Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) trvá na tom, aby elektronické recepty museli lékaři vydávat dál povinně. Nevyhoví tak České lékařské komoře, která požaduje jejich dobrovolnost. Od ledna hrozí lékařům za nevydání e-receptu až dvoumilionová pokuta. Šéf resortu zdravotnictví ale v Otázkách Václava Moravce ujistil, že sankce budou hrozit pouze těm lékařům, kteří by systém opakovaně sabotovali.
„Nikdo se nemusí bát, že prvního ledna dostane sankci dva miliony. Vždy to půjde nejprve domluvou, konzultací, pak teprve menší sankcí. Za jeden nenapsaný recept nikdo milionovou sankci nedostane. Ale pokud bude systém e-receptů dlouhodobě ignorovat a systematicky odmítat, sankce přijde,“ zdůraznil ministr Vojtěch.
Místo zrušení povinnosti využívat elektronický recept ministr Vojtěch navrhne snížení maximální možné sankce ze dvou milionů korun na 300 tisíc.
S ministrovým tvrzením, že se e-recepty ujaly, souhlasí i jeden z jeho předchůdců a expert na zdravotnictví TOP 09 Leoš Heger. Právě proto měl resort podle Hegera z trvání na povinném užívání e-receptů ustoupit. „Systém se zaběhl dobře, nejsou s ním žádné problémy. Proto je zbytečné bojovat s Českou lékařskou komorou (ČLK),“ řekl s odkazem na výroky šéfa komory Milana Kubka, který povinnost e-receptů kritizuje.
Podle Hegera by měl resort raději než na boj s ČLK napnout síly k zavedení úložiště receptů. Lékaři pak podle něj sami uznají, že úložiště je užitečné a že má smysl používat e-recepty, jimiž se úložiště plní. „Pokud se to podaří, tak lékaři i pacienti e-recepty přijmou za své,“ myslí si Heger.
S tím souhlasí také člen sněmovního výboru pro zdravotnictví a člen správní rady VZP Jaroslav Dvořák (SPD). „Původní návrh na zavedení e-receptů jsem nepodporoval, protože jsem se jako lékař nemohl podívat na preskripci svých kolegů. Ale současný systém hodnotím pozitivně,“ dodal. Připomněl rovněž, že část pacientů si nepřeje, aby se jejich záznamy uchovávaly hromadně. To je ale podle ministra Vojtěcha možné řešit písemnou žádostí.
Vojtěch rovněž uvedl, že v příštím roce dosáhnou příjmy z veřejného zdravotního pojištění 325 miliard korun. Vyplývá to z odhadů ministerstev zdravotnictví a financí. Podle materiálu, který v pondělí projedná vláda, bude systém v přebytku zhruba 3,32 miliardy korun. To je asi o šest miliard korun méně než letos. Výdaje na zdravotní péči totiž podle dokumentu ministerstev rostou rychleji než příjmy.
Změnit by to měl nový zákon, na němž nyní oba resorty pracují. „Shodujeme se na tom, že je na místě princip automatické valorizace plateb, ale zatím se neshodujeme na jeho mechanismu ani výši,“ řekl ministr. Podle něj je možné, že se valorizace naváže na výši průměrné mzdy, reálného HDP či nominálního HDP. Heger uvedl, že by se mohlo uvažovat i o navázání na výši minimální mzdy.
Jaroslav Dvořák z SPD změnu systému podporuje, platby za státní pojištěnce by se podle něj měly výrazně navýšit. „Stát je největší dlužník, přitom státní pojištěnci čerpají zdravotní péči nejvíce – ale platí se za ně nějméně,“ zdůraznil.
Kaš
Zdroj: ČT24
