Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Přetahovaná o národní parky. Sněmovnou prošla novela zákona, kterou připravilo ministerstvo životního prostředí. Přehlasovala verzi senátní, o které sám ministr říká, že byla devastující. Není debata o parcích přehnaně vyhrocená? Komu jde o to mít nad parky větší moc? Co by novela mohla změnit oproti současnosti? A pozná to běžný návštěvník? I o tom bude dnešní Interview. Přišel bývalý ministr a ekolog Bedřich Moldan. Děkuju za to a dobrý podvečer.
Bedřich MOLDAN, bývalý ministr životního prostředí
--------------------
Dobrý večer.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když to záměrně zjednoduším, dá se říci, že šlo o střet dvou koncepcí, možná i dvou světů. Ta jedna měla chránit stále vzácnější divokou přírodu, druhá je podle ministra životního prostředí zničující. Než se dostaneme k těm detailům, co by se dělo, kdyby to všechno zůstalo v té podobě, jak je to dnes?
Bedřich MOLDAN, bývalý ministr životního prostředí
--------------------
Nedělo by se toho příliš mnoho, protože co se týče té základní koncepce ochrany, tak ta pořád je zakotvena v tom zákoně 114, který vlastně jsme teďko novelizovali. A na tom se nic zásadního nemění. Ten základní střet se dá říct, je právě v tom pojetí ochrany přírody a národních parků, který je, které je zakotveno v té současné 114. A které vlastně opakuje ta novela, tam se nic nového nemění. Naproti tomu ta senátní verze je zásadně, to má pan ministr Brabec pravdu, je zásadně jiná, protože zkrátka tu ochranu přírody nepovažuje za, za základní cíl národních parků.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže že by ta stávající podoba pomáhala tomu, že by docházelo k devastování, to je ten termín, který používá ministr, stávajících národních parků, tak to není? Z toho byste obavy neměl?
Bedřich MOLDAN, bývalý ministr životního prostředí
--------------------
No, tak stávající, rozumí se teda ta, která prošla tou sněmovnou.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ta která platí.
Bedřich MOLDAN, bývalý ministr životního prostředí
--------------------
Ta která platí.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ne, myslím ta, která platí, ne ta co prošla teď jako novela, ano.
Bedřich MOLDAN, bývalý ministr životního prostředí
--------------------
No, ano, tak tam by rozhodně to taky pan ministr neměl na mysli. Pan ministr měl zcela určitě na mysli tu novelu senátní, která skutečně by byla devastující pro národní parky.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ta sněmovnou schválená počítá s rozšířením chráněných i těch bezzásahových zón. Na druhou stranu ale reguluje i některé nadbytečné ochranné podmínky. Které to jsou?
Bedřich MOLDAN, bývalý ministr životního prostředí
--------------------
Tak například to, že zavádí nový termín takzvaných klidových zón, kde by v zásadě mohly být i v těch dnešních přísně chráněných prvních zónách, kam by návštěvníci mohli mít v podstatě přístup. Pan, současná, současná verze, tedy tak jak to bylo schváleno, je tak, že do těch klidových zón by byl zakázán přístup jenom tehdy, když skutečně jsou tam, vždy tam je ta vzácná příroda ohrožena. To znamená, když jsou tam nějaké chráněné rostliny, které by bylo možno zničit nebo chránění živočichové. Takže v tom vlastně vychází ta novela vstříc návštěvníkům, že rozšiřuje plochu, rozšiřuje prostor pro to, aby mohla ta, ta divoká chráněná příroda být skutečně přístupná, aby lidé mohli to poznat a, dodávám já, radovat se z toho.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ta větší ochrana unikátní přírody, o které hovoříte, spočívá v čem všem? Jenom v tom, že jde o rozšíření těch zón? Anebo i v tom přístupu jako takovém?
