Chceme Vrchlabí jeho občanům více otevřít

Komunální volby proběhly v říjnu. Kolikrát se od té doby sešlo zastupitelstvo města?

Jako zastupitelé jsme se od té doby sešli dvakrát. Poprvé na ustavujícím zastupitelstvu a potom na prvním pracovním zasedání v prosinci.

Co se na tom prvním pracovním zasedání probíralo?

Moc bodů to nebylo. Řešila se tam spousta majetkových záležitostí, různé převody pozemků a zkrátka taková ta klasická operativa, která vypadne předžvýkaná z rady. Vedle toho jsme schvalovali členy čtyř výborů zastupitelstva, které jsme zřídili na ustavujícím jednání. Šlo o výbory kontrolní, finanční, pro životní prostředí a pro vzdělávání a inovace.

Ptám se na to z toho důvodu, jaká je v novém zastupitelstvu atmosféra.

Na to je zatím moc brzo. Zastupitelstvo se moc neobměnilo, je to nejméně obměněná sestava od 90. let a většina členů v něm pokračuje. Nováčků je tam absolutní minimum a už tam jsou takové ustálené vztahy.

Nově tam jsou ale jen tři strany, přičemž v minulém zastupitelstvu tam mělo své zástupce pět stran či hnutí. Nicméně nový je tam ucelený blok čtyř zastupitelů, kteří jsou v opozici.

To je pravda. V minulém zastupitelstvu byli v opozici zastupitelé dva, možná tři a nyní jsme blok čtyř, ale jak říkám, stále je ještě hodně brzo na hodnocení. Ale jasně, pole je rozdělené na ty, kteří jsou ve vládnoucí koalici, a ty, kteří jsou v opozici. Zatím si to tak osaháváme a testujeme hranice.

Nakolik jsou po prvních dvou schůzích patrné hranice, za které tebe a tvé kolegy vládnoucí koalice nepustí?

Shodou okolností my všichni čtyři už jsme někdy zastupiteli byli, a tím jsme bráni jako zkušení komunální politici, a kam nás současné vedení města pustí, vychází ze stavu, který byl dohodnut hned po volbách a v němž jsme nějak akceptovali dané rozložení sil na vládnoucí koalici ZVON + Volba pro město a opoziční roli pro nás. Dostali jsme nabídku obsadit vedení některých výborů, za což jsme samozřejmě rádi, takže to je asi ten klíčový nástroj, kterým se budeme snažit prosazovat naše priority.

V předvolební anketě Vrchlabinek však lídr ZVONu a starosta Jan Sobotka prohlašoval, že nabídne spolupráci na vedení města všem a že není příliš nakloněn dělení na vládu a opozici. Nicméně v povolebním rozhovoru přiznal, že vám kromě vedení výborů vlastně nic jiného nenabídl. Jak to na tebe působilo?

No, je to tak. My, zastupitelé za Vrchlabí do toho!, samozřejmě máme nějakou historii a pan starosta a jeho skupina také. Z toho důvodu bylo už asi před volbami jasné, že ten vztah k nám nemůže být stejný jako k Volbě pro město. Prostě tam nebyla dlouhodobá spolupráce a důvěra. Na druhou stranu ale vzkazy, které pan starosta nebo ZVON přes média dával, byly ledaským pochopeny tak, že nabízí velkou koalici a spolupráci. My jsme se k tomu neupínali a moc jsme s tím nepočítali. Ale je pravda, že po volbách nám volali lidé z KDU-ČSL či TOP 09 a ptali se nás, co se stalo. „Vždyť vám přece přes média pan starosta nabízel koalici,“ říkali. Pochopilo to takto poměrně hodně lidí a pan starosta to později musel vysvětlovat v tom smyslu, že se jednalo o nedorozumění. Že jsme nemohli ani čekat něco víc a že bylo jasné, že bude chtít pokračovat s Volbou pro město.

