Na podnět soukromě hospodařících manželů Krejčových a zástupců Okresní agrární komory Trutnov, kteří protestují proti živelné výsadbě nepůvodních druhů rychle rostoucích dřevin v malebných místech v Podkrkonoší, navštívil poslední dubnový den místopředseda poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Jiří Oliva oblast Starých Buků. Podle zemědělců jsou v okruhu kolem elektrárny Poříčí, nekontrolovaně povolovány výsadby rychle rostoucích dřevin za účelem jejich pozdějšího spalování v blízkých elektrárnách.
„Obáváme se, že novodobí zelení "energobaroni" zde v malebném Podkrkonoší na Trutnovsku a Vrchlabsku skupují půdu ve velkém a vnímáme, že 25 kilometrů okolo Trutnova je snaha vše osázet rychle rostoucími dřevinami,“ uvedla Ludmila Krejčová a ukazovala na desetihektarový porost japonského topolu v již dvoumetrové výši v Horním Žďáru. „Zástupci společnosti SUHOX Brno zde chtějí herbicidy zničit vše, co zde na druhově bohaté pastvině pod Krkonošemi roste a žije. Nakupují zde půdu, chemicky likvidují travní porosty a sázejí uměle vytvořené klony topolu.“
Jiří Šulc, ředitel Zemědělské akciové společnosti Výšina a předseda Okresní agrární komory Trutnov uvedl známý fakt, že firmy, které se zde specializují na výsadbu rychle rostoucích dřevin, vycházejí z toho, že budou dodávat štěpku do elektrárny v Poříčí u Trutnova, kde jim za ni platí velké peníze. Poslanec Jiří Oliva sdělil svůj názor na problém, kterým se již delší dobu zabývá. „Jde o podobné zlatokopectví, jako v případě solárních elektráren. Nyní podnikatelé zase „zamořují“ japonskými topoly rozsáhlé plochy v Podkrkonoší, které mění charakter krajiny.
Na tomto stavu se podle Jiřího Olivy podílejí i obce s rozšířenou působností: „Referáty životního prostředí na obcích s rozšířenou působností, bohužel, nevyužívají ustanovení zákona o ochraně přírody a krajiny, kdy rozšiřování nepůvodních dřevin podléhá schválení právě tohoto úřadu,“ říká poslanec, který si podle svých slov může klást otázku, zda úředníci povolují tyto výsadby z neznalosti, lenosti nebo jiných důvodů: „Jestliže si přečtu v jednom z odůvodnění, že japonský topol (jedná se o uměle vytvořené křížence pod označením J-104 a J-105) zvyšuje biodiverzitu v krajině, tak co si mám o takovém úředníku myslet? Starostové by se měli nad úrovní takových podřízených opravdu vážně zamyslet.“
Jiří Oliva však konstatuje, že spalování štěpky má i další rizika. „Z hlediska energetického zisku jde o nesmyslné plýtvání. Pálení štěpky spolu v klasických elektrárnách přináší energetickou účinnost 15 – 18 %, oproti speciálním kogeneračním jednotkám, které mohou dosáhnout účinnosti až 80 %. Navíc mohou při takovém spalování vznikat i jedovaté bifenyly. Proto v tomto případě nejde o využití energie z obnovitelných zdrojů, ale zejména o zisk dotací z národních a evropských peněz, které jsou z našich společných kapes na tuto činnost nesmyslně poskytovány“ a zatemňují zdravý selský rozum.
Marcela Beranová, ředitelka Okresní agrární komory z Trutnova se svěřila, že žádali o pomoc kde koho: „Oslovili jsme obec s rozšířenou působností, která výsadbu povolila, ministerstvo životního prostředí, problém jsme projednávali i se zástupcem Výboru pro životní prostředí a zemědělství Královéhradeckého kraje. Zatím bez úspěchu,“ uvedla a dodala: „Proto jsme nakonec požádali o pomoc vedení Agrární komory ČR, aby o tomto problému jednalo s úředníky příslušných ministerstev“. Podle Ludmily Krejčové je jen bezuzdné honění se za ziskem. „Ikonou tohoto kraje jistě nejsou plantáže japonského topolu, ale louky, pastviny se stády a zemědělci, kteří zde žijí, vytvářejí pracovní místa a léta pečují o přírodu a krajinu.“
Jiří Oliva iniciativu zemědělců i Agrární komory velmi vítá a udělá vše pro praktické i legislativní řešení problému.
