Mikeš rasistou? A co Nácíček?

Romský aktivista Václav Miko prokázal své komunitě, jejíž zájmy chtěl hájit, službu opravdu medvědí. Kauza Mikeš se za několik desítek hodin rozrostla ve skutečné celonárodní téma a sjednotila veřejnost proti názorům pana Mika a lidí kolem něj.

Pro ty, kteří ještě aktuální dění nezaznamenali: Václav Miko, představitel romské organizace Roma Realia, je přesvědčen, že kniha Kocour Mikeš je rasistická. Josef Lada v jedné pasáži popisuje, jak pocestného Mikeše pozvali nějací lidé, aby si u nich přisedl k ohni, načež mu hodili pytel přes hlavu, zastlali ho do vozu a odváželi pryč. Josef Lada to následně komentuje slovy: „Milé děti, ti lidé byli cikáni!"

Václav Miko jako předseda sdružení Roma Realia tedy poslal protestní dopis na Ministerstvo školství a žádá, aby se nesměla tato knížka používat jako učební pomůcka, protože v ní kocouru Mikešovi ublížili cikáni. „Autor před zlými cikány varuje, to je šíření exodu," míní pan Miko.

Na uvedeném problému mi není jasných několik věcí. Zapprvé už několik let slýcháme, že dnešní Romové nejsou cikáni, proč tedy pan Miko protestuje proti danému historickému a tehdy všeobecně přijímanému označení kočovného etnika, které se tak v té době samo označovalo? Za druhé proč není stíhán autor Rumcajse za propagaci gangsterismu, vždyť se živil ozbrojenými přepadeními? Na sociální síti Facebook vznikla živá diskuze i ohledně rasistické hry v šachy (bílé figury táhnou jako první) či Maxipsa Fíka (je to alkoholik - na jedno posezení vypije sud piva). Krásná pohádka o princezně Ladě a jejím myším kožíšku či kreslené příběhy, ve kterých Jerry trápí Toma, jsou pak děsivým příkladem nelidského zacházení se zvířaty. A za třetí, pokud bude tedy výslovně jen tvorba Josefa Lady o kocouru Mikešovi podrobena takto přísnému a odbornému zkoumání a vyhledávání rasistických známek a odkazů, proč se kritika zaměřila jen proti prokazatelně „černému" kocouru Mikešovi. Jak mohlo uniknout bdělým očím romských pedagogů zpodobnění malého bílého a modrookého kocourka Nácíčka, který si nadutě vykračuje pevným krokem obutý v holínkách? Jestli už není rasistické toto, tak pak nevím, co je.

Jediné, čeho Václav Miko v dané souvislosti lituje, je skutečnost, že Josef Lada není už mezi námi a nemůže po něm chtít opravu. Osobně by však zakázal veškeré jeho knížky, neboť podle něj byl Lada rasista.

Ministerstvo školství reagovalo prohlášením, že školy mohou používat k výuce knihy, jaké chtějí, dle uvážení svých ředitelů, a úřad nemá nástroj jak do výběru knih zasahovat. Doby cenzury už naštěstí skončily, čehož však pan Miko očividně lituje. A to i přesto, že poslední režim, který se takto k danému etniku choval, dal spálit kola jejich vozů, násilně je přesídlil do panelových domů a zničil tak jejich historické vazby a styl života. A nacistický režim, který rovněž úspěšně zakazoval knihy, byl ještě mnohem extrémnější. Historie je věc dvousečná a měli bychom se k ní spíše obracet a poučit se z ní než se k ní vracet a znovu ji prožívat.

Chci věřit, že pan Miko doopravdy nežije jen pro svou ideologii a že je to jen osamělý výkřik člověka, který prostě nepochopil pohádky. V okamžiku, kdy začneme pálit cokoliv, vracíme se zpět do jeskyně v době kamenné. Romští i neromští bloggeři teď píší na všechny strany, že Mikeše nedají a neztotožňují se s názory pana Mika a několika lidí kolem něj. Nakonec tak možná udělal pro porozumění a pospolitost různých etnik v Česku mnohem více než přiléváním do ohně vlastně zamýšlel.