Na listopad 1989 vzpomínám jako na jedno z nejhezčích období mého života. Všude byla cítit naděje, že se u nás rodí nová a lepší doba. Tenkrát by mě ani ve zlém snu nenapadlo, že 27 let poté se budou na výkonné a zákonodárné moci podílet i bývalí a současní komunisté, natož bývalý agent StB.
Kolik lidí tehdy tušilo, že většina státního majetku bude rozkradena, že tehdy nulový státní dluh naroste do enormní částky, i v době ekonomického růstu bude vláda špatně hospodařit, zvláště málo investovat a naopak bude zvyšovat neinvestiční dotace podnikatelským subjektům, tak jak to provádí vláda současná?
Před 27 lety jsem byl plný naděje, letošní vzpomínky na 17. listopad mě spíše provází opak. Rozčarování, zklamání a pesimismus. Strach z muže, který shromáždil do vlastních rukou velmi silnou politickou, ekonomickou a mediální moc, získává z veřejných zakázek pro své firmy až 35 miliard Kč a ze zemědělských dotací až 700 miliónů Kč, chce být vládcem České republiky.
Proto podporuji myšlenku předsedy TOP 09 Miroslava Kalouska vyslovenou 3. 11. 2016, která volá po sjednocení pravice, pro vytvoření volebního bloku pravicových demokratických stran, která by porazila Andreje Babiše ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, které se budou konat 20.-21. října 2017, zastavila tak získání jeho absolutní moci, zabránila hrozícímu zániku svobodného prostředí volné soutěže politických stran a svobodného ekonomického prostředí.
Chci být zase optimistou jako v listopadu 1989, proto věřím, že demokracii a svobodu před hrozícím nástupem nové normalizace společně se slušnými lidmi této země společně ubráníme.