Bedřich MOLDAN, bývalý ministr životního prostředí
--------------------
Tak ten přístup v zásadě se nemění. Rozdíl je ještě také v tom, že, a to je velmi podstatné, že ten, ta novela zavádí určité stabilní podmínky, že se ten režim nemůže jen tak měnit podle toho, jaký zrovna ministr je zvolen nebo jaké je vedení parku. Tam je řečeno jasně, že 15 let by se neměla nebo nemůže se měnit nějak zásadně prostě rozlohy těch jednotlivých ploch. Což si myslím, že je velmi podstatné. I když samozřejmě na druhé straně spíše ekologové by volali po tom, aby tam byla větší možnost a mohlo se prostě to takzvané bezzásahové území třeba ještě rozšiřovat. Tak to v současné době je poměrně dosti omezeno. V tom je vidět, že ta novela je určitým způsobem kompromisem mezi těmi radikálními požadavky, řekněme, těch ekologů a mezi, mezi snahou co nejvíce umožnit návštěvníkům Šumavy, aby se, aby se mohli podívat tam, kde je to zajímá.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdyby ta sněmovní novela vůbec nevznikla, stalo by se něco českým národním parkům zásadního?
Bedřich MOLDAN, bývalý ministr životního prostředí
--------------------
Tak nestalo podle mého názoru. V podstatě by se tak moc nestalo. Ovšem je tam celá řada spíše technických záležitostí, které skutečně bylo třeba vyjasnit. A jestliže by se to nestalo, tak téměř určitě by během poměrně krátké doby někdo přišel s nějakou jinou verzí novely, protože prostě některé ty věci bylo třeba vyřešit. Například v tom, že Národní park Šumava nebyl zřízen zákonem, nýbrž jenom vládním nařízením. A bylo potřeba sjednotit ten režim pro ty jednotlivé parky, kterých máme čtyři, jak víme. Takže jsou to takové spíše, řekl bych, technické provozní záležitosti, které se sjednotily tímhle tím. Ale co se týče toho základního přístupu, toho, řekněme, toho ducha zákona o ochraně přírody a krajiny, ten to zůstal zachován.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
V jakém stavu se tedy naše parky podle vás objektivně nacházejí, i co se týče třeba i těch ohrožených druhů?
Bedřich MOLDAN, bývalý ministr životního prostředí
--------------------
Tak nacházejí se ve stavu takovém, jak je to v celé Evropě a všude na světě. Prostě biologické rozmanitosti ubývá. Je poměrně drasticky redukována různou lidskou činností, expanzí v zemědělství a nejrůznějších projektů. Prostě ubývá nejenom chráněných druhů, ale ubývá třeba drasticky populací zemědělských ptáků, zemědělské krajiny nebo různých bezobratlých, motýlů, čmeláků a podobně. Takže to je trend, který je bohužel evropský a dá se říct celosvětový. Zatím přes všechnu snahu se nedaří tento trend zastavit. A v tom ty národní parky hrají roli takového útočiště pro tyhle ty všecky ohrožené druhy a pro všechny, všechna ta zvířata a rostliny. Takže z tohohle hlediska jsou samozřejmě velmi důležité a to jsou všecky evropské parky, které se snaží nebo světové se dá říct, které se snaží právě tímto způsobem fungovat. A v tom naše parky nejsou, nejsou žádnou výjimkou. Řekl bych, že v řadě případů si vedou velmi, velmi úspěšně a že si nestojíme špatně.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
A teď mi řekněte, poznám já jako návštěvník jakéhokoli národního parku, nejenom Šumavy, že se něco změnilo v novele zákona, když tam přijdu? Protože to možná lidi taky může zajímat.
Bedřich MOLDAN, bývalý ministr životního prostředí
--------------------
Já myslím, že ne, že celkem nic nepoznáte. Možná, možná v tom, že jestliže budou opravdu otevřeny ty klidové zóny, což podle zákona budou, a rozhodně se na to ministerstvo i vedení parku chystá, tak že se dostanete do míst, kde jste se dřív nemohla dostat. Takže to je, řekl bych, příznivé.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Přeci jen ale je tady jistá skupina odpůrců té novely jako takové. Poslechněme si jednoho z těch podporovatelů senátní verze.
