek musí být u nás dost. Ve skutečnosti patří náš kraj mezi oblasti nejvíce zasažené suchem - i přes vydatné deště v loňském roce a vcelku na srážky bohatou zimu, je například Českolipsko ohroženo suchem více, než jižní Morava.
V některých částech našeho kraje je stále kriticky nízká zásoba spodních vod a vyschlé studny. Přesto, když spadne výraznější déšť, tak vodní eroze ročně odplavuje tisíce tun nejúrodnější půdy, zaplavuje obce i soukromé majetky bahnem a odvádí vodu, která má zůstat u nás, do Severního moře.
Zemědělská půda zabírá 44% plochy Libereckého kraje, tzn., že je logické směřovat hlavní „nálož“ adaptačních opatření právě na zemědělskou půdu.
Současně musíme zodpovědně řešit adaptační opatření v lesích, které na změnu klimatu nejsou absolutně připraveny (viz např. probíhající kůrovcová kalamita), ale i v městech a obcích, které jsou tzv. „tepelnými ostrovy“, kdy rozsáhlé zpevněné plochy (zpravidla černé asfaltové) či tmavé střechy budov významně zvyšují dopady veder na zde žijící občany.
Pokud nezačneme řešit systematicky adaptaci na změnu klimatu v nejbližších letech, její negativní dopady pocítí každý z nás velice citelně. Nemáme na to moc času.
Jako předseda Rady Libereckého kraje pro adaptaci na změnu klimatu se snažím prosazovat jasný plán adaptačních opatření, která mohou výrazně pozitivně přispět ke kvalitnímu životu obyvatel Libereckého kraje v příštích letech.
Jiří Klápště, vedoucí Správy CHKO Český ráj a krajinný inženýr
