Lékař, vysokoškolský pedagog a politik strany TOP 09 Leoš Heger je nejdéle sloužícím polistopadovým ministrem zdravotnictví, ačkoli byl ve funkci pouze tři roky „Myslím, že je v téhle zemi zbytečně moc politiky a málo se mluví o hodnotách a mezilidských vztazích,“ říká.
Přesto se exministr vrací k vlastní politické kariéře. „Domnívám se, že jsem nebyl dobrým politikem. Šel jsem tam kvůli zdravotnictví a některé vlastnosti mi do politiky chybí. Lidé, kteří jsou dobří politici, když se chytí, šlapou dál v žebříčku úspěšnosti,“ vysvětluje.
Lékař, vysokoškolský pedagog a politik strany TOP 09 Leoš Heger zastával od července 2010 do července 2013 funkci ministra zdravotnictví v Nečasově vládě a stal se tak nejdéle sloužícím ministrem zdravotnictví v polistopadové éře. Od roku 2010 do roku 2017 byl poslancem Poslanecké sněmovny a v letech 2013 až 2017 pak místopředsedou TOP 09.
V současnosti je Heger na penzi a je tak spokojený. „Užívám si svůj statut. Mám hrozně práce, nemám problém se jako důchodce uživit. Nemám žádné stabilní zaměstnání, ani větší příjmy, ale jsem skromný člověk. A prožívám milé období, kdy si připadám téměř jako gymnaziální student,“ popisuje s úsměvem.
Leoš Heger: "Vždy se mi zdálo, že Miroslav Kalousek je česká paralela s Winstonem Churchillem. Muž se železnou rukou, rozhodný a chytrý."
Lékař hodnotí z bývalé politiké zkušenosti svého nástupce, současného ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (nestraník za ANO): „Kdybych byl stále místopředsedou TOP 09, jako před pěti lety, musel bych se z tohoto tématu vykroutit, abych pana ministra nechválil. V tomto momentě nemám důvod ho hanět,“ říká a pokračuje:
„Byl velmi neférově atakován řadou lidí, kteří nemají rádi mladé. Slyšel jsem mnoho z nich říkat: ‚Co ten kinder-management na ministerstvu, vždyť to je nesmysl.‘ To, že je to člověk Andreje Babiše, není samozřejmě moje gusto. Měl jsem možnost ho pozorovat ne až ve chvíli, kdy usedl do ministerského křesla, ale dříve. A kupodivu byly naše názory na to, co je potřeba ve zdravotnictví, vždy dost stejné.“
Podle Hegera může člověk v politice dělat to, co mu dovoluje prostředí. „Občas, když je to mimořádně potřeba a má to nějaká pravidla, můžete dělat věci násilně. V každé situaci je to jinak, ale toho násilí se nesmíte dopustit příliš často,“ vysvětluje a situaci vztahuje i k sobě:
„Také jsem se nějakého dopustil. Nakonec kvůli tomu padla řada věcí u Ústavního soudu. Myslím, že daleko lepší příklad než já byl Jaromír Drábek, který dělal reformu mnohem tvrdším způsobem a na mě se zlobil, že ji tak nedělám,“ uzavírá.
Celý rozhovor si můžete poslechnout zde.
Barbora Tachecí, Kateřina Chvátalová
Zdroj: Český rozhlas Plus
