Vláda připravuje strategii pro adaptaci na klimatické změny. K tomu je nezbytné, aby přijala samotný fakt, že klimatická změna je způsobena lidmi a zvýšenou koncentrací skleníkových plynů. „Ještě donedávna tomu česká politická reprezentace nevěřila. Pokud ta nová tuto základní premisu nepřijme, nemá smysl se ptát po dalších souvislostech, jako jsou prevence klimatické změny nebo přizpůsobení se jejím dopadům," říká ředitel Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy Bedřich Moldan.
E15: Mezinárodní panel pro klimatickou změnu (IPCC) představil dopady změny klimatu, s nimiž se bude muset lidstvo v příštích desetiletích vypořádat. Které z hrozeb se budou nejvíce týkat Česka?
Obecně platí, že Česko nepatří ke státům, které jsou změnou klimatu bezprostředně a výrazně negativně ohroženy. Na druhé straně zpráva IPCC jasně říká, že změny klimatu se už teď dají pozorovat na všech kontinentech a ve všech státech. Česko není výjimkou. Nás se týká především nebezpečí mimořádných událostí. Bezprostřední hrozbou jsou hlavně sucha, která jsou častější a bývají v době kriticky důležité pro zemědělství, tedy v první polovině roku.
E15: Dá se na to nějak připravit?
Dá, ale jen v omezené míře. Máme dost zdrojů pitné vody. Jsme takovou evropskou anomálií, protože jsme hodně závislí na povrchových zdrojích vody, což na jedné straně znamená problém v souvislosti se suchem, na druhé straně to přináší možnost akumulace vody. Když se na to přehrady připraví, mohou do určité míry pomoci. U zemědělců může příprava spočívat asi jen v tom, že budou pěstovat plodiny, kterým sucho tolik nevadí.
E15: Bude nutné zasahovat do krajiny a zvyšovat její schopnost zadržovat vodu?
Ano, už jsou na to určité programy, ale zatím se příliš neuplatňují. Jde třeba o obnovu malých rybníků. V minulosti byla spíše neblahá tendence odvést vodu z krajiny co nejrychleji pomocí drenáží a zatrubňování potoků. Takže by pomohlo revitalizovat vodní toky a obnovovat nebo nově budovat prostory pro zadržování vody.
E15: Čím má ještě smysl se v případě Česka vážně zabývat?
Nově se zdůrazňují zdravotní efekty klimatické změny. Teď běží velká kampaň na očkování proti klíšťové encefalitidě. To je už konkrétní odpověď na dopady změn, protože klíšťat je více, vyskytují se dříve a jdou do vyšších nadmořských výšek, kde nikdy nebyla. Je nutné se podívat i na další choroby, které se k nám mohou rozšířit kvůli vyšší teplotě. Pochopitelně ale nejvíce trpí příroda. Ekosystémy se novým podmínkám nestačí přizpůsobit.
E15: Vláda teď připravuje strategii pro přizpůsobení se klimatickým změnám. Není to pozdě?
Nikdy není pozdě, ale zapomíná se, že aby adaptace byly účinné, musíme tušit, jak bude změna klimatu probíhat. Ještě donedávna politická reprezentace nevěřila, že klimatická změna je způsobena lidmi a zvýšenou koncentrací skleníkových plynů. Pokud tuto základní premisu nepřijmete, nemá smysl se ptát po dalších souvislostech.
E15: Nová vláda je v tomto jiná?
Doufám, že ano. Minimálně Andrej Babiš je z Agrofertu, a jestli si dopady klimatických změn někdo uvědomuje, jsou to právě zemědělci.
E15: Zpráva IPCC říká, že nelze odhadnout náklady na nutná budoucí adaptační opatření. Platí tedy pořád předpoklad, že předcházení klimatické změně v podobně omezování emisí je levnější než pozdější přizpůsobení se novým podmínkám?
Obecně se to říct nedá. Finanční srovnání adaptací a prevence dělá třeba dánský statistik Bjorn Lomborg. Podle mne je to nefér, protože mluvíme o dvou různých věcech a různém časovém horizontu. Adaptace by měly pomoci okamžitě, kdežto preventivní opatření by se měla projevit v řádu desetiletí a možná i v delším čase. Takže srovnávat, jestli se mají dát peníze do jednoho, a ne do druhého, je špatné. Hlavně některé aspekty neumíme zatím pořádně finančně vyčíslit. Třeba hodnotu přírody.
E15: Kritici různých klimatických závazků ale argumentují právě tím, že nemá smysl teď vynakládat desítky miliard eur s nejistým výsledkem, když přizpůsobení se konkrétním změnám bude možná levnější.
U adaptace asi nemůžeme říct, že bude v budoucnu jednoduší. Bude možná ještě složitější než dnes, protože změna klimatu se ještě prohloubí. U prevence lze tyto úvahy vést, ale je třeba říct, že ani ekonomové se na jednoznačném závěru neshodnou. Ekonomických studií na toto téma je hodně, ale protiřečí si.
E15: Pracuje nějak IPCC ve svých předpovědích s faktorem pokroku a lidskou schopností najít řešení, která se vypořádají s bezprostřední hrozbou pro přežití lidstva?
