Navzdory solárnímu boomu fotovoltaické panely na městských budovách v Hradci Králové téměř nenajdete. To se má podle vedení radnice změnit. Hradec vidí příležitost v připravovaném zákoně o komunitní energetice i v nových dotačních programech, které na osazení veřejných budov panely posílají miliardy.
Jenže krajské město na to není připravené. Chybějí projekty, posudky, strategie. Přitom stát už vloni vyhlásil několik dotačních programů v rámci modernizačního fondu, ze kterého mohou velká města čerpat až 2,5 miliardy korun.
Současná dotační výzva končí 15. března, jenže Hradec teprve teď přemýšlí, jak se do programu zapojit. „Chceme prozkoumat možnost umístění fotovoltaiky na střechách nemovitostí v majetku města. Dost negativně vnímáme, že s tím nepočítal ani projekt multifunkční arény,“ upozorňuje primátorka Hradce Králové Pavlína Springerová (HDK). „Chtěli bychom to ještě nějak vyřešit, protože se nabízí, aby právě malšovický stadion byl jedním z center komunitní energetiky. Tam je ten potenciál obrovský,“ dodává primátorka.
Máme velké ambice
Energetickou strategii, která by měla městu přinést alespoň částečnou soběstačnost i možné budoucí příjmy, chce co nejrychleji připravit investiční náměstek hradecké primátorky Lukáš Řádek (TOP 09), který má v gesci také ochranu klimatu, adaptaci, energetiku a dotace. „Máme v tom opravdu velkou ambici. Udělám vše pro to, aby Hradec Králové byl lídrem v rámci obnovitelných zdrojů a komunitní energetiky,“ uvádí Řádek.
Hradec chce využít příležitostí, které má přinést nový zákon o komunitní energetice. Místo samostatných malých elektráren na jednotlivých střechách uvažuje o vzniku většího společenství, které by umožnilo elektřinu nejen vyrábět, ale také efektivně spotřebovávat. To by mělo maximalizovat přínosy. Spotřeba vlastní elektřiny je totiž výhodnější než její prodej do sítě.
„Zákon má umožnit sdílení energie ze střech do jiných částí města. Ideálním příkladem je střecha školy, která v letním období může vyrábět velké množství elektrické energie. Tehdy pro ni škola nemá odbyt, takže ji může sdílet s jinými městskými organizacemi i s běžnými občany,“ vysvětluje Řádek. Pokud by přesto energie přebývala, může ji město prodávat do sítě a tak i vydělávat.
Aby se Hradec mohl pasovat do pozice lídra, bude muset pořádně zabrat. Podobnou cestou se už dříve vydala jiná města. Třeba v Litomyšli s nápadem umístit na budovách solární panely přišli už loni v květnu, v Brně osadili první městské budovy fotovoltaikou na konci roku 2021 a na podzim přidali dalších tisíc panelů na základní školy i domov seniorů. Celkově chce Brno osadit až 650 střech ve městě, zapojit i vlastníky soukromých budov a vytvořit tak virtuální elektrárnu.
Stejně jako v jiných městech i v Hradci Králové mají solární boom odstartovat základní školy. Je to logická volba. Školy mají velké střechy, často ploché, takže není problém se po nich pohybovat a navíc většinou stojí mimo památkově chráněné centrum. „Chceme vytipovat střechy, které jsou nejvhodnější, a jako první prověřovat ty s největším potenciálem. Myslím, že bychom měli nějakými realizacemi začít už letos. Příští rok už by mělo docházet k masivním instalacím,“ plánuje Lukáš Řádek.
Hradecká opozice na prosincovém zasedání zastupitelstva žádala, aby město prověřilo možnost umístit panely také na budovu magistrátu. Její střechu totiž letos musí město opravit. Jenže to zakázali památkáři. Na magistrátu tak vznikne alespoň extenzivní zelená střecha.
„Stávající střecha dožívá a bude se muset stejně opravovat. Zelená střecha nebude o tolik dražší než klasická. Podle mě smysl má, protože bude budovu ochlazovat, vytvářet příznivé mikroklima a i v zimě bude poskytovat lepší izolační vlastnosti,“ říká Adam Záruba (Změna a Zelení), radní pro životní prostředí a územní plán.
Zdroj: 5plus2, Tomáš Hejtmánek
