Když budou elektronické předpisy na léky funkční, nebudou muset být povinné

Od začátku roku 2018 má začít platit povinná elektronická preskripce. Lidsky řečeno – předepisování a vydávání léčiv bude vázáno výhradně na elektronický recept. Co tato změna přinese lékařům, lékárníkům a pacientům?

Především je třeba se ptát, proč tento systém odmítá odborná veřejnost – lékaři i lékárníci. Podle mluvčí ministerstva zdravotnictví důvodem takového postoje je neochota jednotlivců využívat moderní technologie. To si však nemyslím. Spousta lékařů ve svých ordinacích už léta využívá softwarové programy, lékárníci pracují s počítači minimálně od 90. let minulého století a své vybavení musí neustále zdokonalovat. Od začátku roku 2012 mají dokonce vyhláškou nařízeno povinné vybavení počítačem a internetovým připojením.

Systém e-preskripce se připravuje od roku 2008. Jeho praktické počátky spadají do roku 2011 a povinné spuštění systému bylo původně plánováno od 1. ledna 2015. Když došlo k odkladu, byl dostatek času vytvořit systém, který by motivoval lékaře a lékárníky k jeho používání. Nemyslím finančně, ale tím, že by jeho používáním zefektivnili svou práci: že by se v systému dostali k potřebným informacím, minimálně k lékovému záznamu pacienta. Že by systém z odborného a bezpečnostního hlediska umožnil zlepšit péči o pacienta. Tento přínos všichni odborníci očekávali. A to nemluvím o uživatelsky přátelském prostředí pro zdravotníky.

Státní ústav pro kontrolu léčiv ani ministerstvo zdravotnictví nemohou říct, že by systém zdravotníci bojkotovali. Třeba lékárníci si na svém sjezdu v listopadu 2013 jako prioritu pro léta 2014-2017 stanovili podporu elektronického zdravotnictví eHealth a elektronického předepisování receptů i poukazů v podobě, která bude přínosem jak pro pacienty, tak pro poskytovatele zdravotní péče.

Systém, který stál zhruba 320 milionů korun a cena jeho ročního provozu se pohybuje kolem 4,5 milionu, by tedy uživatelům, pro které byl vytvořen, měl přinést něco navíc. Navrhované řešení však přináší pouze dále nevyužitelnou databázi záznamů o pacientech, zdravotnících a lécích, bez dalších výhod pro kohokoliv z nich.

Tvrzení, že databáze se musí nejprve naplnit, aby přinesla benefit, je nesmyslná. Pro nás zdravotníky je důležitý aktuální stav farmakoterapie pacienta. Co užíval před dvěma lety, je dnes pro jeho lékaře a lékárníka v podstatě nezajímavý údaj.

Návrh prováděcí vyhlášky ministerstvo zdravotnictví předložilo až letos v polovině září. A navzdory slibům této vlády navíc přináší další administrativní zátěž zdravotníků, která sníží čas na poskytované odborné služby. Nemá žádnou přidanou hodnotu pro pacienty, kterým přinese pouze stres a obavu, zda dostanou včas své léky i v případě jakéhokoliv výpadku systému, připojení internetu, počítače, dodávek elektřiny apod.

Pokud tedy Ministerstvo zdravotnictví ČR a Státní ústav pro kontrolu léčiv vytvoří systém e-preskripce tak, aby byl přesný, jednoduchý a jasný, přinesl zefektivnění práce ve zdravotnictví a pacientům bezproblémové získání léků, nebude ani třeba zavádět povinnost. Lékaři i lékárníci pak budou tento systém sami rádi využívat i bez „hole za zády“. Stejně jako jej přijali v jiných zemích, kde byla e-preskripce postupně zaváděna.