Vedení resortu zdravotnictví bylo po roce 1989 téměř výhradně v rukou lékařů, jen výjimečně bylo svěřeno jiné profesi, jako ekonomu Stráskému, historiku Špidlovi, elektrotechniku Škromachovi, právníku a inženýru Ludvíkovi a do ustavení nového kabinetu dosluhoval právník Vojtěch. Za zmínku stojí fakt, že mezi více než dvěma desítkami šéfů resortu bylo pouze pět žen, zdravotní sestra Jurásková, architektka Filipiová a lékařky Roithová, Součková a Emmerová.
Mezi kandidáty na post ministra jsou zmiňována čtyři jména, všichni profesí lékaři, a tradičně žádná žena. Nového ministra čeká personální stabilizace MZ, řešení financování, boj s covidem či české předsednictví EU v příštím roce. Jeho úspěch bude záviset také na tom, koho si přivede do týmu nejbližších spolupracovníků.
Zeptali jsme se zdravotnické veřejnosti: Měl by být ministr zdravotnictví lékař?
"Ministrem zdravotnictví nemusí být lékař. Je to podobné jako u otázky, jaké by mělo být profesní zázemí ředitele nemocnice. Podobný problém řeší i kraje, když mají volit radního či náměstka hejtmana pro zdravotnictví. Ve všech takových případech by však měl uchazeč o funkci dobře znát nejen uspořádání celého zdravotnického systému, ale i mentalitu a etiku zdravotníků, nebo mít alespoň důvěryhodného lékaře s širokým nadhledem ve svém užším pracovním týmu. Bohužel pro manažery a politiky ve zdravotnictví stále platí, že zde není k dispozici širší postgraduální vzdělávání typu Master of Public Health nebo Master of Health Administration, které je v ČR úzkoprofilové, zejména po období, kdy byla na čas nešťastně zrušena nástavbová atestace Veřejné zdravotnictví," doc. MUDr. Leoš Heger, CSc. (TOP 09), exministr zdravotnictví.
Zdroj: Medical Tribune
