Kuks - Moderní vstupní hala s audiovizuálním centrem či kavárnou, odpočinkové prostory na místech bývalých lomů a hlavně výrazně revitalizovaná krajina v okolí barokních soch. Prostředí unikátního Braunova Betléma se má proměnit už během příštích let.
Národní kulturní památka, která aspiruje na zápis do seznamu světového dědictví UNESCO, už léta doplácí na nevlídné přírodní podmínky. Pískovcové sochy, vytesané do rostlých kamenů, chátrají. Odborníci stále hledají metodu, která by díla ošetřila a zpomalila jejich přirozené chátrání.
Restaurování soch se má nyní stát součástí nákladného projektu na zpřístupnění celého okolí. Jeho podporu včera podepsáním memoranda stvrdili hejtman kraje Jiří Štěpán s památkáři a zástupci obcí. „Betlém chátrá přímo před očima. Bojím se, aby za deset let ještě stál. Je důležité podniknout konkrétní kroky k jeho záchraně,“ řekl starosta Kuksu Jiří Beran.
„Chceme zachovat atmosféru lesního zátiší a změnit areál ve vycházkové území. Navrhujeme u soch zcela vyloučit provoz těžké techniky a těžbu dřeva, která by na vnímání místa měla katastrofický dopad. Počítáme i s ochranou proti vlhkosti, která památku ničí,” řekl architekt Radek Pavlačka, který projekt připravil.
Pískovcové sochy v Novém lese u Kuksu vytvořil v 18. století Matyáš Bernard Braun. Jsou světovým unikátem. Snahy o záchranu však dosud narážely na nedostatek politické vůle i nešťastná rozhodnutí, týkající se jejich ošetřování.
„Cestu k záchraně soch památkáři hledají už více než 50 let. Odborníci postupují po krůčkách, je to velice náročné. Přírodní podmínky jsou dnes zcela jiné, než v době, kdy sochy vznikaly. Umělecká díla degraduje především velká vlhkost. Restaurátorské pokusy zatím nebyly zcela úspěšné,“ přiznává ředitelka Národního památkového ústavu Naděžda Goryczková. „Nejprve je zapotřebí udělat terénní úpravy a celé okolí soch odvodnit. Jsme na to připraveni a v tomto projektu se chceme výrazně angažovat. Je čas, abychom se celému areálu Braunova betléma důkladně věnovali,“ vyzvala zároveň Goryczková.
Náklady na úpravy celého areálu se mají vyšplhat až na 80 milionů korun. „Jsme na začátku dlouhé cesty. Musíme nejprve vyřešit majetky a teprve poté můžeme začít s realizací projektu. Úpravy komunikací by však při dobré vůli mohly odstartovat už v příštím roce,“ řekl Martin Puš, ředitel Revitalizace Kuks, která vypracování projektu podnítila a jednání vede. Prostředky organizace, která připravila i rekonstrukci barokního hospitalu, bude hledat v národních i evropských fondech.
Stavbu areálu podporuje i obec Hřibojedy, v jejímž katastru se významná část pozemků nachází. „Jsme rádi, že projekt vzniká. Musíme ale dbát také na zájmy obce, proto s památkáři a odborníky stále jednáme. Máme v areálu mnoho lesních pozemků, v nichž hospodaříme. Nemůžeme je věnovat jen tak památkářům,“ upozornil starosta Hřibojed Miloš Dohnálek.
