V podnikání jsme si všichni rovni

ROVNÉ PŘÍLEŽITOSTI

Rovné příležitosti totiž znamenají konkurenci a tedy soutěž o nejlepší nabídku s poměrem cena/výkon. Tento zásadní požadavek vytváří nutnost inovovat, přetvářet, zvyšovat efektivitu a produktivitu. Znamenají jistotu, že investice do zlepšení produktu nebo služby nebudou zničeny zvýhodněním konkurenta nefér podporou.

V současné době je většina firem pod ohromným tlakem, kdy nedokáže předpovídat další vývoj trhu a ještě k tomu nejsou na trhu stanoveny rovné podmínky. Větší firmy jsou zvýhodněny proti těm malým, automotive je zvýhodněn před ostatními odvětvími pomocí dotací a podpůrných programů, velcí zaměstnavatelé jsou zvýhodněni proti malým.

Ten, kdo se zná osobně s premiérem, je ve výhodě proti tomu, kdo je schopen dodávat lepší produkt. Kdo používá agenturní zaměstnance, „dohodáře“, živnostníky a brigádníky, je zvýhodněn před těmi, kteří mají výhradně zaměstnance.
V dnešní době nejsou rovné příležitosti ani v zadávání státních zakázek, kde dochází k dělení zakázek na podlimitní, a nebo jsou zakázky zadávány ve speciálních režimech.

Rovná příležitost je zásadním stavebním kamenem trhu a pokud ji budeme kroutit cílenými dotacemi, veřejnou podporou nebo transfery financí s pomocí „vyhrazených“ podpůrných programů, nedokážeme nastávající ekonomickou krizi překonat.

PTEJME SE TŘEBA PREMIÉRA

Popřením rovných příležitostí je již jenom ohromný střet zájmů našeho premiéra, který sám rozhoduje o dotacích pro svých cca 300 firem.

• Jak mám podnikat na trhu, kde je mojí konkurencí firma premiéra s nárokovou dotací, která tvoří desítky procent zisku jeho firem?
• Jak mohu vydávat časopis, vlastnit mediální nástroj, když trh ovládá většinově premiér dané země? Jak mohu konkurovat médiím, jejichž zisky generují reklamy potravinářských nebo státních firem, které si premiér zadotuje z našich společných peněz, a nebo dokonce z peněz EU určených na inovace a zlepšení konkurenceschopnosti našich firem? 
• Jak mohu pěstovat plodiny na poli, když premiér vlastní zpracovatelské závody na výnosné plodiny a určuje cenu, protože jeho firmy vyrábí finální produkt? 
• Jak mohu péci chleba v peci, když ji musím zainvestovat a premiérova firma na stejnou pec dostane stamiliónovou dotaci? Jak mohou lidé kupovat levnější chleba, když neexistuje konkurence, protože někdo peče v pecích, které jsme zaplatili my všichni, a jiný v pecích, na které si musel třeba půjčit v bance?
• Jak mohu očekávat vytváření zisku tam, kde firmy premiéra vytvářejí zisky pouze ve výši dotací? Takový trh je pro konkurenci ztrátový, a tudíž směřuje k monopolu, kterého jsme v potravinářství již svědky.

Naše země neposkytuje podnikatelům rovné příležitosti a obrovský střet zájmů našeho premiéra, který na našem trhu dusí stovky a možná tisíce firem, je problémem všech lidí tohoto státu. Premiér dusí inovace, ceny, kvalitu, zaměstnanost. Dusí podnikatelské prostředí a vytváří nejenom morální slabost, ale i slabost ekonomickou. Naše země není postižena holdingem Agrofert jako takovým, ale především tím, kdo z jedné strany do tohoto holdingu leje levné peníze nás všech a na druhé straně nám všem krade příležitosti a zaměstnání. 

Náš premiér nám svým střetem zájmů nekrade peníze, ale krade nám příležitosti. A to je ohromný problém pro nás a naše děti.

Zdeněk Chmelík, liberecký zastupitel a předseda RO TOP 09 Liberec