Už pět týdnů je naše území beze srážek, které by stály za zmínku. Předpovědi alespoň občasného deště se změnily jen na nepříjemné, vlhké, vlezlé počasí (s výjimkou několika slunných dnů) charakterizované všudypřítomnou inverzí. A prognóza na příští dny není lepší.
Už i novináři pociťují potřebu poukázat na dlouhodobé období beze srážek a vodohospodářům kladou otázku – „kolik máte vody v nádržích a jak dlouho vydrží? “ Je to typicky česká, schizofrenní situace – titíž novináři burcují veřejnost v okamžiku, kdy se jedná o ochranu lokalit, kde by v budoucnosti mohly vzniknout přehrady, které by povodňové vlny mohly zadržet v retenci využitelnou během období sucha. Od roku 2006, kdy vznikla Beránkova internetová petiční akce „Stop přehradám“, je médii v České republice vytvářen obraz, že postavit přehradu je zločin.
Vždycky se najde nějaký kriticky ohrožený nebo zvlášť chráněný druh, kvůli kterému nejde udělit výjimka při projednávání záměrů na výstavbu přehrady. Šikovně si to připravil zněním paragrafu 56 zákon o ochraně přírody a krajiny předpisem, že takovou výjimku lze udělit jen tehdy, neexistuje-li nějaké jiné uspokojivé řešení. A to je přeci poldr, že ano. To, že jde o jednostranné vodohospodářské řešení, schopné reagovat jen na povodňové epizody, zatím není rozhodující. Zatím se totiž vždy příroda včas vzpamatovala a srážky přece jen přišly. Zatím jsme vždy měli štěstí, že přírodní okolnosti nevyvolaly katastrofickou situaci (listopad není červen). Zatím totiž šlo vždy o přechodný a spíše výjimečný stav.
Hovoříme-li o klimatických změnách, jsou spojeny s tzv. adaptačními opatřeními. Adaptační opatření by měla být vyjádřením komplexního přístupu a měla by řešit zostřené rozdíly časového a prostorového rozložení srážek; měla by řešit připravenost společnosti, jak na častější povodně, tak i na období sucha. Sucha, které může trvat déle, než jsme dnes ZATÍM zvyklí. Pokud víme, že většina vodních zdrojů je obnovována jen vodou z dešťových srážek, tj. vodou, kterou buď zachytíme (a v budoucnu to bude zejména ve formě povodňového přívalu), nebo nenávratně odteče pryč, pak bychom již dnes měli taková opatření připravovat. Pak by ovšem nemohl být v novinách titulek „Seznam nových přehrad polekal desítky obcí“, ale „Možný nedostatek vody vylekal desítky obcí.“ Voda ve světě již je komoditou, která omezuje další rozvoj komunálních sídel, jen my si stále myslíme, že se nás to netýká.
