Na přelomu tisíciletí, začalo stále více českých turistů, objevovat ukrajinské Karpaty, nejen v létě, ale i v zimě. Prostřednictvím Karpatského turistického spolku, nás oslovili ukrajinští záchranáři, pro které byla Horská služba ČR vzorem. HS ČR, oblast Krkonoše, se proto stala odborným partnerem projektů, zaměřených na bezpečnost v Karpatech, které financovalo tehdejší Ministerstvo zahraničních věcí ČR, pod vedením Karla Schwarzenberga a Mezinárodní Visegráský fond. Díky tomuto partnerství, začali Češi školit ukrajinské kolegy, značit turistické trasy a pomáhat v budování fungujícího záchranného systému Horské služby. Partnerství horských záchranářů z Čech, Slovenska a Polska, je na Ukrajině hodnoceno velmi kladně.
Díky tomu máme možnost porovnávat, jaký přístup k této spolupráci má jak česká, tak ukrajinská strana. Zpočátku se všechno rozvíjelo velice slibně a to jak společné značení turistických cest, tak i školení záchranářů. Ovšem tak, jak se obměňovalo obsazení vedoucích postů v záchranářských organizacích, ale i postů na českém konzulátu, stával se přístup k jakékoli pomoci ze „západu“ opatrnějším. I přes to, že oficiálním výnosem prezidenta o spolupráci s neziskovými organizacemi ze zemí EU, jsme se vlastně stali agenty západu, odjeli jsme letos v lednu, na západní Ukrajinu s cílem, udržet za pomoci dlouholetých, dobrovolných, ukrajinských záchranářů, alespoň základní činnosti a poslání ukrajinské Horské služby. S ohledem na nestabilitu na Ukrajině se Horská služba v podstatě rozpadla. Nicméně zájem ukrajinských kolegů, nevládních a neformálních lyžařských spolků o spolupráci, je veliký. Bohužel současný právní a politický chaos, neumožňuje založit oficiální dobrovolnou záchrannou službu. I přes to mohou naše zkušenosti předané ukrajinským záchranářům, pomoci při prevenci a záchraně v horách.
Hory se neptají a nerozlišují národnost turistů!!
V řadě diskusí, s našimi ukrajinskými přáteli, zazněla obava z dalšího vývoje a směrování Ukrajiny zpátky na východ, která se v dalších měsících ukázala, jako zcela oprávněná. Ruský medvěd, v čele s Putinem, nejprve anektoval Krym, který byl zcela legitimní součástí Ukrajiny a ukázal jak se ruská „zahraniční politika“ změnila od doby, kdy nám armády států Varšavské smlouvy přijely, v roce 68 pomoci, s naší kontrarevolucí. Anexí Krymu, bohužel ruská expanze na Ukrajinu neskončila, proruské vojenské oddíly, stále bojují proti ukrajinské armádě na jejím území a svoji teroristickou činnost obhajují tím, že je ruská menšina na Ukrajině diskriminována. Z vlastní zkušenosti vím, že tomu tak není a běhá mi mráz po zádech, když si uvědomím, že tohle všechno, se odehrává pouhých tisíc kilometrů od Česka. Čekat se založenýma rukama na to, až se Putin rozhodne „ podívat se“ do Čech, kde je mimochodem také velmi silné ruské zastoupení, se mi nechce, proto jsem se rozhodl, napsat Vám pár poznatků, které jsem na Ukrajině získal…
Adolf Klepš
kandidát do Senátu za Trutnovsko
