Koldinský: Od chudobince k moderní škole

Ve svých komentářích informuji v poslední době především z hlediska investičních počinů města. Zmínil jsem se v nich i o rozšíření a modernizaci budovy základní umělecké školy, kterému předcházelo nedávné bourání městem vykoupené nemovitosti č.p. 240. Tato, dnes již neexistující budova má, stejně jako budova dnešní ZUŠ, svoji minulost. Podívejme se trochu ve stručnosti do zajímavé historie tohoto místa.

13. 11. 2020

Prostoru Malého, v současnosti Tyršova náměstí, se říkalo „Mezi stodolami“, protože na jižní a částečně i západní straně stály hospodářské stodoly, které shořely v roce 1861 až na dvě, jež se dožily poloviny minulého století. Tady byly při bourání nalezeny na nosných trámech dřevěné kolíky, na nichž se sušily tabákové listy (město v minulosti mělo též přídomek Tabákové Týniště). V jedné z nejstarších chalup původního náměstí bydlel Jiří Turek, „kališník ze země vypovězený“, který koupil v roce 1707 tento pozemek od obce. Když roku 1732 odešel, byla chalupa prodána Krystyánu Malému, v jehož vlastnictví zůstalo stavení až do roku 1880. Za svého krátkého působení ve městě bydlel v tomto domku i městský syndikus (dnes tajemník) Josef Vladimír Pelikán. Později byl postupně ve vlastnictví několika týnišťských občanů, a tak se chalupa Jiřího Turka v celkem nezměněné podobě dočkala věku 250 let a byla zbourána až v roce 1958, kdy její místo zaujal dnes stojící obytný dům čp. 855.

Na protilehlé straně náměstíčka byl v roce 1895 zřízen chudobinec pro nemajetné a přestárlé občany. V tehdejší době to bylo významné sociální zařízení, které plnilo své ušlechtilé poslání až do padesátých let, kdy poslední obyvatelé byli převedeni do sociálního domova důchodců v Sítinách (v současnosti bytové domy). Tam už ale neměl každý z nich možnost bydlet sám v jedné místnosti jako v chudobinci. Uvolněný objekt převzala v roce 1955 osmiletá střední škola, která zde zřídila lidovou školu umění. Vyučovalo se ve stísněných a nevyhovujících podmínkách, a tak roku 1983 byla zahájena generální rekonstrukce původní budovy, aby mohla vzniknout moderní jednopatrová základní umělecká škola sloužící dodnes.

Uplynulo bezmála dalších čtyřicet let a budova se opět stala malou pro nynější počet žáků ve více výukových oborech. Bylo již před lety nutné začít znovu projektovat. Jelikož nebyla v té době žádná možnost rozšíření do strany, narodila se studie zvýšení o další patro. V průběhu času se však městu podařilo vykoupit sousední nemovitost (bývalá truhlárna, později obytný dům), a tak nový návrh dispozičního řešení částečně navazuje na studii z roku 2016, která veškeré nové nároky ZUŠ řešila nástavbou třetího podlaží. Úpravy budou nutné provést i ve stávající škole, a to především v návaznosti na bezbariérový vstup a výtah propojující obě patra. Projekt zcela řeší novou dělící stěnu mezi budovaným objektem a sousední soukromou nemovitostí (v minulosti měly oba objekty jednoho vlastníka) a rovněž zcela novou podobu průčelní stěny do Tyršova náměstí s moderním designem. V této přístavbě je situována učebna výtvarné výchovy a modelování s možností výstupu na terasu pro kreslení v exteriéru. Své místo zde najde i nová učebna hry na elektrickou kytaru. Důležitou součástí projektu bylo řešení přehřívání učeben na západní fasádě, kterou ovlivňuje nízké slunce v době odpolední výuky. Tato problematika bude vyřešena osazením předokenních žaluzií, které se zasunou do nadokenních kapes vytvořených v rámci zateplení celé budovy.

Ve všech výukových prostorech (především pro bicí a elektronické nástroje) je komplexně dořešena akustika stavebních konstrukcí. Projektovou dokumentaci vypracoval Ateliér Zídka, architektonická kancelář z Hradce Králové, stavbu provede firma Kerson z Dobrého, která zvítězila ve výběrovém řízení na zhotovitele stavby.

Tyršovo náměstí bylo historicky využíváno pro dělnické manifestace a tábory lidu, ale i pro zábavné atrakce, kolotoče a střelnice. Dnešní náměstí a jeho nejbližší okolí plní skutečně své poslání kulturního centra, neboť na  tomto prostranství se koná převážná část významných kulturních událostí našeho města pořádaných kulturním centrem i základní uměleckou školou. Jsem přesvědčen, že investice do rozšíření budovy školy je i přes současnou nemilou celospolečenskou situaci naprosto správný počin. Věřím, že se kulturní a společenský život zase v plné míře do prostor i budov na Tyršově náměstí vrátí.

Libor Koldinský (TOP 09)

starosta města Týniště nad Orlicí

Zdroj: Městký úřad Týniště nad Orlicí

Štítky
Osobnosti: Libor Koldinský
Chcete ZNÁT nejnovější TOP zprávy?
odebírejte náš
newsletter
TOP 09
Děkujeme