A takzvané kotlíkové dotace, už tu o nich byla řeč. Je to další opatření, kterým chce ministerstvo životního prostředí zlepšit kvalitu ovzduší. Kraje je začaly vyhlašovat od poloviny minulého roku, resort mezi ně může rozdělit až 3 miliardy korun. Cílem bylo vyměnit v první vlně alespoň 20 tisíc neekologických kotlů a podle čerstvých dat už počet schválených dotací tuto hranici překročil. V době vyhlášení dotací se na krajských úřadech kvůli velkému zájmu o dotace ihned začaly tvořit fronty, což dokazuje i tato fotografie a ta je konkrétně z Ostravy, kde jsme se byli podívat před chvílí. A kdo má na dotaci nárok? Jsou to majitelé kotlů na tuhé palivo, tedy na dřevo nebo uhlí, které za rok vypustí do ovzduší víc než 100 kilogramů prachu. V Česku jich je přes 350 tisíc. Jejich majitelé můžou dostat dotaci ve výši maximálně 85 procent z ceny nového kotle, což je konkrétně 127,5 tisíce korun. Žadatel o maximální příspěvek na nový kotel musí být člověk z kraje, kde je vysoce znečištěné životní prostředí a tím je například Ústecký kraj. Pro ilustraci si tak člověk třeba z Litvínova musí pořídit nejekologičtější zdroj vytápění, tím by byl v tomto případě kotel na biomasu nebo tepelné čerpadlo. Doteď lidé nejvíc žádali o takzvané kombinované kotle, které spalují společně uhlí a biomasu, populární je ale i zmíněné tepelné čerpadlo. Nejmenší zájem je o ekologičtější verze kotlů pouze na uhlí. Lidé ale dostávají dotace až zpětně, jak už zaznělo, přitom někteří z nich nemají naspořeno víc než 100 tisíc korun na koupi nového kotle. Naděje jim ale svítá v případě takzvaného předfinancování, to se sice na krajských úrovních prosadit nepodařilo, ale iniciativy se chytila města, příkladem je třeba Karviná, kde můžou lidé získat bezúročnou půjčku až do výše 150 tisíc korun. Další vlna dotací by se měla rozběhnout do konce března. Jejich výše zůstane stejná, měnit se ale bude nejspíš rozdělení peněz krajům. Cílem je během 2 let vyměnit dalších až 100 tisíc kotlů. A pozvání do Devadesátky přijal i další host, kterým je Bedřich Modlan, zástupce ředitele Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy. Dobrý večer.
Bedřich MOLDAN, zástupce ředitele, Centrum pro otázky životního prostředí, Univerzita Karlova v Praze
--------------------
Dobrý večer.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Já začnu u vás rovnou diváckou otázkou: "Kolik musí být vyměněno kotlů, aby došlo k výraznějšímu zlepšení životního prostředí. Jaký dopad na domácnosti má výměna kotlů? Co lidem přinesou nové kotle?"
Bedřich MOLDAN, zástupce ředitele, Centrum pro otázky životního prostředí, Univerzita Karlova v Praze
--------------------
Upřímně řečeno, dá se těžko na takovou otázku odpovědět, protože ta čísla mohou být velmi zavádějící. Je jasné, že lepší kotel spolu s lepším palivem může znamenat významné zlepšení, ale já musím rovnou upozornit, že já osobně, už jsem ostatně to i panu ministrovi mnohokrát říkal, nejsem příliš přítelem těch, těch výměn těch kotlů ...
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč?
Bedřich MOLDAN, zástupce ředitele, Centrum pro otázky životního prostředí, Univerzita Karlova v Praze
--------------------
Protože jsem přesvědčen o tom, a veškeré, veškerá literatura, studie i vlastní zkušenost mě přesvědčují o tom, že daleko nejekologičtějším způsobem vytápění, pomineme-li samozřejmě ta tepelná čerpadla, která jsou vůbec nejlepší, je ...
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale také možná nejdražší způsob.