Václav VOTAVA, poslanec /ČSSD/
--------------------
Existuje řada právních norem, stavební zákon a tak dál, tam nelze postavit cokoliv. Ty lidi tam chtějí žít v souladu s přírodou. A já už jsem tady říkal minule, je třeba vzít v potaz, že tam nejsou jenom ty stromy a rostlinky a žabičky, ale že tam taky je ten člověk, opravdu. A na toho člověka je třeba také tam dbát. Já myslím, že nikdo z nich si nepřeje, aby se tam ničila příroda. Zachovejme tam tu divočinu v přijatelné míře. V přijatelné míře tak, aby tam existoval společně s tou divočinou i ten člověk. A to si myslím, že ten senátní návrh, senátní návrh vystihuje.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jednou z novinek byla právě formulace o rozvoji obcí, která přibyla právě v Senátu. Z čeho plynou ty obavy, že by rozvoje obcí měly navrch nad tím zájmem ochrany přírody? Není to přeci jen potom otázka výkladu?
Bedřich MOLDAN, bývalý ministr životního prostředí
--------------------
No, není to jenom otázka výkladu. Rozhodně tam v některých těch ustanoveních toho, té senátní verze bylo vlastně umožněno ne jenom obcím, ale vůbec vlastníkům různě pozemků tam zajišťovat různé developerské projekty, které v současné době možné nejsou právě kvůli té zónaci. Tam byl poměrně radikální návrh na to, aby se rozšířily zóny, ve kterých bude možno v podstatě dosti svobodně tedy všecko možné stavět a podnikat a podobně. A to určitě by nebylo, nebylo dobré, protože v současné době ty obce se mohou rozvíjet, není pravda, že se nemohou rozvíjet. Mohou. Ale přeci jenom, myslím si, že naprosto většinový názor naší populace je, že aby tento rozvoj a tento rozmach těch různých developerských projektů byl přeci jenom omezen, a aby nezasahoval do těch současných prostorů, kde má přednost příroda. A to...
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
To, co zmiňuje poslanec Votava, ostatní zákony, například zákon stavební, ty by nebyly dostatečnou překážkou nějakého divokého rozmachu?
Bedřich MOLDAN, bývalý ministr životního prostředí
--------------------
Ne, rozhodně nikoliv, protože tady...
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč si to myslíte?
Bedřich MOLDAN, bývalý ministr životního prostředí
--------------------
Tady je opravdu potřeba vycházet z toho základního principu a základního cíle, kterým, který je definován pro národní parky, to znamená ochrana přírody. Tam v té senátní novele je například rozvoj obcí, oni to nazývají samozřejmě udržitelný rozvoj obcí, postaven na roveň tomu základnímu cíli, to znamená ochrana přírody. A to není pravda. Ano, samozřejmě že se obce mají rozvíjet udržitelným způsobem, ale pořád musí jaksi takovým tím vrcholným, tím hlavním záměrem, tím hlavním cílem pro národní parky, neříkám všude samozřejmě, ale pro národní parky je ochrana přírody. Takže ten, ta by měla mít, a doufám, že tedy v současné době to tak zůstane, v současné době to tak je a zůstane to, prostě navrch má ta ochrana přírody. K tomu ty národní parky jsou.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když jste zmiňoval developerské projekty, tak to je úsloví, které bývá právě často spojováno i s tím motivem těch odpůrců. Vy víte o nějakém konkrétním plánu nebo konkrétním projektu, který by mohl poškodit park navzdory právě tomu principu ochrany přírody?
Bedřich MOLDAN, bývalý ministr životního prostředí
--------------------
No, tak těch projektů bylo, bylo samozřejmě celá řada. Poslední velká bitva byla o tu lanovku na Hraničník, to znamená na ten Hochficht. A ta naštěstí tedy už snad byla stažena a shozena ze stolu. Takže to byl takový velký projekt. Ale ono nejde ani o ty příliš velké projekty. Ale o to, aby třeba, já nevím, takové obce, jako je Modrava a ne přímo třeba ta centrum Modravu, ale třeba Filipova Huť nebo některé ty, ta, ta místa, která jsou neobyčejně krásná a neobyčejně zachovalá, tak jde o to, aby prostě se tam zkrátka nestavělo nějak překotně, aby ta výstavba, pokud bude u nějakých penzionů, hotelů, a tak dále, tak byla prostě mimo ten park. A to si myslím nebo mimo aspoň ty, ty chráněné zóny, a to si myslím, že je potřeba skutečně zachovat.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když jsem se dívala na webové stránky iniciativy Zachraňme národní parky.cz, tak je tam napsáno, ta senátní novela umožní do magických údolí navést tuny betonu, přehradit je a zaplavit. Není to přeci jen už přehnané ta formulace?
