Včera 11. července prezident Zeman demisi ministra kultury Staňka opět nepřijal. Schůzka premiéra Babiše se Zemanem nic nevyřešila a oba si jen zopakovali své postoje. Z Babišova prohlášení po setkání vyplynulo, že se Zemana ani nepokoušel přesvědčit. Naopak vyjadřoval pochopení pro prezidentův postoj.
Zeman je strůjcem vládní a ústavní krize. Čeho se snaží dosáhnout? Vzhledem k tomu, jak otevřeně potupuje ČSSD, je zřejmé, že se ji snaží z vlády vypudit. ČSSD podle mě neměla vstupovat do této vlády. Podryla tím svou roli demokratické strany. Dosud jen dělala ústupky premiérovi. Zcela se vymazal vliv ČSSD na vládní politiku a prakticky na cokoliv. Jan Hamáček obtížně zakrývá svou rozmrzelost. 15. července zasedá předsednictvo ČSSD. Konečně by jeho členové měli bouchnout do stolu a říct: "Už ne s Babišem!" Ministři Maláčová a Petříček jsou nakloněni k vystoupení z koalice.
Prezident nerespektuje výsledky svobodných voleb a právo ČSSD vybírat vlastní ministry. Prezident porušuje Ústavu, konkrétně článek 74, v němž stojí: "Prezident republiky odvolá člena vlády, jestliže to navrhne předseda vlády." Předseda vlády to navrhl už dávno (na konci května), ale prezident stále nekoná. Tvrdí, že Ústava mu nedává žádnou lhůtu. Naopak!
Zeman chce být co nejsilnější. Obviněný premiér ve střetu zájmů se mu hodí. Je snadno vydíratelný. Je závislý na jeho podpoře. Každý jiný premiér by už podal na prezidenta tzv. kompetenční žalobu, či spíše Ústavní žalobu pro hrubé porušení Ústavy. To ale Babiš neudělá, protože se prezidenta bojí. Naopak vše zavání přípravou na "Opoziční smlouvu II", kde bude zastoupeno duo Zeman - Babiš. Zeman chce absolutní moc, Babiš by byl jeho přisluhovačem.
Politický vývoj s protiústavní činností ješitného proruského a pročínského prezidenta Zemana ukazuje, že lidé musí být připraveni vyjít do ulic v co největším počtu kdykoliv. Bránit Ústavu a demokracii v České republice.