Bedřich MOLDAN, zástupce ředitele, Centrum pro otázky životního prostředí, Univerzita Karlova v Praze
--------------------
Ale v těch, pokud tedy jsme u těch tradičních, tak je rozhodně zemní plyn, s tím, to je daleko bezkonkurenční, to je zcela bezkonkurenční a já, mě trochu mrzí, že, a to není jenom na ministerstvu životního prostředí, to je prostě celá vláda, protože to je složitá otázka, ale skutečností je, že například na Ostravsku je plynofikace poměrně velmi, velmi rozšířená, je tam, naprostá většina obcí je plynofikována, ovšem ...
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Čili, když to tak vezmu, čili dotovat pouze kotle na zemní plyn, rozšířit plynofikaci?
Bedřich MOLDAN, zástupce ředitele, Centrum pro otázky životního prostředí, Univerzita Karlova v Praze
--------------------
Ona ta plynofikace tam je, ale tam je velký problém, jakým způsobem pomoci lidem, kteří tím plynem třeba by i mohli topit, ale netopí, protože jim to připadá drahé, protože samozřejmě plyn, plyn jako palivo je dražší než, řekněme, uhlí nebo i dřevo, i když, upřímně řečeno, nejlepší z těch paliv pevných by byly, by byly pelety dřevěné, ale ty by byly stejně drahé jako ten plyn, takže já si myslím, že by bylo potřeba ve spolupráci se samosprávou, s kraji, eventuálně s dalšími orgány, proto jsem říkal, celá vláda, ministerstvo financí a podobně, MPSV najít způsob, jak pomoci lidem topit plynem. To bych viděl jako skutečně zásadní.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
I na to se ptal divák Jindřich: "Dobrý den. Nyní se podle tisku plyn nakupuje na burzách za v přepočtu 460 korun a v České republice za něj zákazník platí celkovou cenu včetně daně a distribuce, v přepočtu 1570 korun. Nezačíná zlevněním plynu cesta k lepšímu ovzduší?"
Richard BRABEC, ministr životního prostředí /ANO/
--------------------
Začíná, ale já si myslím, že, nebo mimo jiné také začíná. Já bych hrozně rád zareagoval na pana profesora Moldana, kterého si velmi vážím jako osoby koneckonců, on je předseda jaksi mojí vědecké rady, a vidíte, jakou máme v tomhle tom demokracii názorů a ...
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Neposloucháte ho.
Richard BRABEC, ministr životního prostředí /ANO/
--------------------
Posloucháme, ale v tomhle tom opravdu mám, mám jiný názor a nejenom já, ale ... Vlastně ono částečně, jenom, podívám-li se, podívejme se trošku do historie. Tady byly dvě vlny. Jedna vlna byla, řekněme, topení elektřinou, lidé přecházeli prostě na přímotopy, potom se prudce zvedla cena elektrické energie, lidé od toho odskočili, potom byla poměrně velká vlna plynofikace, potom ale se zvedla cena zemního plynu. Lidé opět odskočili prostě zpátky. Když se dneska podíváme na kotlíkové dotace a jejich, řekněme, úspěch, tak 20 procent lidí přechází na plyn, respektive využije tu kotlíkovou dotaci na plynové kotle a my dokonce z kotlíkových dotací nefinancujeme nebo nedotujeme pouze kotel, ale také třeba plynovou přípojku, takže my se ubíráme i tímto směrem, ale problém je v tom, že tady opravdu je poměrně velká skupina lidí, kteří jsou nízkopříjmoví a pro které je ten plyn opravdu drahý, a to už je věc, která skutečně znamená jako docela dramatický zásah na to, aby, aby se prostě řeklo, že třeba snížíme nebo zrušíme DPH na plyn. Pan profesor dobře ví, že plyn je také surovina, na kterou je Česká republika závislá. Je to zahraniční surovina, je to trochu politikum, výrazná část plynu jde z Ruska, dřevo, uhlí jsou prostě domácí suroviny, my jsme přesvědčeni, že kvalitní kotel, na kvalitní palivo, to znamená, kvalitní třeba biomasu, dřevěné pelety nebo uhlí má také významný efekt a kdybychom donutili lidi jenom topit plynem, tak se obáváme, že ten efekt bude daleko menší.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
V čem jiným než ..., v čem jiném než v kotlech je ten klíč k lepšímu ovzduší, zejména v některých částech České republiky?