Bedřich MOLDAN, bývalý ministr životního prostředí
--------------------
Ano, tak tohle to asi ta formulace trošku přehnaná je. Ale rozhodně podle té senátní novely bylo také umožněno nebo prostě se, se, mohou se stavět různé přehradní nádrže a tak pod, pod jaksi nálepkou, že to, že to jsou prostě nádrže, které jsou kvůli tomu, aby hasiči měli vodu a podobně. A to si myslím taky, že je nesmysl.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dnes ve sněmovně dokonce padlo, že by ten zákon, který prošel, mohl znemožnit, aby se dal třeba například v Národním parku hasit požár. Koneckonců poslechněme si slova poslance Jakubčíka.
Igor JAKUBČÍK, poslanec /ČSSD/
--------------------
Aby byly, mohly být dodrženy zákony o požární ochraně, o ochraně lesa, o ochraně přírody, musí tam být nádrže požární, přírodní požární nádrže. Musí tam být komunikace, kudy může jezdit ta hasičská technika. Uvědomujete si někdo, že na Šumavě je 3 miliony mrtvých stromů, které stojí, částečně jsou naležato, částečně nastojato, naprosto mrtvé, suché stromy? V okamžiku, když tam začne hořet a bude přijat tady ten návrh zákona, hasiči se tam nedostanou.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Rozumíte tomu? Z čeho mohla vycházet tato obava? Protože ministr životního prostředí to v podstatě označil za lež, že nic takového možné není.
Bedřich MOLDAN, bývalý ministr životního prostředí
--------------------
No, rozhodně nic takového možné není. A rozhodně i v současné době jsou tam takové přístupové cesty a takové možnosti, aby ty hasiči tam mohli. Ale já jsem přesvědčen o tom, že to v žádném případě nehrozí, že to je naprosto účelová záležitost, vytažená jenom bez jakéhokoliv kontextu. Navíc je otázka, jestli v některých případech i ten požár, pokud není samozřejmě nějaký příliš rozsáhlý, není součástí těch přírodních procesů. Takže to zase bych z toho tak úplně obrovský strach neměl. V řadě...
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale mohlo by se stát, že by to mohlo být jaksi nebezpečné, pakliže by nebyl úplně pod kontrolou asi, třeba dejme tomu v suchém letním období.
Bedřich MOLDAN, bývalý ministr životního prostředí
--------------------
No, tak já si, já jsem přesvědčen o tom, že nikoliv. A zejména tedy se to v žádném případě netýká toho, co tady bylo zmíněno. Nějakých těch, kde jsou ty suché stromy a podobně. Ty tam, těch tam za prvé není tolik, za druhé nejsou, nejsou v takovém stavu, aby tam mohl být nějaký požár. To je, to je podle mě totální nesmysl. Když je opravdu lesní požár, tak se to týká, v nejhorším případě potom mohou vzplanout koruny, které mezi sebou komunikují. To zrovna v tomhle tom lese v žádném případě není. Takže jestli některá místa jsou, jsou v podstatě bezpečná vůči požáru, jsou to právě tyhle ty plochy.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Do ovlivňování postojů se vložil minulý týden na půdě sněmovny také prezident Miloš Zeman.
Miloš ZEMAN, prezident ČR /21. 2. 2017/
--------------------
Šumava je ničena zelenými fanatiky. Úmyslně říkám zelenými fanatiky, nikoli ekologickými fanatiky, protože ekologové alespoň vědí, co je to biomasa. Není nic smutnějšího, než když umírají stromy. Když umírají v důsledku fanatiků, kteří si přáli umělou, nikoli přírodní divočinu. Nemám nic proti rašeliništím na Šumavě. Ale o tom teď přece proboha nemluvíme. Mluvíme o obrovském lesním masivu, který byl našimi předky po staletí řádně zpracován, spravován. A myslím si, že pokud nedojde k nápravě a pokud se budou dále zvětšovat bezzásahové zóny, tak se setkáme s tím, když ne my, tedy naši potomci, že už uschne i ten zbytek Šumavy.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Prezident mluví o zelených, ale i o ekologických fanaticích. Měl jste s ním třeba vy někdy možnost hovořit na téma ochrany přírody a ekologie?
