Do Českolipského politického okénka jsme si pozvali Michala Prokopa ze Živé Lípy, který je členem rady města i členem zastupitelstva města Česká Lípa, ale zástává i funkci – uvolněný radní.
Je přibližně rok od voleb a vlastně i od sestavení koalice. Jak zatím hodnotíte spolupráci mezi Živou Lípou, hnutím ANO, Piráty a NaS (Nezávislí a Soukromníci)?
Vzhledem k tomu, že jsme pořád pohromadě a ani jednou to nevypadalo, že bychom pohromadě zůstat neměli, musím fungování koalice hodnotit kladně. Aspoň já jsem ten dojem, že řešíme nějaké fatální rozepře, nikdy neměl. Samozřejmě se neshodneme úplně stoprocentně a občas je třeba obrousit hrany, aby do sebe všechno zapadlo, ale to je normální, v politice i v životě, řekl bych. Celkově vzato, díky za optání, zatím to jde a snad je za námi vidět práce, což je koneckonců to nejpodstatnější. Voliče zajímá konečný výsledek a problémy, které bylo na cestě k němu třeba vyřešit, už tolik ne.
Koalice je o kompromisech. Normálně myslící volič nemůže čekat, že vítězné strany budou schopné splnit vše do puntíku, co se týká předvolebních slibů. Přece jenom ale je nějaký bod, který se vám nepodaří v České Lípě prosadit a mrzí vás to, protože s tím nesouhlasí třeba hnutí ANO?
Na kompromisech nezáleží jenom v koalicích, ale u koalic to pochopitelně platí dvojnásob. Správně připomínáte, že všechny předvolební sliby splnit nelze, už jen proto, že jejich soupisy u stran, které později utvoří koalici, se nikdy úplně nepřekrývají a peněz a dalších zdrojů není neomezené množství. Důležité ale je neztrácet tyto sliby ze zřetele kvůli tomu, co bychom mohli označit za každodenní provoz a údržbu. Měli bychom zkrátka mít nějakou vizi, dívat se dál než k dalším volbám. Moc rád bych v České Lípě viděl novou knihovnu, protože současné zázemí této skvěle fungující instituce pokládám za nedůstojné, a zahájení prací máme v koaličním akčním plánu na další léta. A oprava divadla začne příští rok, takže pokud se vrátím k vaší otázce, z mého pohledu žádný významný sporný bod, který by mě mrzel, není.
Programové prohlášení obsahuje 12 hlavních bodů a každý z nich se skládá z dalších „podbodů“. Nemůžeme samozřejmě procházet bod po bodu a ptát se na všechno. Tak jsem vybral dvě témata, která mě v ten daný okamžik, kdy jsem si chystal tyto otázky, zaujala.
Rozšíříme nabídku budováním multifunkčních i specializovaných hřišť. Tenhle bod vezmu možná z trochu jiného soudku. Je nějaká teoretická šance, že dojde k vybudování nové sportovní haly či vylepšení té současné, aby diváci měli lepší zázemí a mohly se tu konat i větší akce?
V oblasti sportovní infrastruktury se toho děje poměrně dost. Na příští rok plánujeme položení nové běžecké dráhy na městském stadionu. Tento krok se dlouho oddaloval a na stávající dráze je to dost vidět. Hodně péče a peněz si v nejbližší době vyžádá také zimní stadion, do kterého se moc neinvestovalo. Z těchto důvodů zůstává nová sportovní hala nebo vylepšení té současné v rovině úvah, protože zatím nevíme, jak na tom budeme s financemi, až vyřešíme všechny resty. Nezapomínejme ani na školní hřiště, jejichž opravy zahájilo už předešlé vedení. Hotové jsou Slovanka a Tyršovka, chystají se Jižní a Partyzánská. Rádi bychom využívání těchto hřišť mimo vyučování umožnili i sportovním klubům, což naráží na administrativní a technické překážky, jak si jistě dokážete představit, ale nevzdáváme se.
Budeme usilovat o omezení hazardu a regulaci heren ve městě.
Hazard je velké téma, možná na zvláštní rozhovor. Novou vyhlášku o hazardu jsme dlouze řešili v radě městě a poté v debatě s opozicí i na zastupitelstvu. Musím říct, že před sbližováním stanovisek jednotlivých politických subjektů bylo třeba vyjasnit si pozice i uvnitř stran, protože co člověk, to názor. Hodně jsme toho přečetli a na přednášku pro zastupitele jsme si pozvali JUDr. Rajchla z Právnické fakulty Univerzity Karlovy, který se na tuto problematiku specializuje. Osobně na hazardu nic pozitivního nevidím, ale protože žijeme v reálném světě, vnímám i rozpočtové souvislosti a uznávám, že úplný zákaz by v tomto případě neznamenal vymýcení, ale spíš nebezpečný odsun do ilegality. Hazard jako takový se každopádně přesouvá z heren a kasin na internet, tedy mimo dosah samosprávy.
