Město se seklo? Prameník otevřou lázně

Náchod – Známý prameník v areálu zdejších soukromých lázní necháme lázním a na svých pozemcích si letos vybudujeme prameník minerálky Ida vlastní. Náchodská radnice se tímto způsobem rozhodla rozseknout kauzu vody z prameníku Jakub zamořeného arzenem, na kterou před dvěma týdny upozornil Deník. V tom případě ale budou ve městě prameníky dva: Lázně totiž chtějí už na jaře znovuzprovoznit původní prameník, který mezitím převzaly od města do své správy.
Město před tím čtyři roky nedbalo upozorňování ministerstva zdravotnictví na až stonásobné překročení koncentrací karcinogenního arzenu v prameníku. Zavřelo ho až vloni v září po zásahu inspektorátu lázní a zřídel. Doté doby se před kapličkou s prameníkem každý den tvořily fronty zájemců o vodu, kteří Idu čepovali do lahví či kanystrů. Město nečinnost omlouvalo nemožností dohody s majitelem prameníku Marianem Khalifou, šéfem Běloveských lázní, od nichž mělo prameník pronajatý.
Starosta Náchoda Jan Birke neřešení problému a mlčení města včera označil za manažerské pochybení své a místostarosty Tomáše Šuberta.Ten k možné závadnosti minerálky řekl, že při pití „v rozumném množství“ by neměla člověku škodit.
„To je alibismus,“ kontroval opoziční městský zastupitel AlešCabicar.„V tak citlivé otázce, jako je veřejně přístupný pramen vody, je nedbání pokynů ministerstva čiré ignorantství.“
Kritizuje ale i záměr radnice investovat odhadovaných 20 milionů korun na stavbu nového prameníku v místě historických tzv. Malých lázní, jež patří městu. Poukazuje na nabídku Běloveských Lázní, že na své náklady odarzenují stávající vyhlášený Jakubův prameník. A bez toho, aby vodu v něm zpoplatnily.
„Nabídli jsme městu kompletní úhradu dearzenizace stávajícího prameníku. Divíme se, že to město nevyužilo a hodlá dearzenizační jednotku použít na vrty vlastní, jejichž realizace je minimálně v řádu měsíců,“ řekl Khalifa.
Dodal, že na Idě z prameníku lázně nechtějí vydělávat, připustil jen možné omezení kapacity odběrů vody pro návštěvníky. Stávající prameník hodlá tak jako tak odarzenovat a na jaře zprovoznit.
„Tím spíš nechápu obrovskou marnotratnost radnice, která místo dohody s Khalifou bude financovat vlastní vrty,“ řekl k tomu Cabicar.
„Naším cílem je postavit vlastní prameník i s vrty, abychom už nebyli závislí na společnosti Běloveské lázně,“ vysvětluje Birke.
Do otevření prameníku v podobě kapličky v roce 2011 si lidé kyselku nabírali z několika trubek, ze kterých volně tekla do Metuje. Pak radnice kapličku na základě smlouvy o výpůjčce od Běloveských Lázní opravila a otevřela. Přes výzvy ministerstva zdravotnictví ale radnice prameník nikdy neosadila zmíněným zařízením na snížení arsenu. Na jeho zvýšený obsah konzumenty upozorňovala jen informační tabule, textu si však mnozí vůbec nevšimli.
Po loňském uzavření prameníku se spory radnice s Khalifou dále vyhrotily. Město v říjnu dostalo od lázní výpověď ze smlouvy o výpůjčce a o dalším postupu se nedokážou obě strany dohodnout. Dearzenizační jednotku za 250 000 korun si pak objednala jak radnice, tak paralelně i lázně.
Běloveská stáčírna kyselky Ida do lahví je zhruba 15 let mimo provoz. Od roku 1991 vystřídala několik majitelů.