Bedřich MOLDAN, bývalý ministr životního prostředí
--------------------
Neměl. Já si myslím, že z toho, co jsem teď slyšel od pana prezidenta, plyne naprosté nepochopení celé situace. A upřímně řečeno, tam by stálo každé slovo, každou větu rozebrat, protože to prostě se nezakládá na, na, na, fakticky na, na, na faktech, na skutečnostech. To je opravdu mimo, musím to takhle říct, bohužel.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
A není to právě i o tom postoji, že zkrátka zastává ten jiný přístup?
Bedřich MOLDAN, bývalý ministr životního prostředí
--------------------
Tak asi ano, samozřejmě. Ale ať už je to ten nebo onen přístup, tak měl by být založen na, na, na faktech, na, na skutečnostech, na tom, co, co přesně víme, co je dokázáno, co, co je, co je vědecky odůvodněno, o čem prostě máme důkazy a o čem přesně víme. A tohle to teda tak není.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zítra má sněmovna projednat a schvalovat závěry pařížské klimatické konference, které se vztahují ke snižování emisí skleníkových plynů. Očekáváte snadný průběh?
Bedřich MOLDAN, bývalý ministr životního prostředí
--------------------
Tak já se přiznám, že nemám o tom žádnou zprávu, ale...
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Česko se k tomu zavázalo, tak z toho asi vycházím já.
Bedřich MOLDAN, bývalý ministr životního prostředí
--------------------
Jak by, jak by to, jak se k tomu Poslanecká sněmovna nebo jednotliví poslanci staví. Ale když se na to dívám jaksi z pohledu trošku širšího a evropského a světové, tak... světového, tak nevidím jediný důvod, proč by Česká republika jako jedna z nějakých úplně zcela výjimečných zemí prostě najednou měla říct, že to teda nebude ratifikovat. Taková věc se na světě a zejména v Evropě rozhodně zatím nestala. Tak pevně doufám, že i naše sněmovna to bude ratifikovat. Mimo to, to je v podstatě, ta Pařížská dohoda je v podstatě vyjádření nejvyšší politické podpory, protože je potřeba něco se změnou klimatu dělat a neobsahuje například, to říkám jako příklad, žádné konkrétní závazky, že by se muselo do někdy něco prostě udělat. Takže nedovedu si představit, že by tam byly nějaké základní důvody, proč to neratifikovat.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
K dohodě se přihlásili i největší znečišťovatelé světa. Přesto můžeme pozorovat v poslední době, dejme tomu ze strany nové administrativy Spojených států různá zpochybňování. Navíc teď nový americký prezident Trump řekl, že chce snížit rozpočet agentuře pro ochranu životního prostředí. Jak moc je důležité, jaký trend budou razit právě Spojené státy?
Bedřich MOLDAN, bývalý ministr životního prostředí
--------------------
No, tak to důležité nepochybně je, protože Spojené státy přeci jenom je nejdůležitější mocnost a země na, na této planetě. A mnoho ostatních zemí, dá se říct všechny ostatní země, s velkou pozorností sledují, co dělají Spojené státy. Takže z tohohle důvodu to důležité je. A je třeba ale zdůraznit také druhou, druhou stránku věci, že rozhodně přes různá prohlášení pana prezidenta Trumpa se Spojené státy nemohou jednak jednoduše z té Pařížské dohody vyvázat, protože je samozřejmě ratifikováno už Kongresem a podobně. A že zároveň pokud se díváme na situaci přímo ve Spojených státech, tak tam ať už jsou to jednotlivé státy nebo soukromý sektor, tak tam prostě ta změna klimatu a boj proti změně klimatu jasně pokračuje. A já jsem hluboce přesvědčen, že to panu prezidentovi Trumpovi taky dojde.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
A znovu se vrátím do České republiky. Český ministr životního prostředí se rozhodl nepředložit vládě antifosilní zákon, měl původně platit od roku 2018. Jak moc je to podle vás problematické? On řekl: Nebyla na tom politická shoda. Navíc proti tomu zákonu bojoval jak Svaz průmyslu a dopravy, tak třeba Skupina ČEZ. Jak ten tlak musel být silný?
