Předem bych chtěl upozornit, že cílem tohoto článku není zavrhnutí jakékoliv varianty, ale spíše jejich porovnání a vyhodnocení.
Problémem totiž není samotná potřeba, ale způsob jejího řešení, kdy z vlastní politické praxe vím, že jedno rozhodnutí může znamenat neochotu ho korigovat nebo jakkoliv měnit, protože se tím politická odpovědnost dostává na tenký led.
V liberecké praxi to znamená vytyčené cesty, které se nechtějí podřizovat aktuálním potřebám nebo vývojovým trendům. Příkladem budiž teplárna nebo tramvajová trať do Rochlice, které si žijí své vlastní životy bez ohledu na jiné možnosti a vývoj v technologiích.
Bazén je poměrně aktuálním příkladem toho, jak se politická realita setkává s realitou finanční a realitou uživatelskou.
Jaké tedy máme možnosti?
1. Úplná rekonstrukce stávajícího bazénu
2. Postupná rekonstrukce stávajícího bazénu
3. Výstavba nového plaveckého bazénu na jiném místě
Možnost č. 1
Jde o dlouhodobě prosazované a připravené řešení, které ovšem trpí mnoha chybami a nejasnou profinancovatelností. Podstatou je bazén kompletně zrekonstruovat v současném objemu, a tedy se zachováním schránky budovy.
Změna je v kompletní výměně všeho uvnitř, a to včetně změny dispozic.
Komplikovaný se ukázal už výběr projektanta rekonstrukce, kdy vyhrála nabídka s neobvykle nízkou cenou, což vedlo zákonitě k tomu, že byl projekt mnohokrát považován za nekvalitní a jeho časový a technický rámec byl mnohokrát porušen a změněn.
Výsledkem je projekt, který je mnohými považován za špatný a technicky nedotažený, ale posloužil jako podklad pro stavební řízení, které již bylo zdárně ukončeno.
Tím se tento projekt stal neměnným a po téměř 4 letech složitého vyjednávání s projektantem o jeho finální podobě v úrovni dokumentace pro provedení stavby v podstatě jediným možným. A na samotném konci, když byl přesně dopočítán rozpočet stavby přišel finální šok – cena dosahující půl druhé miliardy!!
Jaké má výhody možnost č.1:
– Liberec bude mít nový bazén s dlouhou životností, předpokládejme alespoň znovu dalších 40 let
– dojde k zachování jednoho z významných počinů architekta Švancara
– bude zachována dominanta Tržního náměstí, která je zakomponována do jeho dalšího rozvoje
– zachováme život v centru Liberce, který rychle mizí
– může být podporou rozvoje tohoto území, včetně ekonomických návazností
Jaké má nevýhody možnost č.1:
– projekt rekonstrukce bazénu neupravuje areál do stavu budov 21. století, chybí nové moderní technologie, materiály, užitná hodnota nerespektuje aktuální trendy plaveckého sportu
– jde o rekonstrukci a tedy reálně hrozí neočekávané vícenáklady spojené s nedokonalým průzkumem aktuálního stavu konstrukcí, podloží apod., které mohou dosahovat další stovky milionů korun
– dojde k uzavření jediného zařízení tohoto typu v Liberci na několik let bez náhrady
– povinná výuka plavání žáků základních škol bude zásadně omezena
– dojde v podstatě k likvidaci velmi úspěšné sportovní činnosti libereckých plaveckých klubů (zmizí několik ročníků sportovních plavců), nebudou trenéři, zpřetrhají se vazby se sponzory
– investiční záměr přichází v době krize, vysoké inflace a vysokých úroků, pro stále velmi zadlužené město se jedná o investici, která neúměrně zabrzdí jeho údržbu a další rozvoj
– projekt nepřináší výrazné energetické úspory, nepočítá s energetickým štítkem v kategorii D a nižší (E do roku 2027 a D do roku 2030), do projektu nejsou implementovány prvky OZE (FVE, tepelná čerpadla, vrty, využití odpadního tepla) a provoz bazénu bude tedy i nadále neskonale drahý
– součástí projektu není úprava okolí bazénu (sluneční louka, vstup, podúrovňový park)
Možnost č. 2
Stávající bazén je prostorově i uživatelsky stále vyhovující a řešíme v podstatě jen jeho nevyhovující nebo dosluhující technický stav.
