Zemětřesení na náchodské radnici chce fakticky vyvolat šestice opozičních zastupitelů z celkem 27členného zastupitelského sboru.
Opozičníci z TOP 09, Zelených, Východočechů a STAN žádají osobní zodpovědnost volených zástupců Náchoda za veřejnosti utajený zvýšený obsah arzénu v minerálce Ida čerpané lidmi z městem provozovaného prameníku. Kapličku s prameníkem v Náchodě-Bělovsi město za 650 tisíc korun v roce 2011 zrekonstruovalo a zpřístupnilo veřejnosti. Idu odtud často po hektolitrech denně braly stovky lidí.
„Jde o bezprecedentní záležitost. Zatajování takto důležitých informací mohlo při dlouhodobé konzumaci minerálky mít vliv na zdraví občanů,“ tvrdí opoziční zastupitelé.
„Normální by bylo, kdyby odpovědní zástupci města z toho vyvodili osobní zodpovědnost a rezignovali by na svoje funkce,“ prohlásil zastupitel Aleš Cabicar (TOP 09) s nepřímým odkazem hlavně na náchodského místostarostu Tomáše Šuberta (Patrioti) a i podle prezidenta Miloše Zemana jednoho z nejúspěšnějších starostů v republice Jana Birkeho (ČSSD).
Představitelé radnice měli zastupitele i veřejnost v záležitosti chemického složení idy vodit za nos a zamlčovat obsah korespondence s ministerstvem zdravotnictví. Ministerstvo náchodskou radnici několikrát vyzvalo k nutnosti instalovat na prameníku dearzenizační jednotku.
Ignorace požadavku ministerských úředníků vedla koncem loňského podzimu k uzavření prameníku, prezentovanému městem jako dočasná úprava technologie s cílem uspokojit stále vyšší poptávku veřejnosti po oblíbené minerálce. „Udělali jsme v tomto konkrétním případě chybu. Vina padá plně na naši hlavu. Šlo v návalu mnoha dalších povinností o pochybení moje a místostarosty Šuberta,“ přiznal starosta Birke.
Rozjitřenost okolo utajovaného obsahu arzénu v idě nezavdává podle Šuberta důvod k rezignaci. Lidé po půstu zaviněném v roce 1996 totálním krachem Běloveských lázní žádali důstojný přístup k pramenům idy. Minerálku léta čerpali z odpadní roury, málem po kolena, v řece. Prameník se zkrátka městu hodilo otevřít. „Cítím vinu, že jsme záležitost s arzénem neřešili dříve. Na druhé straně jsme zlepšili místo, odkud lze idu čerpat. O arzénu věděli všichni. Jsem z Bělovsi. Idu tam denně bez obav pijeme,“ zdůvodňuje podle opozice neodpovědný postup Šubert. „Nikdo nic nezatajoval. Kdokoliv mohl přijít a nahlédnout do ministerských dopisů,“ oponuje místostarosta. „Navíc v době, kdy jsme prameník otevírali, nebyla k dispozici vhodná technologie, jež by zároveň s arzénem nezbavila minerálku i kysličníku uhličitého,“ přiblížil Šubert.
Oxid uhličitý dělá idu, přezdívanou vostrá voda, idou. Vhodnou dearzenizační jednotkou plánovalo město vybavit prameník koncem loňského roku. Majitel prameníku, společnost Běloveské lázně, ale vypověděl městu smlouvu a doposud jediný dostupný zdroj idy hodlá provozovat ve vlastní režii.
„Město bez dearzenizační jednotky provozovalo prameník neoprávněně,“ zdůvodnil výpověď dvacetileté smlouvy člen představenstva společnosti Běloveské lázně Marian Khalifa. Prameník vybavený dearzenizační jednotkou připravuje město ve vlastním, tzv. lázeňském rohlíku za 20 miliónů korun, nadohled od původního zdroje Jakub. „Nový městský prameník považujeme za vyhozené peníze,“ podotkl zastupitel Cabicar.
Lidé se zřejmě nakonec dočkají hned dvou odběrných míst idy – jednoho soukromého a druhého městského.
Regionalni mutace| Právo - severovýchodní Čechy
Autor | Vladislav Prouza