Bedřich MOLDAN, bývalý ministr životního prostředí
--------------------
No, tak to mě samozřejmě mrzí, že pan ministr jaksi to vzdal, že nepracoval nebo nerozhodl se nepředložit ten, ten zákon, protože by to bylo víc než potřeba. V České republice sice se emise skleníkových plynů snižují, ale pořád jsou neúnosně vysoké, ve srovnání s vyspělou Evropou a se státy třeba OECD. Takže bylo by to určitě zapotřebí a je to velká škoda. A když pan ministr Brabec si stěžuje, že nebyla politická shoda, no, tak asi nebyla, ale měl se o ni holt snažit.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
A tam je otázka, co si dovedete představit pod tím, pod tou tíhou právě těch skupin, které o to nestojí.
Bedřich MOLDAN, bývalý ministr životního prostředí
--------------------
No, tak to jsou samozřejmě, když si, se zpětně vrátíme třeba k té Šumavě, tak to zase můžete se ptát, jaká je jaksi váha těch skupin. Ono to není moc lidí, jako že by třeba na té Šumavě jsme viděli, že skutečně naprostá, naprostá většina veřejnosti podporuje tu sněmovní verzi. Ale prostě ti lidé, kteří reprezentují ten, ten opačný názor, mají za sebou zkrátka mocné skupiny. A tak je to přesně s tím antifosilním zákonem.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
A když ministr říká, promiňte, že ten závazek právě splňuje i bez antifosilního zákona, tak není to nakonec jedno, když to zjednoduším já?
Bedřich MOLDAN, bývalý ministr životního prostředí
--------------------
No, tak rozhodně to jedno není, protože my různé závazky splníme, dá se říct, snadno. Česká republika splní poměrně snadno díky šťastné shodě okolností. Ony se totiž ty emise počítají se základním rokem 1990. A to u nás byly tak nesmírně vysoké ty emise, že my už teď prostě jsme během, během těch let a zejména v těch prvních letech po listopadové revoluci se prostě zcela zásadním způsobem snížily, protože se celá ekonomika restrukturovala. Takže s tím skutečně technicky vzato žádný problém nemáme. Ale to neznamená, že bychom neměli se zařadit po bok tedy těch vyspělých států, které tuto výhodu nemají a přesto se zavázaly k poměrně drastickým redukcím těch emisí. Takže z toho bychom si měli vzít příklad a ne jenom z toho, že se nám čirou náhodou povedlo, že zrovna jsme se trefili do toho roku 90.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vláda považuje za pozitivní, že narůstá příjemců kotlíkových dotací. A dokonce v reakci na smogovou situaci premiér říkal, že chce urychlit to čerpání. Vy ale patříte mezi jejich kritiky. Z jakého důvodu?
Bedřich MOLDAN, bývalý ministr životního prostředí
--------------------
Tak já jsem přesvědčen na straně jedné, že opravdu situace se znečištěním ovzduší u nás je velmi kritická. Jsme na tom opravdu nejhůř. Teď jsem zrovna nedávno četl jakési statistiky, tak snad ještě hůř je na tom některé regiony Bulharska. A jinak v Evropě jsme, jsme na tom prostě bohužel na tom černém místě. Takže něco se s tím dělat rozhodně by mělo, respektive musí.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
A tohle byla přeci jedna z cest.
Bedřich MOLDAN, bývalý ministr životního prostředí
--------------------
Ale, ale já jsem přesvědčen o tom, že protože to znečištění ovzduší je především způsobeno aerosolovými částicemi, malými prachovými částicemi, tak že ty kotlíky to prostě nevyřeší, protože především by musely být provozovány naprosto dokonalým způsobem, což se těžko dá zajistit. Za druhé, musí tam být dokonalé, dokonalé palivo, což se taky nedá zajistit. Čili bohužel si myslím, že ty peníze se měly alokovat lépe než zrovna do kotlíků.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká v dnešním Interview Bedřich Moldan, který přišel a byl mým hostem. Děkuju vám za to a na shledanou.
Bedřich MOLDAN, bývalý ministr životního prostředí
--------------------
Děkuji za pozvání.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Za chvilku začínají Události, v 19 hodin, tak se podívejte a hezký večer.
