Jak byste jako člen předsednictva TOP09 v Královéhradeckém kraji vysvětlil občanům zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi?
Vládní koalice předkládá to, co již dávno mělo být předloženo, a na což již jednoznačně svým výrokem upozornil i Ústavní soud ČR: totiž na absenci vypořádání majetkových poměrů s církvemi ze strany českého státu a na nutnost tento legislativní proces dokončit.
Tento proces není v režimu „někomu dávám a někomu beru“, jak se ho některá, bohužel, i politická uskupení snaží presentovat, a snaží se tak o polarizaci naši společnost. Ten proces je v režimu “vracím to, co mi nepatří“. A k tomu já bych dodal ještě omluvu.
Vytváří se tu uměle prostor, který v lidech evokuje zášť a historická pravda je zasouvaná do nevýznamného pozadí. Zkuste se na tu problematiku podívat následovně. Historicky po staletí byl majetek církve, bez rozdílu které, vytvářen například i osobními odkazy jedinců, jímž byly církve jedinou oporou ve chvílích nejtěžších. Pak přijde někdo, kdo si uzurpuje neomezenou moc, vše církvím agresivně sebere bez náhrady. Kde je ona vůle jedince svěřit své hodnoty společenství, jehož byl členem? To není zneuctění živých, to je dokonce zneuctění zesnulých. My přeci chceme žít a žijeme v právním státě, kde je zákonem garantována kromě osobních svobod i nedotknutelnost majetku, nebo ne? Nedovedu si představit někoho, kdo učí své děti na pískovišti brát si hračky druhých dětí bez dovolení.“
Co říkáte na bilboardovou kampaň, která proces schvalování zákona doprovází?
Po kreativní a grafické stránce docela povedená, ale to můžu říci o reklamě na liberecké párky nebo hasicí přístroje také. Ta falešnost spočívá v tom agresivním podprahovém sdělení, že „beru, abych dal“. To prosím pěkně možná dělal Jánošík. Opakuji, stát vrací to, co církvi bylo zákeřně zcizeno a co státu nikdy nebylo, navíc, s čímž po dlouhá desetiletí hospodařil.
Bohužel, s blížícími se krajskými volbami je evidentní snaha jedné politické strany zopakovat trik s poplatky u lékaře před čtyřmi roky. Rovněž tak je evidentní, že nelze něco páchat „jménem lidu“ a přitom zapomenout na člověka.
Závěrem bych ještě dodal, že mne osobně překvapilo použití jiného grafického znázornění než je u zadavatele běžné. Očekával bych spíše ze zkušenosti krabici od bot či krabici od vína.
