Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážené paní ministryně, vážení páni ministři, vážené poslankyně a poslanci, dobré dopoledne. Dovolte mi říci několik poznámek k předkládané materii, která zde byla velmi zevrubně a kvalifikovaně předložena panem ministrem Němečkem a panem zpravodajem.
Zákon navazuje na zákon 123/2000 Sb., o zdravotnických prostředcích, který byl obrovským průlomem v celé agendě. Posunul nás do kultivovaného světa, ale na několik let velmi zkomplikoval život všem poskytovatelům péče, protože posunul naše trošku zaostalé zákonodárství na moderní evropskou úroveň, alespoň tedy v tom roce 2000.
O co šlo, řeknu krátký příměr. Zdravotnické prostředky v nemocnicích a obecně mezi poskytovateli zdravotní péče nebyly řádně evidovány, nebyly u nich řádné doklady ani u těch nejzávažnějších zdravotnických prostředků, jako jsou třeba implantáty s nějakou elektrickou funkcí nebo u nejtěžších strojů, jako jsou rentgeny, které mohou pacienta poškodit, nebo u elektrokauterů - nebylo potřeba vlastnit k tomu prostředku návody, vlastnit k tomu nějaká potvrzení o tom, že prostředek řádně funguje. Kontrola se soustředila na několik osvědčených metrologických zkoušek.
To tedy zákon z roku 2000 výrazně posunul. Bylo to něco jako posunout divoce jezdící auta do systému regulace, kdy každé auto musí být registrováno, musí mít technickou kontrolu a musí mít svou identifikační značku.
Jak však život ukázal za další desetiletí, je to stále málo a bezpečnostní pravidla se posunula dále. Takže my se bohužel nemůžeme vyhnout tomu, abychom se dostali na úroveň standardních evropských pravidel, přestože zákon v roce 2000 nás posunul hodně dopředu a způsobil velké vrásky poskytovatelům péče.
V tomto směru myslím, že ten nový předkládaný zákon tady byl zprezentován dostatečně široce a mně také nezbývá, než vřele doporučit jeho schválení. A to, co tady prezentovala paní poslankyně Marková, to, co bylo velmi široce diskutováno jak s poskytovateli péče, tak s výrobci a distributory a konsensuálně přijato jako legislativa, která vyhovuje evropské legislativě samozřejmě v rámci toho 90denního období, které nás bude čekat, může být zcela jasně prokázáno popř. v drobnostech upraveno.
Já bych tady ale rád řekl ještě druhý pohled na věc, protože zatím se tady explicitně nezmínilo a nebo ne možná dostatečně jasně, že návrh zákona byl předkládán ve dvou bodech. Ten první bod je v tisku, který máme před sebou, číslo 87, a ten druhý bod byl včera stažen. A to je doprovodná právní úprava, protože některé věci se zvážily jako vhodné, aby byly ve svých originálních zákonech. Například sem patří změna zákona o regulaci reklamy, protože se neuznalo za vhodné, aby věci o reklamě byly v tomto speciálním zákonu o zdravotnických prostředcích. Je to návrh zákona o správních poplatcích, nějaké drobnosti zákona o zdravotních službách a návrh změny zákona o DPH. Tyto věci já pokládám celkem za drobnosti relativně v tom kontextu složitosti právní úpravy. Ale je tu ještě jedna věc, kterou zejména na závěr tohohle svého příhovoru chci zmínit, a to je cenotvorba, která také je v tom odloženém balíku změn zákonů, a týká se zákona 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. A tady mně dovolte krátkou expozi do cenotvorby v našem zdravotnictví, kterou se zabývaly všechny předcházející vlády za posledních dvacet let a bohužel se ji nepodařilo úplně ideálně vyřešit a má ji ve svém koaličním prohlášení připravenu i tato současná koalice.
Jenom abych osvětlil důležitost té věci, ještě musím zdůraznit to, co už tady padlo - že náklady na zdravotnické prostředky jsou okolo 50 mld. korun v našem systému. Je to zhruba objem, který je řádově srovnatelný s objemem, který se dává do léčivých přípravků. Ale zdravotnické prostředky mají násobně víc položek oproti lékům. Je to velmi složitá záležitost. A proto ten zákon dnes čtený obsahuje také nový přístup k tomu, jak tento obrovský balík jednotlivostí bude klasifikován, v jaké hiearchii klasifikační.
