V roce 1993 přijal český Parlament zákon č. 198/1993 Sb. o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu, v něm je mimo jiné uvedeno, že „režim založený na komunistické ideologii, který rozhodoval o řízení státu a osudech občanů v Československu od 25. února 1948 do 17. listopadu 1989, je zločinný, nelegitimní a zavrženíhodný.“ KSČM se komunistické ideologie nevzdala, ideologie, která jak víme z historie je velmi nebezpečnou utopií vedoucí k totalitním praktikám.
KSČ při správě věcí veřejných v této zemi totálně zkrachovala, její přímá pokračovatelka KSČM nabízí společnosti stejné recepty, jež se neosvědčily: „překonání kapitalismu“, „převzetí vlastnictví podniků zaměstnanci“ atd. – viz program KSČM.
Dále ve volebním programu KSČM narazíme např. na slib zvýšení minimální mzdy na 14 tis. Korun a minimálních důchodů na 10 tis. Korun, v dnešní ekonomické situaci zcela nereálné. Požadavek na vystoupení z NATO je známá věc, ale opravdovou perlou v programu je věta „KSČM pojistkou demokracie“, je to stejně absurdní jako fakt, že sídlo KSČM se nachází v ulici Politických vězňů. Rozhovor se Sergejem Solovjevem
Pokud by měla KSČM možnost realizovat svůj program na vládní úrovni spolu s ČSSD (o zrušení Bohumínského usnesení se v Sociální demokracii nahlas mluví a i její prezidentský kandidát Jiří Dientsbier je zastánce spolupráce ČSSD a KSČM), hrozilo by, že se náš stát ocitne v ještě větších ekonomických potížích, ne-li na pokraji bankrotu.
Přesto je komunistická ideologie a politika KSČM pro mnoho lidí stále přitažlivá. KSČM má stále poměrně stabilní voličskou základnu, která jde disciplinovaně k volbám, tak jak je zvyklá z minulého režimu, kdy volit bylo povinností. Navíc teď dokázala na svoji stranu přetáhnout zhruba 400 tisíc voličů ČSSD, zřejmě ty, které oslovoval bourák Jiří Paroubek, ale nemastný neslaný Bohuslav Sobotka jim nic neříká.
Velký podíl na „vzestupu“ komunistů (interpretace výsledků krajských voleb) mají potřebné, ale nepopulární reformy, které tato vláda nedokáže příliš vysvětlit, stejně jako korupce na všech stranách, znechucení lidí z politiky má pak za následek nejen slabou volební účast, ale i příklon k „čisté“ KSČM a regionálním uskupením.
KSČM nenabízí řešení pro budoucnost, ale pouze cestu do minulosti. Na té cestě už sice zřejmě nebudou pracovní tábory, znárodňování a totalitní praktiky (i když nikdy neříkej nikdy), ale je to cesta úpadku, neprosperity, planého žvanění, alibismu, nicnedělání a vyhýbání se odpovědnosti! Touto cestou opravdu jít nechci!
Za komunismu nebylo lépe, naopak! Mýty a polopravdy o životě v komunismu
