Pohádky o České Lípě

Dobrý den, vážení čtenáři! Rád bych vám vyprávěl postupně několik příběhů. Jmenuji se Jan Ševčík a někteří mě jistě znají jako zástupce ředitele českolipské Základní umělecké školy. Kromě hudby se rád zabývám filosofií. Když jsme měli na univerzitě v Praze jako filosofové formulovat, co pro nás filosofie znamená, došel jsem k tomu, že filosofie pro mě znamená věci promýšlet. Poctivě a do detailů. A poté pomocí diskuse takto získané názory na věci dále tříbit, protože nikdo nepostihne věci sám v celé jejich šíři a podrobnosti.

Stejnou otázku jsem si pak pokládal při vstupu do politického života. Co pro mě znamená politika? Častý je názor, že se lidem, kteří se rozhodnou působit v politice, jedná jen o funkce a o peníze. Jsou takoví politici a možná i celé strany či hnutí. Z valné většiny jsou ale politici lidé, kteří žádné funkce, natož placené, nemají. Jsou to pouze nadšenci. Mají nějaký vcelku pevný názor na to, jak by se měly řídit věci veřejné, a ten chtějí prosazovat. Zpravidla ho chtějí prosazovat proto, že si upřímně myslí, že tak bude svět lepší.

Dělat svět lepší. To je to podstatné, co jsem hledal svou otázkou. To je to, co pro mě znamená politika. Bez ohledu na funkce a peníze dělat místo, kde žiju, lepším místem k životu.

Když se nad tím zamyslím, není třeba to omezovat na politiku v klasickém slova smyslu. Je to něco, co by měl dělat každý, kdo je jakkoli činný ve veřejném životě. Ředitel továrny, zástupce ředitele školy, paní v kanceláři na úřadě i dobrý hostinský.

Z těchto dvou otázek a myšlenek bych rád v dalších článcích vyšel. A protože si zatím netroufám na to promyslet to, jak udělat lepším místem k žití celý svět, zkusím to právě na České Lípě, na místě, kde žiju a které mám rád. Protože se nejedná o podrobné analýzy a hotová řešení, zkusím nápady prezentovat jako svého druhu vize z možné blízké budoucnosti, sci-fi, nebo chcete-li pohádky. Někdo se možná usměje, nebo se mi bude rovnou posmívat: „Ha, ha, bude nám zas vyprávět nějaký svý pohádky!“ Dobrý učitel, rodič i prarodič však ví, proč dětem čte pohádky. Pohádka má dítě poučit a upevnit v něm správné hodnoty. A to je vlastně i cíl mých pohádek. Jen bych je rád vyprávěl dospělým proto, aby udělali pro sebe a své děti z naší České Lípy lepší místo k žití.