Asi moc ne, těžko můžeme předpokládat technická řešení, o nichž teď nemáme tušení. Předpovědi se opírají o technologie, které existují a dají se použít. Už jsme mluvili o zadržení vody v krajině, tam nic moc nového nevymyslíte. Adaptace na nějakých nových technologiích nezávisí. U prevence je to jiné. Tam se dá hovořit o nových zdrojích energie, které mohou být v budoucnu výrazně levnější.
E15: Je shoda na tom, že nejvíce budou klimatickou změnou postiženy rozvojové země, které ale nebudou mít dost peněz na adaptační opatření. Bude se muset vytvořit nějaký globální finanční mechanismus, který jim pomůže?
OSN si to uvědomuje a už dnes se vytvářejí různé fondy jako třeba Green Climate Fund, do něhož se začínají sbírat peníze, a hledá se mechanismus, jak ho využít. Je naprosto jasné, že bohaté země se s dopady klimatických změn vypořádají mnohem snáze. Vezměte si třeba jenom to, jak důležitou roli hraje při mimořádných událostech typu tajfunu předpovědní služba. Když funguje, jsou způsobené škody podstatně menší, nejsou oběti na životech, protože lidé včas utečou.
E15: Země jako Čína a Indie mají samy velké ekologické a rozvojové problémy, které musí řešit více než klimatické změny. Mohou je závěry poslední zprávy IPCC přimět k větší ochotě připojit se příští rok k celosvětové dohodě o ochraně klimatu?
Už teď Čína nějaké závazky v této oblasti přijímá, ale nejsou úplně mezinárodně kontrolovatelné a mluví jen o zpomalení vypouštění skleníkových plynů a ne o jejich snižování. Takže zatím je to na půli cesty. Upřímně řečeno, zrovna Čína a Indie budou změnami klimatu trpět poměrně intenzivně.
Jsou lidé, kteří tvrdí, že dokud nenastane opravdu velká katastrofa, nebude se dělat nic
E15: Je pro ně hrozba už tak bezprostřední, že budou ochotny nést část nákladů preventivních opatření?
To si musí přebrat samy. Vezměme jenom fakt, že jedna z velkých čínských řek nedoteče několik měsíců do moře, protože veškerou vodu Číňané spotřebují třeba v zemědělství. Čína si hrozby uvědomuje. Někteří klimatologové tvrdí, že v Číně je určitá naděje, že problém chápe a do celosvětového úsilí se zapojí. I když to zatím moc nevidíme. Horší je Indie. Ta má z velkých zemí největší odpor k jakýmkoli snahám o prevenci klimatické změny.
E15: Podle klimatologů budou dopady změn podnebí do roku 2050 stejné, ať už se s emisemi bude, nebo nebude něco dělat. To asi pro politiky nebude argument, proč se teď zavazovat k nějakým nákladným preventivním opatřením.
To je pravda. Jsou lidé, kteří tvrdí, že dokud nenastane opravdu velká katastrofa, nebude se dělat nic.
E15: Jak přimět politiky, aby přemýšleli v horizontu čtyřiceti let?
Žádný takový recept není. Závisí to na osobním přístupu jednotlivých lidí a na politice jednotlivých vlád. Zda se najde politik, který bude schopen prosazovat dlouhodobé vize, na to si odpoví každý podle toho, jestli je optimista, nebo pesimista.
E15: Vidíte někoho takového ve světové politické komunitě?
Teď k nim patří pouze generální tajemník OSN Pan Ki-mun, který ale žádné národní zájmy hájit nemusí. Z těch, kteří je hájí, nikdo takový není. Z hlediska postoje ke klimatu je v Evropě progresivní Německo a částečně Francie, která spoléhá na to, že to pomůže jaderné energii, teď se začíná probouzet Velká Británie, naopak zabrzdilo Nizozemsko. Severské státy jsou tradičně rozumné.
E15: Spojené státy už svůj předchozí odmítavý názor změnily?
S USA to bude složité, protože prezident Barack Obama není populární, a přestože o klimatu hovořil, ve skutečnosti neudělal v podstatě nic. V USA se ale nedá úplně spolehnout na to, co řekne federální vláda. Tam hodně záleží na postoji jednotlivých států a zájmových skupin. V tom je určitá naděje. Hrozby vyplývající z klimatické změny si třeba silně uvědomují velké firmy. Ty pak tlačí na politiky, aby něco dělali.
E15: Amerika ale také může argumentovat, že díky břidlicovému plynu emise snižuje a nic dalšího není třeba dělat.
Na břidlicový plyn je však nyní v USA už poměrně velká reakce. Jsou studie, které ukazují, že hlášené údaje o emisích metanu z vrtů jsou podceňované. A to je metan ještě horší skleníkový plyn než CO2. Takže tvrzení o nižších emisích skleníkových plynů může být jen bublina. Osobně si myslím, že břidlicový plyn je cestou špatným směrem. I když jsem vždy říkal, že zemní plyn je můstkem k obnovitelné budoucnosti. Ne však ten břidlicový, protože jeho negativních dopadů na životní prostředí je hodně.
E15: Není tak trochu paradox, že Evropa, která se vždy vydávala za světového lídra v boji s klimatickou změnou, se teď sama nedokáže dohodnout, jakým směrem dál jít?
Je to smutné. Snad se nakonec dohodne. Zatím je rozhodnutí odloženo na podzim. Evropa se bohužel ještě několik let nebude schopná dohodnout na nějaké společné politice. A státy jako Česká republika k tomu v posledních letech ještě přispívaly.