Bedřich MOLDAN, zástupce ředitele, Centrum pro otázky životního prostředí, Univerzita Karlova v Praze
--------------------
Určitě, pokud mluvíme o Ostravsku, byla o tom tady řeč a musím potvrdit, že ten průmysl, byť plní ty všelijaké normy, o kterých mluvil pan ministr, tak je pořád významným znečišťovatelem, to musíme prostě vzít na vědomí, to tak je a myslím, že by bylo dobré, aby se na ten průmysl ještě více tlačilo, aby skutečně šli třeba ještě dál, než ty normy ukládají, protože podle, podle výsledků mnoha studií a, myslím, že to tady bylo citováno, se zejména na tom Ostravsku podílí ten průmysl zhruba jednou třetinou na tom znečištění, což je skutečně velmi, velmi významné, takže to je, to je určitá cesta a jinak ...
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
A co ta velmi prosazovaná elektromobilita? Jak důležité je snižovat emise u běžných, osobních aut?
Bedřich MOLDAN, zástupce ředitele, Centrum pro otázky životního prostředí, Univerzita Karlova v Praze
--------------------
Já jsem přesvědčen, že to je také dobrá cesta, kdy zase, zase by byly k dispozici určité nástroje, řekněme, daňové a podobně, jak by se ta elektromobilita mohla, mohla podporovat, takže to je další cesta, co se týče těch, ještě těch kotlíkových dotací a podobně. Já bych rozhodně nepodceňoval takové ty zcela, řekněme, měkké nástroje neinvestičního charakteru, které ve skutečnosti nestojí mnoho, i když něco také, protože já jsem přesvědčen o tom, že to ti lidé ne úplně všichni jsou plně obeznámeni s tím, jak správně topit, a to je po mém soudu naprosto zásadní věc, protože vy můžete mít skvělé palivo, skvělý kotel, a když neumíte topit, tak stejně budete znečišťovat velmi vysoko, takže to bych řekl, že tomu by se měla věnovat daleko větší pozornost.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Využiju ještě jedné otázky, abyste nám vysvětlil, jak je to s ekologičností topení koksem. Jindřich se ptá: "Dobrý den. Ještě v roce 2013 šlo získat na kotel třetí emisní třídy až 40 tisíc dotace. Nyní, abych získal dotaci, musí mít kotel pátou emisní třídu. Proč bude v roce 2018 zákaz prodeje a montáže kotlů třetí emisní třídy, i když topení koksem je ekologické?" Je ekologické? Čím tedy topit, aby to zlepšilo, co se týče těch tuhých paliv, když odpustíme od plynu?
Bedřich MOLDAN, zástupce ředitele, Centrum pro otázky životního prostředí, Univerzita Karlova v Praze
--------------------
Když odpustíme plyn, tak ten koks určitě není perspektivní už proto, že se vyrábí poměrně dosti ekologicky náročným způsobem na Ostravsku, to je jeden z těch vlastně největších znečišťovatelů pořád. Nejlepší jsou, já už jsem to zmínil, ty dřevěné pelety, které, pokud jsou správně tedy připraveny, tak mají nejnižší emise, protože u těch, u těch pevných paliv, bylo to rovněž zmíněno, ale musím to potvrdit, daleko největším problémem jsou ty tuhé částice, ty jemné, jemné prachové částice a ty jsou, pokud, pokud vezmeme nějakou stupnici, tak nejlepší na tom jsou dřevěné pelety, potom dřevo nebo biomasa dřevěná a potom teprve na třetím místě uhlí, takže tam je potřeba podporovat to topení tou biomasou, to je, v tomhle, z tohohle hlediska nejlepší.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Moldane, moc děkuju, že jste byl naším hostem, hezký večer.
