Vyčistení znehodnocené půdy potrvá léta
Červený Kostelec - Město Červený Kostelec se stále potýká se znečištěním půdy, které je pozůstatkem po bývalých průmyslových provozech z éry státních podniků.
Zhruba před třemi lety vyděsila místní obyvatele zpráva, že pitná voda údajně obsahuje koncentrace zdraví nebezpečných látek, především chlorovaných uhlovodíků. Po těchto dohadech začalo být prioritou číslo jedna sledování nezávadnosti a neustálé zlepšování kvality vody, než se dostane ke konečnému spotřebiteli. Na základě toho byly na vrty nainstalovány stripovací kolony, které zajistily dočištění pitné vody tak, aby splňovala všechny potřebné normy. Tím došlo také k odstranění všech stopových prvků.
Ekologické zátěže se stále likvidují
Město ale neusnulo na vavřínech a postupně se snaží likvidovat všechny ekologické zátěže, které na katastru města stále jsou. K upřesnění, kde je situace nejhorší, napomohly průzkumné vrty.
„Průzkum byl zaměřen na dosledování míst, kde se vědělo, že ke znečištění v průmyslových podnicích docházelo. Projekt doupřesnil vytipovaná místa. Byl to další monitoring na více místech, aby se zjistilo, jak se znečištění v průmyslových areálech chová a zda se neobjeví ještě něco nového," uvedl starosta Rostislav Petrák.
Vytipovány byly všechny historicky známé průmyslové zóny. Průzkumné vrty se dělaly v osmi lokalitách, a to v místech kde působily státní podniky. Například Elitex, slévárna Tupron, Kovopodnik či Tepna.
„Musím dodat, že znečištění nesouvisí s provozy, které se v těchto místech provozují nyní. Vše je pozůstatkem z minulého režimu. Bylo to například při odmašťování kovů perchlorem, který se vyléval na uhlí. Dříve se na možné následky nehledělo a vše se likvidovalo nekontrolovatelně," upřesnil starosta.
Průzkumné vrty potvrdily obavy
Průzkumné vrty ukázaly, jak si na tom jednotlivé areály stojí. Potvrdily, že je potřebné pokračovat v dalším přesnějším „doprůzkumu".
„V tuto chvíli se dělaly vrty do hloubky třiceti metrů, aby se nenarušila část podloží, které tvoří nepropustnou vrstvu a chrání zdroje pitné vody. Další doprůzkum by řešil podrobnější rozbory zeminy a hledal přesněji případná ložiska znečištění. To by mělo ukázat, zda je možná nějaká další sanace, aby se riziko co nejvíce minimalizovalo," vysvětlil starosta.
Nejkritičtější místo, kde je historicky největší ekologická zátěž je v areálu bývalého národního podniku Kovopodnik. Nebezpečí je o to větší, že se tento areál nachází v téměř samém centru města.
„Na místo areálu bývalého Kovopodniku se chceme detailně zaměřit. Budeme objednávat zpracování projektu na průzkum této lokality. Doprůzkum by měl obsahovat přesnější monitoring všech vybraných lokalit. To by mělo ukázat, kde ložiska největšího znečištění přesně jsou, a to v jakém místě a v jaké hloubce. Z toho vyjde, jaké bude následné řešení. Chtěl bych říci, že analýza, která teď probíhá, je takové dohledání míst, kde se o znečištění ví. Zároveň se provádí i výraznější kontrola našich zdrojů pitné vody,“ vysvětlil starosta.
Ke znečištění pitné vody nedochází
Obyvatelé prý nemusí mít obavu z toho, že by došlo k jakémukoliv znečišťování zdrojů pitné vody. Situace se naopak stále zlepšuje a zdá se, že si vše příroda postupně také čistí sama.
„V každém případě chceme najít kritické lokality, aby se mohla případná rizika postupně odstranit. Pitnávodaje stále pod důkladnou kontrolou a vše je v pořádku. Toto je taková preventivní akce. Mohli bychom si říci, že spodní vody máme v pořádku a nemusíme nic dělat, ale raději hledáme, kde by mohl být nějaký rizikový zdroj a chceme vše dočistit,“ míní starosta.
Na likvidaci starých ekologických zátěží chce město, jako v předešlých případech, opět využít finanční podpory, a to jak z evropských peněz, tak i státních.
„Vycházíme z toho, že ke znečištění došlo v období éry státních podniků, tak jsme rádi, pokud se stát finančně podílí na odstraňování starých zátěží. Loňský projekt průzkumných vrtů byl plně financován z prostředků evropské unie a z fondu životního prostředí. Město se na tom podílelo pouze částkou okolo šedesáti tisíc korun. Celý projekt ale stál okolo dvou milionů korun. Těší nás, že je možné využít tyto zdroje a nezatěžujeme nadměrně městský rozpočet,“ dodal Rostislav Petrák.
„Musím dodat, že znečištění nesouvisí s provozy, které se v těchto místech provozují nyní. Vše je pozůstatkem z minulého režimu." Rostislav Petrák, starosta
Náchodský deník