Přiznejme si, že objektivně je tento stav způsoben jak přirozeným stárnutím objektu, tak hlavně absolutně zanedbanou údržbou.
Navíc 25m bazén je 10 let starý a musí být rovněž po dobu rekonstrukce velkého bazénu uzavřen? Podle posudku ČVUT je bazén opravitelný do bezpečného a provozuschopného stavu na dalších minimálně 10 let za částku do 200mil. Kč.
Pomocí pečlivého plánování, řízených odstávek během léta a pravidelné údržby lze bazén provozovat ještě mnoho let bez dlouhodobých uzavírek a nutnosti investice v řádu miliard.
Investicemi několika desítek miliónů ročně udržíme provoz bazénu určitě dalších 10 – 15 let, což by mělo městu poskytnout dostatečný čas na postavení zcela nového, moderního bazénu a zvážení revitalizace celého území u bazénu včetně areálu bývalého LVT, dnes skomírajícího obchodního domu, střední průmyslové školy, atd..
Jaké má výhody možnost č. 2:
– zachování provozu stávajícího bazénu s krátkodobými investičními odstávkami na cca 15 let
– zachování školní výuky
– zachování sportovní činnosti plaveckých klubů
– ufinancovatelnost městem bez nutnosti obrovského zadlužení pro realizaci jednoho projektu
– možnost investic do OZE a zásadně snížit provozní náklady
– připravit investici do nového bazénu v prostoru Sport parku (záměr byl již představen)
– přehodnocení investic do menších libereckých bazénů (školní, soukromé např. hotely, apod.)
– realizace dotačních a investičních úsporných opatření na budově bazénu (kategorie D)
– možnost propojení budoucí investice s širším okolím bazénu (LVT, Tržní náměstí, městský okruh, atd.)
– není nutné vypisovat veřejnou zakázku na velký projekt, ale pouze na dílčí dodávky
– ochrana před vlivem stavební lobby (myslím, že Liberec by měl najít sílu nebýt ovlivněn)
Jaké má nevýhody možnost č. 2:
– postupná rekonstrukce nepovede k novému bazénu, ale jen k prodloužení životnosti
– do cca 15 let bude nutné mít hotov zcela nový bazén, tento bude nejspíš skutečně dožilý
– bude zmařen současný projekt a stavební povolení
– hrozí budoucí změna umístění bazénu a nutnost řešení stávajícího objektu v kontextu Tržního náměstí (jde o velmi cenný pozemek v centru města)
– může se vyskytnout nepředvídatelný fatální problém, který provoz bazénu nakonec skutečně zastaví
Možnost č. 3
Jediná varianta, kterou snad nikdy nikdo oficiálně neprojednával ani ji nepovažoval za možnou. V podstatě jde o vytvoření nového zařízení na pozemcích města v blízkosti Arény (Sport Park Liberec) s možností využití odpadního tepla z technologie chlazení ledu.
Šlo by o velkou investici města, ale zdaleka by nedosahovala výše jako realizace celkové rekonstrukce stávajícího bazénu.
Paradoxem je, že tuto variantu nikdy nikdo nezadal zhodnotit a porovnat s těmi dalšími. Jako dlouhodobý člen Komise pro bazény v minulém volebním období (v tom současném již není zřízena) jsem se ke konci mandátu velmi podivoval nad nevyhodnocením této varianty a bylo mi příslušnými úředníky sděleno, že tuto variantu nikdo nepožadoval zpracovat.
Ještě větším překvapením pro mě bylo představení rozvoje Sport parku Liberec před několika měsíci, který předložil současný provozovatel a v tomto materiálu se s bazénem u Arény již počítá. Město vzalo tento materiál na vědomí, a tudíž v podstatě souhlasí s tímto investičním záměrem a nepovažuje jej za neuskutečnitelný.
Tedy v současné době existují pro Liberec dvě koncepce provozování bazénů současně a je jimi nákladná rekonstrukce stávajícího plaveckého bazénu na Tržním náměstí, a i stavba nového plaveckého bazénu v blízkosti Arény.
