Petr ŠIMŮNEK, moderátor
--------------------
Svět má nový klimatický zákon. Jestli se to tak dá říct. Ode dneška totiž platí klimatická dohoda z Paříže. Dvě stě států se v ní zavázalo, že udělají všechno pro to, aby oteplování země nepřekročilo jedna a půl stupně Celsia ve srovnání s předindustriální dobou. Ideálně by nemělo překročit, jak říkám, těch jeden a půl stupně Celsia, to znamená další výrazné omezování skleníkových plynů, hlavně CO2. Dohodu už ratifikovalo téměř devadesát států, včetně těch velkých a podstatných, jako je Čína, Rusko nebo Spojené státy. Tedy zároveň těch největších znečišťovatelů. V Česku zatím klimatická dohoda neprošla projednáváním v parlamentu. Mým dalším hostem je BedřichMoldan z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy. Dobrý večer.
Bedřich MOLDAN, profesor, Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy
--------------------
Dobrý večer.
Petr ŠIMŮNEK, moderátor
--------------------
Pařížská klimatická dohoda platí dneškem, je na ní razítko. A co se bude dít dál? Je tam nějaká jasná mapa, nějaký jízdní řád, co se musí udělat, aby nenastala nějaká katastrofa v tom globálním oteplování?
Bedřich MOLDAN, profesor, Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy
--------------------
Tak, především ta dohoda nemá jenom ten zmíněný cíl jeden a půl stupně. To je spíš takový ideál, kterého se těžko dosáhne. Ale tam ten skutečně závazný cíl jsou dva stupně Celsia. Oteplení ve srovnání s předindustriální dobou. A většina odborníků se shoduje na tom, že ani tohoto cíle není příliš reálné dosáhnout. Vycházíme totiž z toho, že do té Paříže si prakticky všechny státy přivezly své vlastní závazky, které uzavřely v rámci tědy těch jednotlivých zemí. Nikoliv s nějakou mezinárodní dohodou. A když se všechny ty závazky, které jsou formulovány velmi různě, sečtou, tak se spočtli odborníci, že kdyby došlo k oteplení přibližně něco zemi dvě celé sedm a tři celé dva stupně Celsia. Čili je to, je to víc. A s tím právě počítá další vý..., další předpokládaný vývoj, který by měl velmi rychle nastat. Protože 7. listopadu tohoto roku, za chvíli nas..., bude, bude zahájena další konference, která bude navazovat na Paříž. Konkrétně v marockém Marakeši.
Petr ŠIMŮNEK, moderátor
--------------------
Jenom, jenom se zeptám ale k té Paříži. Jak je to závazná dohoda? Není to jenom nějaká proklamace, je to skutečně dohoda, která je, kterou státy budou dodržovat a která je třeba vymahatelná?
Bedřich MOLDAN, profesor, Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy
--------------------
No, tak se musíme, to se musí ukázat teprv. Vymahatelná, máme ohromné, ohromný počet, ohromné množství enviromentálních dohod, které jsou takovýmto způsobem uzavřeny. A dá se říci, že vymahatelné jsou některé z nich přímo i na základě trestní odpovědnosti. To je třeba úmluva o nelegálním obchodu s ohroženými zvířaty a rostlinami. A jsme četli v našich novinách často, že třeba byli lidé uvrženi do vězení, když se snažili pašovat, já nevím, různé vzácné druhy třeba z Indie ...
Petr ŠIMŮNEK, moderátor
--------------------
Ale je to případ té klimatické dohody?
Bedřich MOLDAN, profesor, Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy
--------------------
A to právě chci říct, že není to ten případ. Ale je třeba říct na příkladu toho, který jsem uváděl, že to je dáno národní legislativou. Protože prostě jde vo to, jak se to, jak se to transponuje do národní legislativy a co za různé tresty a podobně, nebo, nebo vymáhání je dáno prostě národní legislativou. Protože v rámci mezinárodním v podstatě jediným orgánem, který může hnát k odpovědnosti opravdu tvrdým způsobem, třeba tím, že vyšle vojáky, tak je jedině Rada bezpečnosti OSN. Žádný jiný orgán takový není. Čili je třeba říct, že ta vymahatelnost je skutečně dána takovým tím morálním tlakem těch ostatních států ...
Petr ŠIMŮNEK, moderátor
--------------------
A závazkem prostě.
Bedřich MOLDAN, profesor, Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy
--------------------
A potom samozřejmě tou národní legislativou. A jsou státy, které, třeba například Velká Británie, i u nás se takový zákon připravuje, takzvaný antifosilní zákon, který by měl uzákonit, že se musí například snižovat o určité procento emise skleníkových plynů. A tam už ty různé sankce být mohou. Protože ...
Petr ŠIMŮNEK, moderátor
--------------------
Protože jsou v národní legislativě.
Bedřich MOLDAN, profesor, Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy
--------------------
Protože to je v národní legislativě. Jiný žádný mechanismus není.
