Pokud mi to čas dovolí, věnuji část rána či dopoledne zprávám z médií, ať už tiskovým nebo elektronickým. Je to zvyk, protože mimo důležitých politických aktualit, které ovlivňují život státu, bývaly člověku připomenuty různé zajímavosti, kulturní události i nezbytné události tragické, které od nepaměti patří k nejsledovanějším.
Z tohoto pohledu musím konstatovat, že poslední dva měsíce postavila média tragickým událostem vážného konkurenta a to Miloše Zemana. Ne proto, že by bylo jeho zvolení prezidentem tragédií největší. Na tom lze najít mnoho kladů, např. to, že si jej 55 % občanů zvolilo ve svobodných volbách, o kterých se nám před nedávnem ani nesnilo. Kladem je i skutečnost, že 45 % voličů odmítlo styl kampaně vítěze volby. Tragická je spíše informační hodnota těchto výstupů. Mimo spekulací na hranici bulváru o pořadí návštěv stále neinaugurovaného prezidenta již občané vědí, že Miloš Zeman si nakoupil v prodejně v Novém Veselí chléb, mléko, pomeranče, hrušky (že by na hruškovici?) a zubní pastu. Vše si dokonce sám odnesl v proutěném koši. Na setkání s bývalým slušovickým bossem Čubou si naopak dal měkké klobásy a pivo. S jinými, zejména na zabijačkách, však pije moravskou slivovici! Na inauguraci pak bude guláš a párky. Občan dokonce již ví, že příčinou nestabilní chůze budoucího prezidenta není ani slivovice či hruškovice, ale zlomený, následně operovaný palec u nohy.
Soudný člověk musí trnout, kde až se tyto informace mohou zastavit. Především škodí samotnému Miloši Zemanovi. Pokud mají prezentovat jeho lidovost, pak možná u části populace, která má k životu s pivem a gulášem blízko. Je tu však i část společnosti, která si jako prezidenta představuje moudrého a vzdělaného intelektuála. Pro tuto skupinu občanů, která jistě není malá, však úroveň mnoha mediálních zpráv dělá z Miloše Zemana, k jeho škodě, politika vysočinských hospod. Škoda jen, že v té dvouměsíční přehlídce zabijaček, tlačenek a klobás, hruškovic i slivovic a ukopnutých palců zcela zaniklo, že v lednu před 100 lety se narodil jeden z našich nejlepších fotografů Sláva Štochl, v únoru před 160-ti lety se narodil Jaroslav Vrchlický, nebo že si letos připomínáme 1150. výročí příchodu Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu, což je i významným výročím UNESCO.
Národy, které opomíjí své skutečné osobnosti, většinou končí špatně. Můžeme se jen uklidňovat nadějí, že právě my budeme tou výjimkou, která pravidlo potvrzuje.
