V polovině dubna jsem se zúčastnil semináře s názvem Připravenost státních maturit na půdě Senátu Parlamentu České republiky. Přiznám se, že již jeho název mi přivodil lehké mravenčení v okolí žaludku. Veřejně diskutovat o připravenosti tak důležitého projektu jen několik dní před jeho realizací na půdě „Rady starších“ nepřináší velký pocit jistoty.
Na tomto místě je vhodné připomenout, že diskuse o potřebnosti, formě, rozsahu a kvalitě „zkoušky dospělosti“ má již hluboké historické kořeny sahající až do 19. století. Projekt státních maturit trvá čtrnáct let a stál jednu miliardu korun, vystřídala se v něm řada manažerů. Tento stav nebudí příliš důvěry veřejnosti a víra v kvalitní připravenost maturitní zkoušky je nízká.
Otevřeně přiznávám, že jsem zastáncem státních maturit, se současným stavem nejsem spokojen, zároveň však říkám, že další časový posun není možný, protože bychom za rok na tom byly úplně stejně, tedy připraveni pouze částečně. Pokusím se o několik poznámek či komentářů k hlavním kritickým bodům, které zazněly na výše uvedeném semináři, a následně i v tiskové zprávě zveřejněné na www.eduin.cz.
Nemohu souhlasit, ve školách, kde funguje management a učitelé umí (chtějí) definovat své požadavky je podpora dostatečná. V čem mají kritici pravdu, je stav, kdy neumíme podpořit oborové požadavky učitelů na další vzdělávání a nevytváříme dostatečný časový prostor pro tyto aktivity.
Ano, již dnes je zřejmé, že maturita měla být jako zkouška čistě a zcela oborová, a ne pouze obecně dvoustupňová. Na jednom pólu se tak mohou radovat zbabělí gymnazisté, kteří se rozhodnou pro jednodušší testovou variantu a na druhém pólu pak zbytečně trpět studenti (i pedagogové) odborných či uměleckých škol. Doufám, že se z tohoto stavu rychle zbavíme.
Tomuto argumentu nerozumím. Jen proto, že bude komplikovanější, nemusí být zároveň neobjektivní. Snaha omezit vliv konkrétního pedagoga na konkrétního žáka je správná a celkové výsledky, které by měly být vyhodnocovány v dlouhodobějším horizontu nám napoví, kde je kvalita a zájem a kde je tomu naopak.
Není to pravda, již dnes je to jedno ze spolukritérií na některých vysokých školách. Pokud budou státní maturity fungovat delší dobu a dobře, tak jsem přesvědčen, že i u vysokoškolského kolégia najdou podstatnější místo při přijímání na vysoké školy.
Pro mě osobně největší zklamání. Testy, které mohli při troše manažerského umu vytvořit sami aktéři, tj. středoškolští pedagogové, byly vytvářeny a koncipovány kýmsi s ne dostatečnou odbornou kvalitou. MŠMT by mělo jednoznačně vyjádřit konkrétní vinu nad tímto stavem a přijmout konkrétní opatření.
Když jsem výše psal o největším zklamání, pak mě vůbec nejvíce na tomto semináři šokovalo jednání ředitele CERMATu pana Pavla Zeleného, který se nechoval jako znalý a zralý manažer, ale jako politik z východního bloku. Na otázky neuměl nebo nechtěl odpovídat, chyby v projektu nevysvětloval. V dobře fungující demokratické společnosti by druhý den již ve funkci nebyl…
Pravým opakem pak bylo vystoupení letošního maturanta, jehož jméno (a tímto se mu i omlouvám) si nepamatuji. Jisté vystupování, zajímavý a podnětný příspěvek. Už se těším, až tihle lidé se státní maturitou dostudují…
Použité zdroje: www.eduin.cz
