Podíl v JTR – koupit, nebo řádně spravovat?

V loňském roce bylo zahájeno jednání mezi akcionáři (65,78 % vlastní MVV Energie CZ, s. r. o., 34,22 % vlastní město) o odprodeji podílu MVV Energie CZ, s. r. o., městem, které by se díky tomu stalo jediným akcionářem. Pak by město jako jediný akcionář zahájilo dlouhodobě nerealizovanou restrukturalizaci sítě CZT s cílem vytvoření přijatelných cenových podmínek pro odběratele. Je však nezbytné, aby město kupovalo akciový podíl od MVV Energie CZ, s. r. o., z toho důvodu, aby mohlo realizovat svůj záměr přijatelných cen za teplo z CZT?

Město v roce 2001 uzavřelo s MVV Energie CZ, s. r. o., akcionářskou smlouvu, ve které oba akcionáři deklarovali, že "budou rozhodovat a působit v JTR tak, aby potřeby spotřebitelů byly uspokojovány za ekonomicky výhodných a přijatelných podmínek pro všechny zainteresované strany, tj. aby cena tepla ze soustavy CZT byla konkurenceschopná ve srovnání s ostatními formami energie". Dnes však lze z jedné strany pohlížet na tuto písemnou deklaraci jako na cár papíru, protože Jablonec nad Nisou má nejdražší cenu tepla z CZT v celé republice. Na druhé straně toto ujednání skýtá možnosti k hledání cest ke zbrzdění hromadné vlny odpojování od sítě CZT a realizaci její restrukturalizace. Jak ale toho dosáhnout? Ve výše uvedené a doposud platné akcionářské smlouvě se oba akcionáři zavázali, že zpracují společně dlouhodobou koncepci rozvoje JTR. Vedle tohoto má město i přesto, že je minoritním akcionářem, další pravomoce, jak významně ovlivňovat chod JTR (vliv na tvorbu cena tepla, spolurozhodování o rozdělování zisku). Město tedy může řádně vykonávanou správou svého minoritního podílu v JTR a prostřednictvím odborně fundovaných zástupců v orgánech JTR prosazovat ve shodě s druhým akcionářem své cíle s CZT, aniž by muselo utrácet miliony za odkup akcií.

Nákup majoritního podílu v JTR městu přinese naopak velké riziko realizace restrukturalizačního projektu CZT s ohledem na zajištění financí pro tuto investici. Již dnes je město předluženo a nemá potřebné finanční zdroje na vlastní nákup akcií JTR, a tak těžko bude jako jediný případný budoucí akcionář dávat potřebné garance na úvěry, které si JTR bude muset vzít na realizaci restrukturalizačního projektu. Není tedy z tohoto pohledu lépe pro CZT, aby město upřelo svou pozornost především na odpovědnou správu svého stávajícího podílu v JTR včetně nalezení potřebného konsenzu o způsobu restrukturalizace sítě CZT s druhým akcionářem, než se kvůli JTR nadále zadlužovat?