Teď už to je jen čistě akademická debata. Ale i já tu odpověď také pochopil jako nabídku na koalici všech stran. Proto jsem se na ni takto v předvolební anketě i ptal…

No samozřejmě, takových lidí bylo mnoho, kteří to takto pochopili. Každopádně, proč to takto dopadlo, není otázka na mne, ale na pana starostu. Upřímně řečeno, já si nemyslím, že by pan starosta nebo ZVON s námi chtěli spolupracovat. Ale rozumím tomu, protože nemáme tu společnou historii. Chápu, že k partnerům z Volby pro město má ZVON mnohem větší důvěru a jsou už zvyklí s nimi pracovat. Já jsem k tomu příliš neupomínal. Nicméně je pravda, že se staly dvě věci, které mě potom po volbách přiměly být v tomto ohledu aktivnější.

Které to byly?

Ta první byla, že mně připadalo docela zajímavé a pozoruhodné, že se například v Trutnově krátce po sečtení hlasů rozhodl tamní starosta Ivan Adamec přizvat do koalice Piráty. To určitě nebylo jednoduché a musel někomu z té své stávající skupiny říci, že s ním nebude pokračovat. Ale uvedl, že to tam chce trochu okysličit a vpustit nový vzduch. Když je schopen tohoto kroku takový politický matador, jako je Adamec, tak jsem si říkal, že by nebylo od věci si o tomto kroku se starostou Sobotkou promluvit. Já jsem mu po volbách napsal takový upřímný e-mail, ve kterém jsem mu napsal právě i tu druhou věc, že Volba pro město poslední dobou působí velice unaveně, bez šťávy a bez programu. Jejich kampaň mně přišla velice neodpracovaná. Otevřeně jsem starostovi napsal, zda by si Volba pro město neměla jedno volební období odpočinout v opozici a že by bylo fajn to zkusit dát dohromady s námi a zkusili bychom to tady ve Vrchlabí společně nakopnout. Starosta nám pak později vysvětlil, že je to hlavně otázka důvěry a k nám nemůže mít takovou důvěru, jako má ke svým partnerům z Volby pro město. Když to shrnu, já překvapen nebyl.

Na ustavujícím zastupitelstvu jsi přesto kandidoval na místostarostu a vaše hnutí Vrchlabí do toho! navrhlo i svého člena do Rady města. Co jste tím sledovali?

My jsme to našim příznivcům vysvětlovali na Facebooku: v podstatě jsme získali stejné množství mandátů jako Volba pro město a nabídli jsme ZVONU náš zájem s nimi spolupracovat a mít zodpovědnost za řízení města. My prostě máme nějakou energii, nápady a dali jsme dohromady skvělý tým lidí a přišlo nám škoda, aby toto všechno zůstalo nevyužito. A přestože jsme byli v povolebních jednáních postaveni před hotovou věc, tak jsme nechtěli, aby ten mandát a podpora, kterou jsme dostali od lidí, vyšly naprázdno a abychom ani nezkusili nabídnout vlastní kandidáty do vedení města.

Volební zisk necelých 20 procent a čtyři mandáty. Je to dost, nebo jste čekali víc?

Ne, myslím si, že je to super úspěch. Když si vezmu, jaká byla volební trajektorie v posledních dvou volebních obdobích, jak tu postupně mizely tradiční politické strany, tak jsme samozřejmě věděli, že protože jsme přiznané volební sdružení tří stran, bude to spoustu lidí odrazovat. Protože řada lidí prostě nechce v komunálních volbách volit politické strany. A i přesto se nám podařilo získat dvacet procent, takže my jsme byli spokojeni a nadšení.

Po vyhlášení výsledků voleb a ustavení zastupitelstva se mnoho lidí podivovalo nad tím, že ses stal zastupitelem, přestože jsi nebyl zvolen a jako lídra kandidátky tě přeskákali hned čtyři tvoji kolegové.

