Vzdělávací plán školy má být příběh, ne mrtvý dokument

Na co se podíváte, volá po opravě. Nejsou ale peníze, dokonce ani na splácení dluhu. Základní škola v obci Dobřany v Orlických horách s 80 žáky je zralá na zavření. V roce 1999 do ní přichází mladý muž, který si zde odbývá civilní vojenskou službu. Nemá v úmyslu tam zůstat. Ale zůstal. Nejen jako učitel, ale od roku 2005 také v ředitelské roli.

TAM CHCI CHODIT

Jan Grulich (TOP 09) o své základní škole Trivium mluví s láskou a oprávněnou pýchou. Její žáci, kterých je nyní 200, zatímco obec má 130 obyvatel, před šesti lety dosáhli v mezinárodním testování PISA nejlepších výsledků v ČR.
Grulich (TOP 09) loni obdržel titul Ředitel roku. Co za tím úspěchem vězí?

„Školní vzdělávací program je nutné pojímat jako něco, co školu identifikuje, činí ji výjimečnou a přitažlivou. My jsme třeba už v roce 2007 zařadili do výuky mediální výchovu a informatiku,“ říká Grulich (TOP 09).

Právě toto pojetí by se mělo stát základem velké revize Rámcových vzdělávacích programů (RVP), tedy sumáře znalostí a dovedností, jimiž by měli žáci po absolvování základního a středního vzdělání disponovat. „Podstatná úvaha zní, proč to všechno děláme? Docházku do školy by děti měly brát jako radost, ne jako povinnost, měly by mít chuť se učit, ne z toho mít obavu,“ uvedl na odborném fóru Ředitelské akademie lektor Václav Trojan.

V tomto ohledu musejí klíčovou roli sehrát právě šéfové sboroven. Jenže jaká je situace dnes? Podle Jana Kuzebaucha ze ZŠ Kraslice jsou ředitelé přetíženi byrokracií. Z průzkumu vyplynulo, že administrativě věnují 49 procent svého času, řízení pedagogického procesu jen pětinu, výuce 12 a externí komunikaci 18 procent.
Probíhající pilotní projekt v Semilech a Svitavách má proto prověřit strategii podpory škol pomocí středního článku řízení.

ROZVINOUT POTENCIÁL

Martina Beťáková z ministerstva školství zdůrazňuje, že cílem všech pedagogů by měl být absolvent vybavený komplexními kompetencemi. „Každému dítěti musíme umožnit rozvinout jeho potenciál,“ míní. Má k tomu vést proměna obsahu, způsobů a hodnocení vzdělávání včetně prověřování znalostí v uzlových bodech soustavy, podpora pedagogů, zvýšení odborných kapacit a stabilita financování.

Rámcové vzdělávací programy, od nichž se odvíjejí ty školní, budou reagovat na technologické a společenské změny, mají se soustředit na digitální gramotnost a výchovu k občanství.