Schválení novely zákona o vzdělávání sester je jen první krok ke změně
Leoš Heger
Ačkoli návrh novely zákona o vzdělávání nelékařských zdravotníků je stále předmětem mnoha diskusí, jednáním sněmovního zdravotnického výboru dne 3. 11. 2016 prošel materiál bez zásadních změn. Přijaty byly pouze pozměňovací návrhy týkající se porodních asistentek, zdravotnických záchranářů, ortoptistů a farmaceutických asistentů. Naopak neprošly návrhy na znovuzařazení arteterapeuta nebo zavedení klinického perfuziologa.
Přestože ve výkladu některých částí novely vládne stále zmatek a zdaleka ne všichni poslanci mu rozumějí shodně, je většina z nich názoru, že změna oproti současnému systému je potřebná. Otázkou i nadále zůstává, zda tato cesta je tou správnou.
Poslanci například nejsou jednotní v tom, jak chápat navržené modely studia a hlavně jak se budou od sebe vzájemně lišit, pokud jde o obsah učiva. Zatímco model 4 + 1 požaduje pro absolventa střední zdravotnické školy (SZŠ) rok na vyšší odborné škole (VOŠ), model 4 + 3 je určen pro absolventy gymnázií a jiných středních škol. Poslanci se snažili vyjasnit si, zda rok studovaný na VOŠ pro absolventy SZŠ bude shodný s třetím ročníkem studentů, kteří přicházejí z jiných středních škol, nebo zda bude mít odlišný obsah. V současném modelu se totiž první dva roky na VOŠ do značné míry kryjí s učivem středních zdravotnických škol. „Srovnávací program, který udělalo ministerstvo školství, jasně ukázal, že se studentka ze střední zdravotnické školy dva roky na VOŠ učí to samé, zatímco student gymnázia se po tu dobu učí něco nového. My tady trochu lepíme to, abychom splnili pětileté vzdělávání ukládané směrnicí EU,“ přiznává poslankyně Jana Pastuchová. Jednoletá nástavba pro absolventy SZŠ by podle ní měla mít jiný vzdělávací plán než zbylé ročníky určené pro studenty z nezdravotnických škol. Podobně nejasný je ale i obsah studia na vysokých školách, kde také dochází k částečnému překryvu se studiem středoškolským. „Bude třeba nejen nadefinovat, co mohou zdravotníci s jednotlivými typy vzdělání dělat, ale co konkrétně bude jaký typ studia obsahovat. Jak se ukazuje, studentky na vysoké škole se učí dokola totéž, a to i na magisterském studiu,“ zdůraznil poslanec Bohuslav Svoboda.
Řekneme-li A, musíme říci i B a C
Jak upozornil poslanec Leoš Heger, novela místo toho, aby systém vzdělávání zjednodušila a zrušila existující duplicitu, naopak situaci ještě více komplikuje a navrhuje dokonce triplicitu s tím, že absolventi střední zdravotnické školy s jedním rokem nástavby budou kladeni na úroveň vysokoškoláka. „Současný návrh mírně snižuje vzdělání diplomovaných sester, ale paralelně s tím se zvyšují kompetence dosavadních zdravotnických asistentů, nově praktických sester. V praxi se de facto krůček po krůčku vracíme zpátky k socialistickému modelu,“ domnívá se Heger.
Podle něho navrhovaný systém vnáší inflaci do vzdělávání a umožňuje studovat vysokoškolákům to, co mohou vystudovat středoškoláci s roční nástavbou, čímž zatěžuje státní rozpočet. „Návrh bych chápal, kdyby přinesl zrušení vyšších stupňů anebo stanovil, aby se další subspecializace lišily, a bylo jasně naznačeno, že kariérní vzestup těch, kdo vystudují vysokou školu, bude jiný než těch, kdo vystudují 4 + 1. Pak by to mělo logiku. Tyto dvě věci ale jdou proti sobě a vnášejí do naší vzdělávací soustavy totální chaos,“ je přesvědčen Heger.
„Teď jsme řekli A. Nyní musíme říct B a C, a to je kvalita a kompetence. Je nesporně třeba zvýšit kvalitu středních zdravotnických škol, a pokud k tomu nedojde, bude tento zákon kontraproduktivní,“ shrnul debaty kolegů šéf zdravotnického výboru Rostislav Vyzula. Na základě jednání s MŠMT má podle něho od roku 2017 fungovat nový rámcový program pro SZŠ, který by měl zaručit vyšší kvalitu vzdělání.
Na základě odsouhlasených pozměňovacích návrhů bude u ortoptisty a zdravotnického záchranáře, než budou moci samostatně působit, požadována roční praxe. V případě farmaceutického asistenta byl zrušen odstavec říkající, že odbornou způsobilost k výkonu této profese má i fyzická osoba, která absolvovala nejméně šest semestrů akreditovaného zdravotnického magisterského programu farmacie. Poslední schválenou změnou je postavení porodních asistentek, které by se nově již neměly starat o kojence. Tuto práci od nich převezmou dětské sestry.
Poslanci zdravotnického výboru se na své schůzi opět zabývali i „protikuřáckým“ zákonem. Tentokrát se museli vypořádat se 124 hlasovacími body. Ministr zdravotnictví stejně jako v předchozích projednáváních oznámil, že nepodpoří žádné navrhované změny a jeho snahou je i nadále materiál schválit v ministerstvem připravené podobě. Poslanci se tentokrát zabývali převážně druhým nejdiskutovanějším tématem v rámci této novely, kterým je hned po zákazu kouření v restauracích povinnost mít na nápojovém lístku jeden nealkoholický nápoj levnější než nejlevnější alkoholický. Poslanecký pozměňovací návrh na zrušení tohoto opatření ale neprošel. Materiál tedy v tomto případě na své cestě parlamentem nezaznamenal žádných výrazných změn
Přestože ve výkladu některých částí novely vládne stále zmatek a zdaleka ne všichni poslanci mu rozumějí shodně, je většina z nich názoru, že změna oproti současnému systému je potřebná. Otázkou i nadále zůstává, zda tato cesta je tou správnou.