Ano, je to tak. Já byl lídr kandidátky a na ní jsme měli spoustu skvělých lidí, kteří získali veliké množství preferenčních hlasů a posunuli se v těch volbách nahoru. To je v počtu hlasů, které se odevzdávají v komunálních volbách, poměrně normální. Jana Michlová mě nakonec přeskočila o čtyři hlasy. Ona však již během kampaně zjistila, že kvůli svému vytížení a pracovním povinnostem by případnou funkci zastupitele časově nezvládala. Proto mě hned po sečtení výsledků poprosila, abych se toho mandátu ujal za ni.

Kritici těchto škatulat pak namítali, proč se tímto způsobem sestavují kandidátky, když si nakonec v rámci daného uskupení získaná křesla rozpinkají mezi sebou vybraní lidé.

Žádné rozpinkání to u nás nebylo. Já jsem chtěl, aby Jana do zastupitelstva šla, a původně jsem chtěl, aby na kandidátce byla mnohem výš. Ale už během kampaně se ukázaly časové a pracovní limity a věděla, že to bude pro ni složité. Je to fakt škoda, protože to je skvělá, chytrá a schopná holka, která má velký potenciál a moc nám v kampani pomohla a pomáhá nám dál.

Dokázal bys přijmout roli lídra uskupení, které je v zastupitelstvu, ale ty sám v něm nesedíš?

To by samozřejmě museli zvážit moji kolegové, jestli by dál chtěli, abych náš projekt koordinoval. Pokud by chtěli, tak bych se tomu samozřejmě rád dál věnoval. Ale dokážu si představit, že by to i nechtěli, mohli by to vnímat jako signál, že nemám dost velkou podporu a důvěru. Tato situace nenastala, je mi velkou ctí, že náš projekt můžu vést dál. Ale dokázal bych si to samozřejmě představit.

Před volbami jste lidem nabízeli program, v němž jste občanům nabízeli určitá řešení v různých oblastech. Co z něj jste se již nyní pokusili realizovat?

V tuto chvíli se věnujeme jedné zásadní věci. Připravujeme na příští zastupitelstvo, které se uskuteční na začátku března, kompletní revizi jednacího řádu zastupitelstva. Bylo to jednou z priorit v našem volebním programu, tedy otevření zastupitelstva a dát občanům větší možnost se zapojit nebo mít přehled o jednání zastupitelstva. Chtěli bychom tedy přesvědčit zastupitele, že jednání zastupitelstva by mohlo být například živě přenášeno. Chtěli bychom udělat kroky k větší transparentnosti, například jmenovité hlasování zastupitelů, aby každý volič věděl, jak hlasoval jím volený a zvolený zástupce.

Ale tyto snahy zde v minulosti byly opakovaně.

Jistě. Ale my jsme našim voličům slíbili, že to znovu zkusíme.

Jakou tomu dáváš šanci?

Já si myslím, že dříve se vždy udělala chyba v tom, že s tím někdo přišel, navrhl to na zastupitelstvu, neprošlo to a pak to na nějaký čas zase umřelo. Naše strategie je jiná. Chceme se s každým jedním zastupitelem o tom pobavit a přesvědčit ho. A chceme hlavně přesvědčit pana starostu, aby přesvědčil ostatní zastupitele, že to je důležité a má to smysl. Když teď tým ve formě komise rady pro chytré město, pro koncept Smart City, tak jsem zatím mile překvapen, jaká otevřená atmosféra v tom týmu je a jaká je snaha zatáhnout tam i spoustu jiných lidí do jednání tohoto týmu. Myslím, že se tam všem daří pochopit, že ten koncept chytrého města není jen o úsporách elektřiny či lepším hospodaření s vodou, ale že je to o celkovém přístupu samosprávy a jejím přiblížení občanům.

Zájem lidí o dění na radnici je však nyní v podstatě žádný. Čím si to vysvětluješ?

Je otázka, jak pro kohokoliv z nás je atraktivní přijít v 15 hodin odpoledne na jednání zastupitelstva. I když nyní jsme první pracovní zastupitelstvo na návrh pana starosty posunuli na 16 hodin, což je taková první vlaštovka. Ale samozřejmě je to velice složité. Je tu škála názorů od těch, kteří říkají, že vše je v pohodě a není potřeba se o to starat. Druhým extrémem je totální znechucení a rezignace na zájem o veřejné politické dění ve Vrchlabí. Je známo, že tu byla řada lidí, kteří se zde chtěli politicky angažovat, a neuspěli, a říkají si, že to už nemá smysl a je to zbytečné.