Mnohem úspornější a asi i provozuschopnější variantou by bylo postavení nového 50m bazénu a následně se rozhodnout, jak pokračovat s bazénem na Tržním náměstí, který může být zcela zrekonstruován nebo dokonce rozšířen o venkovní 25m bazén na Sluneční louce, čímž by v centru vzniklo veřejně přístupné koupaliště.
Jaké má výhody možnost č. 3:
– za menší peníze lepší užitek než „pod tlakem“ zrekonstruovaný bazén na Tržním náměstí
– nebo za stejné peníze mnohem lepší, modernější a pro sportovce využitelnější, tzn. „závodní“ areál
– lepší možnosti parkování a lepší dopravní dostupnost (mimo akcí v Aréně)
– technicky vyspělejší projekt poplatný 21. století
– přirozená součást Sport parku Liberec
– revitalizace stávající plochy u Arény podobající se brownfieldu
– splnění všech požadavků na OZE a energetickou náročnost budovy
– využití zbytkových energií z technologie Arény a Svijanské arény
– možnost projektové a realizační fáze v souběhu s provozem stávajícího bazénu na Tržním náměstí
– možnost souběžné opravy školních bazénů
Jaké má nevýhody možnost č. 3:
– v podstatě nepřipravený projekt jehož realizace zabere několik let
– nejasný investiční rámec (sice stejně možné zadlužení města, ale snad už v lepších časech)
– možná dopravní komplikace s podjezdem železniční trati
A nakonec snad jen pár čísel pro dokreslení situace – současný stav:
Roční návštěvnost: v roce 2022 to bylo přes 460.000 osob
Provozní příspěvek města na energie: v roce 2023 to bude nejspíš více jak 47mil. Kč
Provozní příspěvek města na údržbu a opravy: v roce 2022 to bylo 10mil. Kč
Předpokládané náklady na celkovou rekonstrukci: 1,5 miliardy Kč + financování (úroky) + vícenáklady v řádech desítek až stovek milionů Kč = realita bude možná přes 2 miliardy korun!!
Životnost bazénu po celkové rekonstrukci: cca 30 let (nikdo zatím nedeklaroval)
Předpokládané náklady na postupnou rekonstrukci za 10 let: cca 200 miliónů
Prodloužení životnosti bazénu: cca 10 – 15 let
Předpokládané náklady na stavbu nového 50m bazénu: 600 – 800 miliónů (odhad)
Předpokládaná životnost nového bazénu: cca 50 let
V podstatě bych si v současné době uměl představit dvě varianty řešení, které by bylo třeba urychleně zpracovat a předložit veřejnosti.
1. Nechat zpracovat technicko-ekonomickou studii na postupnou rekonstrukci současného bazénu a vyčíslit náklady v časové řadě. Tato studie by nám měla předběžně ukázat možnost postupné rekonstrukce, její nákladovost, časové rozložení investic a deklarovat limit prodloužení životnosti.
Stávající dokument, který vypracovala ČVUT se časem ukázal minimálně v nákladové části jako nadhodnocený a technicky sporný (mnoho věcí se s převzetím provozu podařilo rozklíčovat a přijmout opatření, která eliminovala hrozby z posudku).
2. Nechat zpracovat návrhovou studii na nový bazén u Arény ve velikosti 50m a zjistit cenu této investice v kontextu s cenou celkové rekonstrukce bazénu na Tržním náměstí.
Obě tato řešení nás nebudou stát více než pár měsíců a několik set tisíc korun. Ve finále můžeme uspořit stovky miliónů a zcela zvrátíme možné uzavření jediného velkého bazénu v Liberci, kde lze provozovat sportovní aktivity.
U všech možných variant by se měla zvážit možnost zachování provozu stávajícího bazénu 25m, což by umožnilo pokračování sportovního plavání, které jinak celkovou uzávěru nepřežije a po znovuotevření bazénu se bude muset tato jeho nedílná součást znovu vybudovat (a otázkou je, zdali se to vůbec podaří).
Zdeněk Chmelík, předseda KO TOP 09 Liberec
