Lesy ČR zveřejnily zprávu z jednání o nové strategii podniku. Hlavními nositeli jsou současný zastupující ředitel Michal Gaube a zřejmě i předseda dozorčí rady Miroslav Zámečník. Jednoduše řečeno, změna spočívá v tom, že Lesy ČR sníží zisk o 40 % na úkor investic do infrastruktury, zejména lesních cest; budou více podporovat veřejně prospěšné funkce, sníží dokonce náklady na reklamu na 70 mil. Kč/rok a dokonce budou spolupracovat i s lesnickými školami. Zbývá už jen dodat, že zaměstnanci budou moci opět číst odborný časopis Lesnická práce.
Paradoxem je, že tento, alespoň částečný návrat ke zdravému rozumu, mají realizovat lidé, kteří současný stav způsobili. Byť je Svatopluk Sýkora pryč, těžko věřit, že se jeho pravá ruka Michal Gaube na podnikových procesech nepodílel. Těžko věřit, že dozorčí rada plná členů bez odborného vzdělání, nemohla činy pana ředitele nijak ovlivnit. Dalším raritním úkazem je, že tyto kroky dělá pověřený ředitel před výběrem ředitele nového a tento postup by jistě v manažerských anketách kandidoval na „nesmysl roku“ s velkou šancí na vítězství.
Realita je taková, že tzv. nosné prvky nové strategie by nejen v devadesátých letech, ale i dnes, sepsal a navrhl téměř každý revírník a v mnoha směrech bezpochyby i lépe. Spěch tvůrců před event. nástupem nového ředitele může mít i svůj praktický význam. Lesy ČR také oznámily, že vypisují nový tendr na právní služby za 400 mil. na čtyři roky. Dále zde bude 70 mil. Kč ročně na reklamu a další „důležité kroky“, např. snížení nákladů na IT o 30 %. To vše může být logickým důvodem pro spěch s tzv. „novou strategií“ a naopak pro odklady jmenování nového ředitele, kteréýpřináší značná rizika. Mohl by např. zrušit tendr na stomilionové právní služby proto, že má vlastní majetkoprávní odbor, snížit náklady na IT nikoliv o 30 %, ale o 90 %, protože investice do IT, prověřované Policií ČR, jsou zlodějinou od samého počátku. Dokonce by mohl snížit náklady na reklamu o dalších 80 %, protože u státního podniku tohoto typu je nesmyslná, nebo zvýšit počet smluvních jednotek ne o 20 % (což neřeší vůbec nic), ale o 100 %, aby účast menších regionálních firem v tendrech skutečně umožnil.
To vše je pro milovníky „tradic“ u LČR poplašná zpráva a věc, které je třeba zabránit. Nejbezpečnější je revitalizace zastupujícího ředitele, a pokud by nebyla politicky a mediálně průchodná, hledejme člověka stejných vlastností a jiného jména. Třetí možnost, kterou Mze podle všech příznaků volí, je uzavření všech důležitých dlouhodobých smluv starým vedením a instalace nového ředitele v době, kdy smlouvy (samozřejmě ošetřené vysokými sankcemi) je nutno nechat doběhnout. Na vše dohlédne stará, po novu placená dozorčí rada. Přísloví „Starého psa novým kouskům nenaučíš“ zde opět ukazuje hloubku lidové moudrosti
Odborná lesnická veřejnost s tímto postupem bohužel nemůže dělat nic. Může však informovat veřejnost laickou a snažit se, aby voliči při dalších volbách podobné postupy náležitě ocenili.