Ve Vrchlabí kandidovaly jen tři strany a to je strašně málo.

Já vím a mě ten příběh vrchlabských politických stran strašně trápí. Pan starosta v rozhovoru pro Vrchlabinky předestřel nějaké důvody. Že sociální demokracii zničil Vladimír Dryml a u ODS to byli pro změnu lidé, kteří se sem přestěhovali z Hradce Králové nebo Prahy a vytlačili Vrchlabáky. Já s takovou interpretací fakt nesouhlasím. Myslím, že je to mnohem složitější problém, který souvisí s tím, že ZVON tady to politické spektrum fakticky vyluxoval. Něco podobného vidíme i na celostátní úrovni na příkladu ANO. Ten ZVON se opravdu rozkročil do takové „catch-all party“, tedy do stavu, kdy tu žádné jiné strany vlastně ani nikdo nepotřebuje. ZVON tu vlastně ještě mnoho let před ANO začal dělat takovou „ANOpolitiku“ i v tom, že například na komunální úrovni podkopal důvěru občanů v tradiční strany. Byla to strategie pro ZVON velmi výhodná, ale pro politický život ve Vrchlabí málem smrtící. Přesto se při tom ukázala zajímavá věc, že tu dlouho pod pokličkou bublal klasický ideový střet, který se neměl kde vybít, a tak nakonec vybublal skrz diskuze o stavebních úpravách komunikací. Dokonce z toho vznikla iniciativa Vrchlabí doprava.

Kdo za tím stojí?

Někde se můžeme dočíst, že za tím stojí neúspěšní kandidáti z našeho volebního sdružení. Ale ten, kdo nás sleduje a někdy četl náš program, by si musel uvědomit, že to ani tak být nemůže, protože jsme tři strany, které se spíš pohybují kolem politického středu. A na této iniciativě je vidět, že se jedná spíš o reakci uskupení lidí, kteří jsou citliví na osobní a politickou svobodu, mají takové to klasické pravicové smýšlení. Celá problematika irituje stále více lidí, většina z nich se podle mě rekrutuje právě z toho prostředí svobodotržního či z okruhu podnikatelů. Vrchlabí bylo vždy město šikovných a podnikavých lidí, kteří spoléhali sami na sebe a nic od nikoho nechtěli. Město vzkvétalo vždy hlavně díky nim. Proto mě mrzí, že se do voleb nepřihlásilo více subjektů jako například ODS, ke které by se tito lidé mohli svými hlasy přihlásit. Tento proud přitom možná byl kdysi ZVONu blízký, protože pan starosta kdysi prošel ODS i Unií svobody, a najednou se těmto lidem jeho politika i uvažování vzdálily a říkají si o slovo problémem, u kterého to nikdo nečekal.

Vidíš vedle dopravy ve Vrchlabí ještě nějaký další palčivý problém, který by mohl vyvolat podobnou vybublávající vlnu nespokojenosti?

Vrátil bych se třeba k samosprávě a její komunikaci s lidmi. A to je to, čeho já se trochu bojím. Řada lidí tu totiž upadla do jakési pasivity. Vrchlabí bylo vždy městem aktivních podnikavých lidí a mně připadá, že vinou tohoto prostředí začíná tato aktivita upadat a město se propadá do takové zvláštní letargie a v mnoha ohledech mu ujíždí vlak. Potřebujeme nějakou dlouhodobou koncepci směřování města, potřebujeme se připravit na průmyslovou revoluci 4.0. Vrchlabí je závislé na dvou věcech – na horském byznysu a moderním průmyslu. Přitom ani jedna z těchto věcí není samozřejmá. Myslím, že tu trochu usínáme na vavřínech a žijeme v blažené nevědomosti a pořádně netušíme, co nás čeká. Naivně si myslíme, že to, co tu nyní je, tu bude napořád. A to je veliký omyl.

