Odborné nebo též profesní vzdělávání směřuje k získání odpovídajících znalostí, dovedností a kompetencí, které odpovídají určité kvalifikaci a je možné je přímo uplatnit na trhu práce při výkonu povolání na určité pracovní pozici – je tomu v Libereckém kraji skutečně tak?
Učení se prací, tzv. „work based leasing“ je fenomén, který stále není v systému středního odborného vzdělávání uspokojivě vyřešen – zde vycházím především ze zkušeností samotných zaměstnavatelů. Pro české firmy je úroveň absolventů středních odborných škol velkým problémem. Mám na mysli firmy s vysokou přidanou hodnotou svých výrobků a služeb, nikoliv stále se množící „montovny“, které jsou dokladem neutěšeného stavu nízkého podílu přidané hodnoty na celkovém vývozu České republiky. Vzdělanost národa a výše přidané hodnoty k danému výrobku či službě spolu úzce souvisí.
Primární odpovědnost za průběh a kvalitu praktické složky vzdělávání by měli nést zaměstnavatelé a škola by měla na základě jejich poptávky vyučovat všeobecně-vzdělávací složku včetně cílené odborné teorie. Snahy v minulosti o zlepšení kvality středního odborného vzdělávání ve vztahu k zaměstnavatelům zde nesporně byly a jsou, ale ve výsledku stále daný problém nevyřešily.
Po svém předchozím zamýšlení na téma „Samostatně myslící absolvent – je to sen?“ přicházím s návrhy řešení. Tyto návrhy nejsou školám a zaměstnavatelům, kteří by rádi tento problém efektivně řešili, neznámé, je ale nutné je důrazněji připomínat a vést o nich odbornou diskuzi. Kraj jako zřizovatel většiny veřejných středních odborných škol je samosprávným orgánem, který má odpovědnost za rozvoj vzdělávání ve svém regionu. Měl by se k ní hlásit a ohlídat si, zda nemalé prostředky, které do odborných škol investuje, jsou efektivně využívány.
Více o Mgr. Vondráčkovi najdete v jeho MEDAILONKU
DALŠÍ DŮLEŽITÉ ČLÁNKY MGR. VONDRÁČKA:
Samostatně myslící absolvent - je to sen?
