16. ledna to bude přesně 51 let od chvíle, kdy se na Václavském náměstí v Praze upálil student Filozofické fakulty Karlovy univerzity Jan Palach.
Tento drastický a radikální čin měl jediný cíl, probudit českou a slovenskou společnost z apatie, do které upadla po okupaci Československa armádami Varšavské smlouvy v srpnu 1968.
Jan Palach těžkým zraněním o několik dní později podlehl. Nicméně jeho čin vyvolal bouřlivou odezvu napříč Československem.
Z Palachova pohřbu se stala manifestace proti nastupující normalizaci, v čele pohřebního průvodu sledovaného StB, kráčeli představitelé Karlovy univerzity. Rakev s pozůstatky mrtvého studenta byla uložena na Olšanské hřbitovy v Praze.
Nastupující normalizační režim se Palachova odkazu a odezvy jeho činu bál. Hrob byl proto sledován agenty StB, kteří si zapisovali každého, kdo k hrobu přišel. Nakonec bylo v roce 1973 rozhodnuto o tom, že Palachovy ostatky budou tajně převezeny a pohřbeny v jeho rodných Všetatech.
Nicméně ani tato snaha nepřinesla kladný výsledek. Naopak, o 20 let později se výročí Palachova upálení a takzvaný Palachův týden proběhla řada protirežimních demonstrací, které sice Veřejná bezpečnost potlačila, ale právě lednové demonstrace byly začátkem roku, který přinesl pád komunismu.
