Všichni víme, že nám sucho a kůrovec ničí lesy, až je z toho největší lesní katastrofa v našich dějinách. Lesníci vysazují nové stromky, ale ty žere přemnožená zvěř – jeleni, srnky, divočáci. Takže je třeba jejich počet snižovat. Markéta Pekarová Adamová z TOP 09 navrhla změnu zákona (jinak to nejde), aby se počty této zvěře mohly snižovat. Nenavrhl to poslanec Ano nebo ČSSD, ti se jen přidali. A jen předseda myslivecké jednoty má pochybnosti, protože není dost myslivců. Tak tam už snad zbývá jediné, to, co dělá každá země žijící v míru: Dá potřebné školení vojákům naší armády a ti se o odstřel zvěře rádi postarají.
V Praze 6 už zase někdo pomaloval pomník sovětskému maršálovi, který sice pomohl osvobodit Prahu, ale kromě toho se dopouštěl všelijakých zvěrstev. Poslanec ČSSD Foldyna maršála hájí. Vždyť je to hezké politické téma: sochu poškodit, pak opravit, zas pomalovat, potom zakrýt, s tím může Foldyna pracovat docela dlouho. Ale starosta Prahy 6 Ondřej Kolář z TOP 09 ví dobře, že by problémy neustaly a tak má jednoduché řešení: pomník odstranit, aby už nebudil vášně ani jedné názorové strany. Elegantní, jednoduché řešení. Proč bychom měli na sebe hrozit pěstmi kvůli tomu soudruhovi? Naštvaní zůstanou jen ti, co se chtěli hádat a prát dál. A poslanec Foldyna.
V Hongkongu se stále demonstruje. Jistě je mezi demonstranty mnoho násilníků a agresivních psychopatů, kteří se chtějí hlavně zařádit. Ale většina lidí jsou docela obyčejní občané, kteří si zvykli na víc svobody než mají obyvatelé na ostatním čínském území, a teď se bojí, aby o ni nepřišli. Kdo si zvykne žít pod kamenem, tak říká, že svobodu nepotřebuje. Ale kdo po ní touží nebo kdo si na ni zvykl, ten ji chce mít neustále. Takže nedivím se některým našim spoluobčanům, že je jim jedno, co dělá Babišova vláda nebo prezident Zeman. Ještě prostě nevylezli zpod kamene. Ale divím se, že tito lidé nechápou, co se děje v Hongkongu. Předsednictvo TOP 09 prohlásilo na konci srpna jasně, že i v Hongkongu je třeba dbát na svobodu každého člověka. Představitelé různých politických stran, například ANO nebo ČSSD, se staženými ocasy čekají, jak to dopadne.
To byly tři příklady práce lidí z TOPky za poslední tři týdny. Ale není to dost. Jen ať pokračují. Nebojme se říkat, že hájíme to, co funguje a co v každodenním životě naší společnosti má již dlouho své základní místo: sázet na stabilitu a nebát se odpovědnosti. Stát na vlastních nohou a neškodit přitom ostatním. Jak prosté, milý Watsone!
