Financování českého zdravotnictví stále více stojí na jedné noze – té veřejné. Podíl soukromé spoluúčasti klesl na 13 procent.
Podíl soukromých peněz na zdravotnictví opět meziročně spadl a veřejné výdaje v roce 2014 tvořily 84 procent. V průměru přitom v zemích Evropské unie tvoří veřejné výdaje, ať už ze státních fondů nebo povinného zdravotního pojištění, 79 procent. Vyšší podíl veřejných výdajů má jen Německo. V Dánsku se pak veřejné finance podílejí na zdravotnictví stejnou měrou jako u nás. Dokazují to data OECD za rok 2014 z publikace Health at a Glance.
Podíl přímé spoluúčasti pacientů u nás klesl mezi lety 2013 a 2014 z 15 procent na 13 procent. Projevilo se tak zrušení regulačních poplatků za návštěvu lékaře a za vyzvednutí léků na recept.
Jiné je to při podrobném pohledu na náklady na léky. Za léky obyvatelé Česka doplácejí téměř ze dvou pětin. Veřejné pojištění se podílí na placení léků ze 62 procent, což je srovnatelné s 64 procenty v průměru EU.
České zdravotnictví se vymyká evropskému kontextu nejen vysokým podílem veřejných peněz ve zdravotnictví. Přímá spoluúčast pacientů není u nás extrémně nízká, zcela ale chybí dobrovolné zdravotní připojištění, které v průměru zemí EU tvoří 5 procent prostředků na zdravotnictví. Tato spoluúčast na rozdíl přímých plateb méně zatěžuje ohrožené skupiny obyvatel.
Pro premiéra Bohuslava Sobotku (ČSSD) je další navyšování podílu státních příspěvků do zdravotnictví klíčové. „Důležitým úkolem pro pana ministra bude (při diskuzi o státním rozpočtu na rok 2018) zajistit dostatek finančních prostředků na financování zdravotní péče v naší zemi tak, aby se nemusela zvyšovat spoluúčast pacientů a současně byl vytvořen prostor pro další růst platů lékařů a sester v nemocnicích,“ uvedl Sobotka při jmenování ministra zdravotnictví Miloslava Ludvíka.
Ten má přijít s novými nápady, jak „zajistit pacientům co největší komfort, co největší kvalitu poskytované péče, aniž by se zvyšovala spoluúčast pacientů“.
Naproti tomu ministr financí a předseda koaličního hnutí ANO se zvyšování státních příspěvků do zdravotnictví dlouhodobě brání. „Velká závislost českého zdravotnictví na veřejných výdajích je něco, na co opakovaně poukazuje OECD i Evropská komise. Opětovné razantní zvýšení podílu veřejných výdajů na zdravotnictví jde proti veškerým mezinárodním doporučením a nereflektuje ekonomickou realitu,“ psal Babiš před časem v otevřeném dopise pro prezidenta lékařské komory.
Pro pravicovou opozici by zvýšení spoluúčasti bylo přirozené. Podle bývalého ministra zdravotnictví a poslance TOP 09 Leoše Hegeraby do budoucna do zdravotnictví soukromé peníze přijít měly. „Poplatky měly regulační účinky, po jejich zrušení pacientů přibývá. Diskutuje se opět i o tom, že by se měla otevřít možnost připlácení za nadstandard,“ tvrdí Heger.
Poradce předsedy Občanské demokratické strany pro programové otázky Jan Klusáček považuje pokles spoluúčasti za špatnou zprávu. „Není to ale žádné překvapení. Současná socialistická vláda vyznává velmi rovnostářské pojetí zdravotnictví, které podle ní sice nemusí být kdovíjak kvalitní, ale (kromě kulichů) dostanou všichni stejně,“ tvrdí Klusáček.
„Dobře fungující systém se bez rozumného podílu soukromých peněz neobejde. Nemluvím ovšem o povinném plošném připlácení, ale o tom, aby si pacienti mohli legálně a transparentně připlatit třeba plastovou sádru, multifokální oční čočku nebo třeba za to, že jej lékař vezme na vyšetření přesně v dobu, na kdy je objednaný,“ uvádí Klusáček. Jen tak podle něj jde zajistit dostupnost špičkové péče pro vážně nemocné pacienty.