Ale zpátky k té cenotvorbě, kterou chci skončit. A chci skončit žádostí na pana ministra, aby se jí dále věnoval. Protože když Nečasova vláda připravovala tento zákon, tak pokládala kapitolu o cenotvorbě za politicky a principiálně v našem systému jednu z mimořádně důležitých.
Cenotvorbu můžeme rozdělit do třech oblastí pro zjednodušení: cenotvorbu léků, cenotvorbu zdravotnických prostředků a cenotvorbu, která říká, kolik se má platit za vlastní zdravotnické výkony bez příslušného materiálu.
Zatímco cenotvorba u léků, přestože byla velmi výrazně kritizována, když byla v roce 2008 Julílnkovým Ministerstvem zdravotnictví připravena a měla v sobě řadu administrativních problémů, které postupně byly odlaďovány, tak tato cenotvorba se dnes dostala do celkem uspokojivé situace přes veškeré problémy, které s ní jsou, jako v některých oblastech ne ještě úplně doladěné ceny léků ve smyslu tom, že jsou drahé, ale i naopak zase nedostatky v tom, že některé léky jsou příliš levné na volný systém trhu v Evropské unii a vedou ke známému reexportu. Ale celkově je možno říct, že opravdu u cenotvorby léků máme systém, který je naprosto transparentní, je podle požadavků evropské legislativy a je proti jednotlivým rozhodnutím při stanovování cen a úhrad možnost se odvolat.
Tento zákon o zdravotnických prostředcích a jeho část v zákoně o veřejném zdravotním pojištění posunuje legislativu týkající se cenotvorby na úroveň kvality legislativy cenotvorby léčiv.
Je to tedy velmi výrazný krok vpřed, který je založen na jiném algoritmu, než je založena cenotvorba léčiv, ale je také transparentní a je proti němu odvolání.
Cenotvorba spočívá v tom, že zákon přímo stanoví klasifikační tabulku o obrovském množství položek, stanoví pro jednotlivé skupiny položek základní ceny, které jsou hrazeny ze zdravotního pojištění. Zákon stanoví zároveň i indikace k tomu - případná omezení, kdy příslušný prostředek nemá být hrazen, protože není medicínsky zdůvodnitelný.
To je obrovský balík věcí, o kterém bude ještě jistě velká diskuse, přestože byl velmi pracně se zdravotními pojišťovnami i pacientskými pohledy, pohledy výrobců i dovozců konsensuálně dán dohromady, ale samozřejmě je tomu víc než rok a je to potřeba zrevidovat, takže jistě bude chvíli trvat, než se tato cenotvorba dostane do naší legislativy. Ale velmi bych prosil pana ministra, aby si tuto záležitost vzalo ministerstvo jako jeden z nejprioritnějších úkolů. Protože jestliže se podaří vyřešit tuto cenotvorbu, tak jak již byla dost kvalitně předpřipravena, máme posunutý celý problém financování zdravotnictví o další krok. Bude zbývat dopracovat potom ještě zařazování prostředků, kterým se říká zvlášť účtované materiály. To jsou ty prostředky, které se používají u některých závažných výkonů, jako třeba kloubní implantáty nebo různé dlahy, které používají ortopédi apod., a pak už bude zbývat jenom ta poslední třetina, která je ta nejpotřebnější, to je cenotvorba u seznamu výkonů, objektivní cenotvorba na úrovni úhradové vyhlášky a na úrovni tak složitých systémů, jako je platba DRG.
Já jenom znovu upozorňuji na to, že to, co bylo připraveno v tom odloženém zákonu, novele zákona o veřejném zdravotním pojištění, je krok tím správným, transparentním, férovým směrem, který nám ukládá evropská legislativa, a znovu velmi žádám pana ministra, aby se v těchto pracích pokračovalo. Děkuji vám za pozornost.