Ve volbách do zastupitelstva jsem kandidoval za Piráty, ale jinak v parlamentních volbách jsem naposledy dvakrát volil TOP 09, kterou Vy České Lípě zastupujete (i když v seskupení Živá Lípa). Jak vidíte budoucnost této strany? Mně připadá, že po postupném odcházení Karla Schwarzenberga, který byl pro mě určitým nástupcem Václava Havla, z vrcholných pozic, tato strana neví, jak dál.
Do TOP09 jsem vstoupil po jejím vypadnutí z českolipského městského zastupitelstva, takže to byl takový kariérismus naruby. Přitahovala mě kombinace liberalismu a konzervativismu, kterou ve straně cítím dodnes. Samozřejmě jsem musel nesčetněkrát čelit výpadům ohledně údajných křivd, kterých se na všelijakých diskutérech a tazatelích dopustil nějaký jiný a v podstatě libovolný člen TOP09, většinou Miroslav Kalousek. Stejné zkušenosti mají členové všech významnějších politických stran a dá se s tím žít. Další vlnu komentářů očekávám, až se odkaz na tento rozhovor objeví na sociálních sítích. Předem se omlouvám, že na ně nebudu reagovat, nemám na to čas. A co se týče budoucnosti strany, hodně napoví podzimní sněm. Vybírat lze z několika proudů, což je dobře. Liberální politika tady v každém případě bude dál, ať to na sněmu dopadne jakkoli.
Vždy jsem Vás měl spojeného s futsalovým týmem F.A.Zole. Teď přes váš facebook vás vnímám spíše jako běžce. Jak jste se dostal k této (další naší společné) zálibě?
Nejdřív musím objasnit, že futsal jsem závodně hrával za jiný tým, konkrétně za Svahy Česká Lípa, a za F.A.Zole jsem dlouho kopal neregistrovaný velký fotbal. Ale je pravda, že jsem hlásil sestavy a skóre na domácích fazoláckých zápasech a psal články do novin. U fotbalu a futsalu jsem vydržel dlouho a časem jsem nastupoval proti hráčům mnohem mladším, třeba proti synovi svého spolužáka z gymplu. Když jsem před pětačtyřicítkou nabyl dojmu, že už to stačilo, potřeboval jsem nějaký jiný sport a kupodivu to vyhrál běh, který jsem při fotbalových trénincích upřímně nesnášel. Nemusím vám vysvětlovat, jak skvěle si člověk při běhání odpočine a srovná věci v hlavě. Mám za sebou nějaké půlmaratony a příští rok chci zkusit maraton. Víc to zřejmě hrotit nebudu.
A poslední nadotázka. Živá Lípa vloni vyhlásila anketu, v které obyvatelům České Lípy položila tři otázky. Jak vy osobně byste na ně odpověděl?
Štve vás v Lípě něco?
Štvou mě zanedbané prázdné domy v centru i mimo něj. Štvou mě místní zákulisní hráči, kterým nemůžete věřit málem ani pozdrav. Radši se vyhýbám i lidem hloupým tak, že si tu hloupost nedokážou uvědomit. Něco by se našlo.
Kam byste vzali návštěvu, co přijede do Lípy?
Záleží na tom, co by se v Lípě zrovna konalo. Památek tady nemáme až tak moc, a tak bychom měli návštěvníky lákat především na to, se u nás děje. A děje se toho hodně, což mě těší.
Co vám v Lípě chybí?
Těžká otázka. Dá se to pojmout tak, že tady vlastně všechno máme a věci by jen mohly vypadat a fungovat o něco nebo o dost líp. Případně se můžeme zasnít a sestavit dlouhý seznam, který by nás přišel na miliardy. O něčem vypovídá, že z mých spolužáků z gymnázia, kteří vystudovali vysokou školu, se jich do Lípy vrátilo jen pár. Těžko se to popisuje a určitě to souvisí s kolektivní hrdostí města, kterou tady bohužel moc necítím. Pracujeme na jejím vybudování, což je běh na dlouhou trať. Tím se ale nesmíme nechat odradit.
Autor: Alex Neugebauer
Zdroj: www.mestskenoviny.cz, 18.10.2019