Poslanci například nejsou jednotní v tom, jak chápat navržené modely studia a hlavně jak se budou od sebe vzájemně lišit, pokud jde o obsah učiva. Zatímco model 4 + 1 požaduje pro absolventa střední zdravotnické školy (SZŠ) rok na vyšší odborné škole (VOŠ), model 4 + 3 je určen pro absolventy gymnázií a jiných středních škol. Poslanci se snažili vyjasnit si, zda rok studovaný na VOŠ pro absolventy SZŠ bude shodný s třetím ročníkem studentů, kteří přicházejí z jiných středních škol, nebo zda bude mít odlišný obsah. V současném modelu se totiž první dva roky na VOŠ do značné míry kryjí s učivem středních zdravotnických škol. „Srovnávací program, který udělalo ministerstvo školství, jasně ukázal, že se studentka ze střední zdravotnické školy dva roky na VOŠ učí to samé, zatímco student gymnázia se po tu dobu učí něco nového. My tady trochu lepíme to, abychom splnili pětileté vzdělávání ukládané směrnicí EU,“ přiznává poslankyně Jana Pastuchová. Jednoletá nástavba pro absolventy SZŠ by podle ní měla mít jiný vzdělávací plán než zbylé ročníky určené pro studenty z nezdravotnických škol. Podobně nejasný je ale i obsah studia na vysokých školách, kde také dochází k částečnému překryvu se studiem středoškolským. „Bude třeba nejen nadefinovat, co mohou zdravotníci s jednotlivými typy vzdělání dělat, ale co konkrétně bude jaký typ studia obsahovat. Jak se ukazuje, studentky na vysoké škole se učí dokola totéž, a to i na magisterském studiu,“ zdůraznil poslanec Bohuslav Svoboda.
Řekneme-li A, musíme říci i B a C
Jak upozornil poslanec Leoš Heger, novela místo toho, aby systém vzdělávání zjednodušila a zrušila existující duplicitu, naopak situaci ještě více komplikuje a navrhuje dokonce triplicitu s tím, že absolventi střední zdravotnické školy s jedním rokem nástavby budou kladeni na úroveň vysokoškoláka. „Současný návrh mírně snižuje vzdělání diplomovaných sester, ale paralelně s tím se zvyšují kompetence dosavadních zdravotnických asistentů, nově praktických sester. V praxi se de facto krůček po krůčku vracíme zpátky k socialistickému modelu,“ domnívá se Heger.
Podle něho navrhovaný systém vnáší inflaci do vzdělávání a umožňuje studovat vysokoškolákům to, co mohou vystudovat středoškoláci s roční nástavbou, čímž zatěžuje státní rozpočet. „Návrh bych chápal, kdyby přinesl zrušení vyšších stupňů anebo stanovil, aby se další subspecializace lišily, a bylo jasně naznačeno, že kariérní vzestup těch, kdo vystudují vysokou školu, bude jiný než těch, kdo vystudují 4 + 1. Pak by to mělo logiku. Tyto dvě věci ale jdou proti sobě a vnášejí do naší vzdělávací soustavy totální chaos,“ je přesvědčen Heger.
„Teď jsme řekli A. Nyní musíme říct B a C, a to je kvalita a kompetence. Je nesporně třeba zvýšit kvalitu středních zdravotnických škol, a pokud k tomu nedojde, bude tento zákon kontraproduktivní,“ shrnul debaty kolegů šéf zdravotnického výboru Rostislav Vyzula. Na základě jednání s MŠMT má podle něho od roku 2017 fungovat nový rámcový program pro SZŠ, který by měl zaručit vyšší kvalitu vzdělání.
Na základě odsouhlasených pozměňovacích návrhů bude u ortoptisty a zdravotnického záchranáře, než budou moci samostatně působit, požadována roční praxe. V případě farmaceutického asistenta byl zrušen odstavec říkající, že odbornou způsobilost k výkonu této profese má i fyzická osoba, která absolvovala nejméně šest semestrů akreditovaného zdravotnického magisterského programu farmacie. Poslední schválenou změnou je postavení porodních asistentek, které by se nově již neměly starat o kojence. Tuto práci od nich převezmou dětské sestry.
Poslanci zdravotnického výboru se na své schůzi opět zabývali i „protikuřáckým“ zákonem. Tentokrát se museli vypořádat se 124 hlasovacími body. Ministr zdravotnictví stejně jako v předchozích projednáváních oznámil, že nepodpoří žádné navrhované změny a jeho snahou je i nadále materiál schválit v ministerstvem připravené podobě. Poslanci se tentokrát zabývali převážně druhým nejdiskutovanějším tématem v rámci této novely, kterým je hned po zákazu kouření v restauracích povinnost mít na nápojovém lístku jeden nealkoholický nápoj levnější než nejlevnější alkoholický. Poslanecký pozměňovací návrh na zrušení tohoto opatření ale neprošel. Materiál tedy v tomto případě na své cestě parlamentem nezaznamenal žádných výrazných změn
Medical Tribune
Chcete ZNÁT nejnovější TOP zprávy?
odebírejte náš
newsletter
Děkujeme