Petr ŠIMŮNEK, moderátor
--------------------
Říká Bedřich Moldan z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy. Děkujeme, pane profesore.
Bedřich MOLDAN, profesor, Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy
--------------------
Já také děkuji.
Petr ŠIMŮNEK, moderátor
--------------------
A my máme na telefonu taky Václava Pačese, předsedu dozorčí rady ČEZu a bývalého předsedy, předsedu Akademie věd. Dobrý večer.
Václav PAČES, profesor, předseda dozorčí rady ČEZ, bývalý předseda Akademie věd ČR
--------------------
Dobrý večer.
Petr ŠIMŮNEK, moderátor
--------------------
Co by pro Českou republiku, která ještě ten zákon, nebo ty dopady té pařížské dohody nemá v legislativě, znamenalo to dodržení? Co vlastně musí Česko udělat, aby splnilo svoje závazky vyplývající z té pařížské dohody, pane profesore?
Václav PAČES, profesor, předseda dozorčí rady ČEZ, bývalý předseda Akademie věd ČR
--------------------
Já myslím, že my to budeme mít poměrně snadné. Ty plány určitě vedou k velmi podstatnému snížení emisí. Budou se zavírat uhelné elektrárny, bude se, klade, bude se klást důraz spíše na obnovitelné zdroje. Ale také, aby ten výpadek výroby elektřiny byl nějak kompenzován, tak velmi pravděpodobně, i když to dneska vůbec není jisté, také na jadernou energetiku, která z tohoto pohledu je velmi jaksi příznivá. Myslím si, že u nás opravdu problém s dodržováním těch závazků nebude.
Petr ŠIMŮNEK, moderátor
--------------------
Čili my jsme na to připraveni, přestože nemáme extra sluneční svit, ani žádné velké větry u, u pobřeží, které by mohly pohánět větrné elektrárny a tak. I přesto je na to Česko připravené?
Václav PAČES, profesor, předseda dozorčí rady ČEZ, bývalý předseda Akademie věd ČR
--------------------
Je na to připravené. Ale to jste řekl velmi dobře. Ano, skutečně ty naše geografické podmínky rozhodně nejsou příznivé pro nějaké zásadní nasazení obnovitelných zdrojů. Předpokládám, že někdo nechce, abychom si osadili vrcholky Krkonoš a Jizerských hor těmi větráky. A ten sluneční svit u nás je shodou okolností jsem se nedávno díval, jeden z nejnižších v Evropě. Nicméně ano, přes to přese všechno, pokud zejména se podaří nějak to zařídit s to jadernou energetikou, tak to bude snadné.
Petr ŠIMŮNEK, moderátor
--------------------
A bude se muset kvůli tomu taky měnit strukturálně nějak česká ekonomika, která, protože má velký podíl průmyslu, tak není úplně energeticky nenáročná? Když to řeknu eufemisticky.
Václav PAČES, profesor, předseda dozorčí rady ČEZ, bývalý předseda Akademie věd ČR
--------------------
Tak, ono k tomu dochází, já bych řekl, automaticky. Všimněte si, že takový ten těžký průmysl už tady skoro není. Ten důraz na jakousi takovou tu, ono se tomu někdy říká, já to moc nemám rád, tu znalostní ekonomiku, tady je. Tak já myslím, že, a také už průběžně skutečně dochází k útlumu těch velice náročných, teď myslím energeticky náročných, průmyslových výrob. A to bude pokračovat dál. To je už dneska jisté.
Petr ŠIMŮNEK, moderátor
--------------------
Věříte tomu, že ta pařížská dohoda, která dnes začala platit, může přinést skutečnou změnu v tom globálním klimatu a v globálních emisích CO2?
Václav PAČES, profesor, předseda dozorčí rady ČEZ, bývalý předseda Akademie věd ČR
--------------------
To je dobrá otázka. Já myslím, že nikdo na ni nemá odpověď. Koneckonců profesor Moldan to také zmínil. Ta snaha tady je, je to důležitý krok, určitě to je důležitý krok, protože jestliže nějaký stát něco podepíše, tak už přece jenom musí dávat pozor na to, aby se nějak příliš nezpronevěřil tomu, k čemu se zavázal. Takže já si myslím, že to je dobrý krok, že budou následovat další. Otázka je samozřejmě, nakolik vůbec člověk přispívá k těm globálním změnám klimatu. Ale já věřím tomu, že nakonec se s tím vyrovnáme. A že jestli bude se skutečně dobře hospodařit s těmi emisemi, teda myslím v tom smyslu, že se budou snižovat, tak že rozhodně se to oteplování bude, ta rychlost oteplování se bude snižovat.
Petr ŠIMŮNEK, moderátor
--------------------
Říká profesor Václav Pačes, předseda dozorčí rady ČEZu a taky bývalý předseda Akademie věd. Děkujeme, pane profesore.
Václav PAČES, profesor, předseda dozorčí rady ČEZ, bývalý předseda Akademie věd ČR
--------------------
Není zač, na shledanou.
