Vláda věnuje přibývajícím obdobím sucha dostatečnou pozornost a nápad začít lépe hospodařit s dešťovou vodou je chvályhodný. Ovšem mnohem důležitější bude změna charakteru krajiny tak, aby z ní voda neodtékala. Konstatoval to host Hyde Parku ČT24, ředitel Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy a bývalý ministr životního prostředí Bedřich Moldan. Otázky a odpovědi divákům si můžete přečíst na stránkách pořadu.
Ministerstvo životního prostředí přišlo s nápadem poskytovat lidem dotace na sudy, které zachycují dešťovou vodu. „Je to jistě dobrý nápad, nebude příliš mnoho stát, čili proč ne. Nicméně nějaké zásadní řešení to není. Ostatně žádné zásadní řešení stejně není. Změna klimatu prostě pokračuje a na sucha se budeme muset připravit,“ řekl Bedřich Moldan.
„Lidé si začínají uvědomovat, že voda je neobyčejně cenný přírodní zdroj, kterého je málo a se kterým musíme velmi odpovědně hospodařit úplně všude.“
Bedřich Moldan
Připomněl, že do země se vsákne zhruba třetina spadlé vody, dvě třetiny se postupně odpaří. Právě tuhle vodu je třeba co nejvíce zadržet, poukazuje ředitel univerzitního centra. Nabízí se podle něj mokřady, malé rybníčky a nádrže. „Samozřejmě ale potřebujeme mít meze, které zabraňují povrchovému odlivu,“ dodal.
Podle předpokladů klimatických změn budou zřejmě přicházet stále prudší srážky. Má se tak dít v poměrně krátkých časových obdobích a pravděpodobně spíše na začátku léta, než v zimním období. „To znamená, že větší procento srážek poměrně rychle odteče a nestačí se vsáknout do půdy. Musíme tedy čekat, že hladina podzemních vod bude klesat,“ odhaduje Bedřich Moldan.
V souvislosti s loňským suchem se otevírá i otázka kompenzací pro české zemědělce. Návrh ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL) počítá s více než 1,2 miliardy, vláda ho ale ještě neprojednala.
Už teď je jisté, že tato částka nebude vyplacena v navrhované výši, nicméně by i tak řadě pěstitelů a chovatelů mohla pomoct. Nárok na odškodné by měli pěstitelé, u nichž došlo vlivem extrémního počasí k poškození plodin o více než 30 procent v porovnání s průměrnými tržbami za poslední tři roky.
Vedle ovoce, zeleniny a třeba brambor ale sucho poškodilo přeneseně i živočišnou výrobu. „Sucho postihlo i produkci krmiv pro živočišnou výrobu, například pro dojené krávy - tedy pro sektor, který se dnes bez ohledu na počasí nachází v krizi,“ dodává předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha. Na oteplování ukázaly i poslední zimy.
Přestože vydatné sněžení letos v zimě způsobilo několik závažných kalamit, nikdy sníh dlouho nevydržel. Pokračovala tak série teplých zim z předchozích dvou let. Únor se stal nejteplejším měsícem v historii měření.
Sníh, který letos v zimě napadl v nížinách, většinou nevydržel déle než jeden nebo dva dny. Samotný začátek zimy o Vánocích byl výjimečný teplotami, které se často blížily dvaceti stupňům, a mimořádně teplý byl i únor. V Dyjákovicích bylo 22. února dokonce více než 18 stupňů nad nulou.
I v Česku a v mírném pásu všeobecně se tak projevuje klimatická změna, která zatím byla vidět jen prostřednictvím dokumentů z polárních krajů, kde se rozpadají ledovce, nebo při mohutných sesuvech na Matterhornu.
Klimatologové nepředpokládají, že by série teplých zim z posledních let skončila a vrátily se historické mrazy z roku 2012 nebo mohutná sněhová nadílka z roku 2006. Extrémní rozmary zimního počasí však představují vážnou zkoušku pro přírodu mírného klimatického pásu.
Odkaz na video ZDE
ČT24 | rubrika: domácí