Z řady míst slýchám, že Vrchlabí nemá ucelenou koncepci rozvoje cestovního ruchu, kultury a dalších věcí. Co si o tom myslíš ty?

Ano, ale to s tím také souvisí. Tady nejde o to, najmout si nějakou firmu, která by nám zpracovala nějakou studii, kterou pak zastupitelstvo schválí. My si to představujeme jinak. Ať je to klidně amatérský papír, který třeba nebude takový, jako když ho vytvoří Deloitte. Měl by to být dokument, na kterém se bude podílet řada lidí z Vrchlabí. Zkrátka všichni ti, kteří budou chtít. 

Půjde ty lidi k tomu přitáhnout, když říkáš, že jsou v určité letargii?

To je první věc, kterou bychom je chtěli přitáhnout. My jsme si z předvolební kampaně, kterou jsme měli hodně kontaktní, přinesli vzácnou zkušenost, že náš program jsme museli hodně korigovat. Po volbách máme o spouště věcí jinou představu. Zjistili jsme, ať už to má různé důvody, lidé na řadě míst Vrchlabí si připadají od rozhodování na radnici odtržení a odstrčení. Myslí si, že pokud nějaké řešení přijde, tak to trvá dlouho a úplně jim nevyhovuje. Spousta lidí z Hořejšího Vrchlabí, z Harty, Liščáku nám řekla, že za nimi nikdo nikdy nepřišel, aby se jich zeptal, co potřebují nebo se jich trápí. Chtěli bychom, aby ke každé investici proběhla diskuse s lidmi přímo na místě, kde se má uskutečnit. Chtěli bychom, aby alespoň jednou do roka zastupitelstvo zasedalo někde jinde než na zámku. Například v Hartě na hřišti či v Hořejším Vrchlabí u Medvěda v pivovaru. Efekt na lidi to může mít obrovský.

Před třemi lety ses přestěhoval s rodinou z Prahy zpět do svého rodného Vrchlabí. Nelituješ toho?

Ne, vůbec! Ono to souvisí s tím mým politickým angažmá, kdy jsem před volbami nabízel i svůj příběh. Já jsem hrdý na to, že jsem žil jinde. Že jsem mohl pracovat v Praze a v Bruselu a mohl jsem pracovně pobývat ve spoustě evropských měst od Madridu po Stockholm. Tam všude lze získat spoustu inspirace a nápadů. Nicméně jsem rád, že jsem se mohl i s rodinou vrátit zpět do Vrchlabí. Stále si myslím, že má velký potenciál a může být tím nejlepším místem k životu v České republice.

Do Vrchlabí se v posledních letech vrátila řada lidí s podobným příběhem, jako máš ty. Čím si to vysvětluješ

Myslím, že Vrchlabí má zvláštní magnetismus, kterým přitahuje lidi. Je to moderní, živé a otevřené město. Na Vrchlabí mě vždy fascinovalo, že má i při své menší velikosti zvláštní atmosféru. Přijíždějí sem hodně lidi z ciziny, turisté se tu stavují – a ti všichni přivážejí jinou atmosféru i očekávání. Díky tomu tady je výborně rozvinutý sektor služeb. Lze si tady dojít na dobré jídlo či vynikající kávu. Navíc je tu dobrá a příznivá struktura zaměstnanosti. S rodinou se nám tu žije moc příjemně.

Otázka na závěr: myslíš si, že jednou budeš starosta?

Jak říkal Václav Havel, zatím mě víc bavilo být kingmaker než king. Bavilo mě být u vytvoření projektu Vrchlabí do toho!, táhnout ho a získat pro něj nějakou podporu. Popravdě teď moc nepřemýšlím nad tím, jestli bych mohl Vrchlabí někdy vést. Byla by to velká čest a myslím, že v tomhle skvělém městě je spousta schopnějších lidí než já, kteří by mohli být jeho starostou nebo starostkou. Uvidíme. (smích)