Předem mého článku chci čtenáře ujistit, že plně podporuji veškerá opatření, která jsou v současné době přijímána jako preventivní proti šíření nového typu koronaviru.
Těmito opatřeními zatím lidé přicházejí především o kulturu, zábavu a sport.
Děti přicházejí o možnost se vzdělávat, což jim, alespoň na příkladu mých vlastních, připadá jako ohromné pozitivum a místy to vypadá, že všichni školou povinní dokonce koronaviru fandí a drží mu palce.
Pro rodiče dětí nadcházejí starosti, jak se o ratolesti postarat a mnozí to budou řešit „ošetřovačkou“.
Potud by se vše mělo zdát v pořádku a nikdo by neměl mít námitky.
Nicméně existují lidé a firmy, kteří se starají o fungování tohoto státu na straně příjmů rozpočtu a bez nichž by tento stát na žádná opatření neměl peníze.
V současné době se schyluje k poměrně strmému propadu schopnosti firem a podnikatelů buď udržet výrobu a nebo zajistit zakázky a peníze na další fungování.
Jedinou jistotou pro podnikatele je nejistota kolik lidí přijde zítra do práce a jaké budou náklady spojené s udržením fungování firmy nebo živnosti.
V této oblasti zatím stát naprosto selhává a jedinou jistotou je to, že náklady na „nemocenskou“ v prvních 14 dnech nese zaměstnavatel (u živnostníků si nese náklady každý živnostník sám). Při stávajícím stavu paniky, která je asi oprávněná, se opět projevuje slabina našeho systému nemocenských. Prostě se plno lidí hodí, pro jistotu, „marod“ a kdejaký doktor „jim to napíše“. Ani lidé, ani doktoři a ani stát to nestojí ani korunu – platí zaměstnavatel.
Firma ani podnikatel nemohou takovou situaci jakkoliv ovlivnit – jen ji musí v plné palbě zaplatit.
Začínají se vytvářet názory na vyšší ochranu seniorů před koronavirem, jejich vyřazením z pracovních a společenských dějů. Začíná se hovořit o tom, že necháme starší lidi, např. 50+ doma, aby nebyli ohroženi na životě. Nepochybně z lidského hlediska ušlechtilé řešení. Politici vymýšlejí řešení, jak by taková věc šla zařídit.
Nicméně zkoušel už někdy nějaký politik pracovat za jiné než státní peníze? Omlouvám se všem doktorům, učitelům, ředitelům organizací, které zřizuje tento stát (a také pracovníkům ústavů, institucí, příspěvkových organizací a mnoha dalším, kteří dělají určitě záslužnou práci za peníze, které vydělají továrny a živnostníci), ale je tady vůbec někdo s politickým vlivem, kdo se dokáže vžít do kůže lidí, kteří peníze nedostávají ze státního, ale musejí je tvrdě a složitě vydělávat prací?
Pokud se v současné situaci na trhu práce jenom malé procento lidí dostane na „ošetřovačky“, „nemocenské“ a nebo budou „uklizeni“ do svých domovů kvůli věku, je to pro firmy obrovský problém. Problém, na který jsme si založili naším složením průmyslu. Montovny se bez dělníků neobejdou a úplně si neumím představit, jak velká část zaměstnanců může svoji práci dělat z domova. Je to jenom taková vábnička od těch, kteří našemu průmyslu moc nerozumí.
S každým člověkem, který se dnes neobjeví v práci je spojeno snížení výroby, výkonnosti, cashflow. Lidi není kým nahradit a není jak práci lépe rozložit a udělat ji efektivnější.
Podnikatelé budou čelit ohromnému tlaku a zatím jsem neslyšel ani jednu smysluplnou věc, která by jim mohla pomoci.
Proč vláda nezavede bezúročné kontokorenty třeba do výše 10 % obratu firmy? Proč vláda nevezme na svá bedra alespoň platbu nemocenské po dobu tohoto velmi výjimečného stavu? Proč vláda nenavrhne pozdržení sociálních a zdravotních odvodů bez hrozby penále? Proč vláda nezruší desítky tisíc zbytečných míst ve státní správě a nevrhne tyto lidi na trh práce? Proč vláda již několik let nemění strukturu průmyslu?
Vždy jsem preferoval zdraví a bezpečnost lidí na prvním místě a nikdy jsem jako podnikatel nešetři na žádném z opatření, které ochránilo lidi. V současné době mám obavu, že se velmi rychle dostaneme do stavu, kdy už nebude pro mnoho firem cesty zpět.
Naše ekonomika je „domeček z karet“ a během několika málo týdnů se může celý křehký systém zhroutit.
Ačkoliv máme za premiéra druhého největšího podnikatele v zemi, vůbec nemám pocit, že by se za podnikatele a firmy chtěla tato vláda, alespoň trochu postavit. Za poslední roky se z nás všech, kampaní vedenou premiérem, stali podvodníci, zloději a lháři. Ani mě snad nevadí, že jsem jako podnikatel přišel o společenský kredit, ale většina tohoto národa by si měla uvědomit, že jestliže přijdeme o slušně běžící ekonomiku odnesou to všichni.
Pro firmy a podnikatele je potřeba okamžitě začít dělat opatření, která udrží křehkou stabilitu fungování firem v koronavirové krizi.
Nebo je důvěra v nás již tak dalece umořena, že se prostě stát bude spoléhat na naši sílu a schopnost vše vyřešit vlastními silami?
Obávám se, že to zase zůstane jenom na nás.
