Nejenom v poslední době, ale v té zvláště, se rozhlížím a nestačím se divit. Nechci se pitvat v tom, co se již odehrálo, spíše však mělo odehrát a neodehrálo v boji s fenoménem Covid 19. Kdo Ti pánové, kteří to vše řídí, vlastně jsou? Všichni v tomto státě dobře vědí, že v každé době, která je řízena populisty a autokraty se ve vedoucích pozicích etablují kamarádi s bezbřehou loajalitou k těm, kteří jim tyto pozice nabídli. Pan Prymula, v minulosti koketující s kandidátkou SPO, žhavý kandidát na vysoké státní vyznamenání od Miloše Zemana, se kterým ho spojuje i láska k čínským investicím, s benefitem hluboké loajality k této v současné době téměř abstraktní osobě, už i sám sebe jistě přesvědčil, že některé věci prostě neumí identifikovat, řešit a s odpovídající erudicí o nich rozhodovat (byť erudici v jiných oblastech mu neupírám). Neustále přesvědčování občanů, že jsme byli druzí v Evropě v přijímání opatření, v jejichž spleti se i intelektuál mnohdy ztrácel a ztrácí (táži se však, proč jsme byli „až druzí?), dále až únavné srovnávání s nesrovnatelným, vzhledem k podmínkám, které v zemích s nejvyšší mortalitou na Covid 19 jsou diametrálně odlišné od podmínek v naší zemi. Proč se nesrovnáváme se zeměmi, které stávající problémy zvládají lépe než my – od nich bychom se měli nejvíce učit a inspirovat se jimi (takovým PR by však utrpěla gloriola stávajících neomylných).
Důvodem k tomuto pozastavení jsou však rozhodnutí této vlády týkající se školství. I DPH na pivo, se kterou jsou tato rozhodnutí srovnávána, je srozumitelnější. Neuvěřitelný je jakýsi liberální přístup MŠMT, který ponechává většinu rozhodnutí na zřizovatelích, respektive ředitelích škol a v neposlední řadě na samotných rodičích a vyvlékl se tím z jakékoliv osobní odpovědnosti. Stát v podstatě nabídl možnost přítomnosti žáků ve škole (od 25.5. pro žáky 1.stupně), která všech je jakousi dobrovolnou mutací povinné školní docházky. Pro žáky 2. stupně budou školy uzavřeny s jakousi občasnou dobrovolnou formou docházky od počátku června? Vznikají petice pro i proti uzavření škol, které způsobují názorové veletoče pana Prymuly a odpovědných ministrů. Nejvíce 15 žáků v jedné skupině s náležitými rozestupy bez roušek ve třídách a s rouškami na chodbách, „flexibilní hodnocení“ dle podmínek škol – kantoři, kteří se pokusí hodnotit, pravděpodobně vyvolají další petici rodičů? Nutné zdůraznit, že se jedná o kantory, kteří nejsou ve věku seniorů a nemají jiné významnější zdravotní potíže – ti by naopak měli dle MŠMT zůstat doma, aby nebyli ohroženi. „Druhostupňoví“ učitelé vypomáhající na prvním stupni dopoledne a do pozdního večera poté tvořící přípravy na domácí vzdělávání a následné hodnocení prací žáků 2. stupně. Z těchto několika tezí z chaotické dílny vlády a MŠMT, které jsou součástí spleti mnoha dalších neuvěřitelných rozhodnutí, vzejdou další a další rozhodnutí v závislosti na rozpoložení a náladě a protestech různých zájmových skupin?
Otevřít školu znamená jednat na základě odborného povědomí a vyhodnocení skutečných rizik tohoto aktu a je nepřípustné jít po cestě plné chaosu a nevědomí. Nechť se školy otevřou za podmínek, které jejich otevření bez rozdílu v druhu školy či zřizovatele tento akt umožní. A základní docházku ponechme v souladu se zákonem od stanoveného data s jasně stanovenými podmínkami povinnou. České školství si stávající úroveň rozhodování nezaslouží.
Jiří Vondráček, TOP 09 Jablonec nad Nisou
